Setkání Bidena a Putina na Bali nelze vyloučit

Rusko-americká summitová setkání mají za sebou historii kalibrované předehry. S blížícím se summitem G20 na Bali, který se uskuteční 15. a 16. listopadu, stále visí ve vzduchu velká otázka: Dojde na okraj akce k setkání amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina?

Podle toho, jak to vypadá, nelze setkání vyloučit. Stále více se zdá, že o termínu takové schůzky se možná dokonce jedná mezi Washingtonem a Moskvou.

Ve středu odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že Putin měl telefonát s indonéským prezidentem Joko Widodem (který hostí summit G20).

Peskov na dotazy tajemně dodal, že „v současné době pracujeme na prohlášení“, a odmítl odpovědět, zda Putin a Widodo diskutovali o možné účasti ruského prezidenta na summitu G20. Místo toho novinářům pouze řekl, aby si počkali na oficiální prohlášení o telefonátu.

Rusko-americké schůzky na nejvyšší úrovni se obvykle oznamují současně v obou hlavních městech. Zpoždění ve zveřejnění prohlášení, na které se Peskov odvolává, lze chápat pouze tak, že konzultace stále probíhají.

Při běžném průběhu telefonického rozhovoru mezi Putinem a Widodem by k tomuto účelu posloužilo čtení vypracované úředníkem Kremlu, ale v tomto případě došlo ke zbytečnému zpoždění, zatímco se prohlášení teprve připravuje. Vzhledem ke stavu vztahů mezi USA a Ruskem je jednostranné oznámení schůzky Biden-Putin kteroukoli stranou prostě nemyslitelné.

Pak jsou patrné známky toho, že se obě strany snaží co nejvíce snížit napětí, aby vytvořily dostatečně „srdečnou“ atmosféru. Z americké strany tak včera mluvčí Bílého domu John Kirby kategoricky prohlásil, že USA nevidí žádné známky toho, že by se Rusko připravovalo na použití jaderných zbraní.

I z ruské strany je zřejmé, že Moskva prakticky ignorovala mediální úniky z USA, že američtí vojáci jsou na ukrajinské půdě na misi, jejímž cílem je kontrola výzbroje poskytnuté Kyjevu k vedení války s ruskými silami. USA mají zkušenost s pobytem v cizích zemích a Moskva si toho je s největší pravděpodobností vědoma. Přesto mlčí.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý opět vydalo důležité prohlášení, v němž zčistajasna navrhuje, aby atomové mocnosti „v praxi prokázaly“ vlastní oddanost zásadě, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy by se v ní nemělo bojovat, a aby „upustily od nebezpečných pokusů narušit životní zájmy druhé strany, balancovat na hraně přímého ozbrojeného konfliktu a podporovat provokace se zbraněmi hromadného ničení, které mohou vést ke katastrofálním následkům“.

V prohlášení bylo znovu kategoricky potvrzeno, že „použití jaderných zbraní Ruskem je hypoteticky přípustné pouze v reakci na agresi provedenou za použití zbraní hromadného ničení nebo na agresi s použitím konvenčních zbraní, kdy je ohrožena samotná existence státu“.

Zajímavé je, že inspektoři MAAE, kteří jsou na misi na Ukrajině, dali ve středu Kyjevu čistý štít, protože „neoznámili jaderné aktivity a materiály“. Stalo se tak po nedávném obvinění Moskvy, že Kyjev pracuje na „špinavé bombě“.

Je zřejmé, že pokud se Biden a Putin setkají na Bali, nebudou muset ztrácet čas diskusemi o přízraku Armagedonu.

Moskva a Kyjev dnes opět provedly druhou velkou výměnu zajatců během necelého týdne.

Rusko se mezitím vrátilo k dohodě o dodávkách obilí, kterou uzavřela OSN, aby usnadnilo přepravu ukrajinské produkce na světový trh. To samozřejmě následovalo po písemné záruce Kyjeva, že humanitární koridor nebude využíván k vojenským účelům. Ministr zahraničí Lavrov zase ocenil, že takové ujištění Kyjev vydržel.

Moskva ani Washington neprojevily žádnou ochotu zvýšit napětí v souvislosti s ruským obviněním z účasti britské rozvědky na sabotáži plynovodu Nord Stream a útoku dronem na ruskou námořní základnu v Sevastopolu.

Zajímavé je, že Washington si od celé nechutné epizody s Británií poněkud lhostejně mne ruce, zatímco dnešní ruská demarše s britským velvyslancem naznačila, že britské zpravodajské služby se budou v budoucnu chovat slušně, a naznačila, že si přeje pokračovat. Rusko skutečně neuvažuje o žádné odvetě vůči Spojenému království.

Je zcela zřejmé, že pokud se setkání Biden-Putin skutečně uskuteční, bude se diskuse z velké části věnovat situaci na Ukrajině. Je příznačné, že zástupce vedoucího ruské prezidentské administrativy Magomedsalam Magomedov dnes na veřejné funkci v Moskvě řekl, že Putinovo rozhodnutí zahájit na Ukrajině speciální vojenskou operaci nebylo snadné, ale vzhledem k existujícím nebezpečím neměl jinou možnost.

Pokud by se však setkání Bidena s Putinem uskutečnilo, vznikla by pikantní situace, neboť americký postoj po celou dobu zněl, že USA nebudou s Ruskem jednat o Ukrajině bez účasti prezidenta Zelenského.

Zelenskij však dnes prohlásil, že Ukrajina se nadcházejícího summitu G20 nezúčastní, pokud se ho zúčastní i Putin. Znělo to, jako by se obával, že bude vynechán. Jedním z možných východisek z labyrintu by bylo, že by se Putin na Bali se Zelenským také setkal. Možná právě to má na mysli sám prohnaný televizní herec.