EU sražená na kolena Straussem

Americké uskupení, které se zformovalo kolem myšlenek filozofa Lea Strausse, od nynějška ovládá jak americký Sekretariát obrany, tak Státní sekretariát. Poté, co zorganizovali mnoho válek od té jugoslávské, si zhmotnili tu na Ukrajině. Nyní manipulují Evropskou unií a chystají se ji připravit o zdroje energie. Pokud evropští lídři neotevřou oči, povede jejich spojenectví s Washingtonem ke kolapsu ekonomiky Unie. Nemá smysl věřit, že Evropané budou ušetřeni, protože jsou hospodářsky vyspělí. Straussové již v roce 1992 napsali, že nebudou váhat zničit Německo a EU.

Od roku 1949 vyučoval na Chicagské univerzitě německý židovský filozof Leo Strauss. Ze svých studentů brzy vytvořil malou skupinu židovských žáků. Vyučoval je ústně, což bylo zcela odlišné od jeho spisů. Podle něj demokracie prokázaly svou neschopnost ochránit Židy před nacistickým konečným řešením. Aby se tato tragédie neopakovala a kladivo na ně nedopadlo, museli být jeho žáci na druhé straně kliky.

Poradil jim, aby si vybudovali vlastní diktaturu.

Leo Strauss organizoval své stoupence a nazýval je „hoplity“ (vojáky Sparty). Vycvičil je, aby narušovali výuku některých jeho kolegů učitelů.

Několik členů této sekty zastávalo velmi vysoké funkce ve Spojených státech a Izraeli. Působení a ideologie tohoto uskupení se staly předmětem kontroverzí po útocích z 11. září 2001. Proti příznivcům a odpůrcům tohoto filozofa stála bohatá literatura. Fakta jsou však nesporná [1].

Antisemitští autoři neprávem házejí do jednoho pytle Strausse, židovské komunity v diaspoře a Stát Izrael. O ideologii Lea Strausse se však v židovském světě před 11. zářím nikdy nemluvilo. Ze sociologického hlediska se jedná o sektářský fenomén, který vůbec nereprezentuje židovskou kulturu. V roce 2003 však „revizionističtí sionisté“ Benjamina Netanjahua uzavřeli za přítomnosti dalších izraelských představitelů pakt s americkými straussovci [2]. Toto spojenectví nebylo nikdy zveřejněno.

Jednou z charakteristik této skupiny je, že je připravena na všechno. Například chtěli vrátit Irák do doby kamenné. To se jim skutečně podařilo. Pro ně jsou možné všechny oběti, včetně jich samotných, pokud zůstanou první; ne nejlepší, první [3]!

V roce 1992 napsal poradce ministra obrany, Straussovec Paul Wolfowitz, Směrnici pro obranné plánování. Jednalo se o první oficiální americký dokument, který odrážel myšlení Leo Strausse [4]. Wolfowitze se Straussovým myšlením seznámil americký filozof Allan Bloom (přítel Francouze Raymonda Arona), ale on sám se s mistrem seznámil jen krátce na konci jeho pedagogické činnosti v Chicagu. Americká velvyslankyně při OSN Jeane Kirkpatricková ho však uznávala jako „jednu z velkých Straussových postav“ [5].

V souvislosti s rozpadem Sovětského svazu vypracoval Wolfowitz strategii, jak udržet hegemonii USA nad celým zbytkem světa.

Směrnice pro obranné plánování měla zůstat důvěrná, ale New York Times odhalily její hlavní body a zveřejnily z ní výňatky [6]. O tři dny později odhalil Washington Post další podrobnosti [7]. Původní text nakonec nebyl nikdy zveřejněn, ale do oběhu se dostala verze upravená ministrem obrany (a budoucím viceprezidentem) Dickem Cheneym.

Je známo, že původní dokument vznikl na základě řady schůzek, kterých se účastnili další dva lidé, všichni tři Straussovci: Andrew Marshall, „myslitel“ Pentagonu (kterého tři roky po jeho smrti nahradil Arthur Cebrowski), Albert Wohlstetter, tvůrce strategie atomového odstrašení, a jeho zeť Richard Perle, budoucí ředitel Rady pro obrannou politiku. Autorem Směrnic pro obranné plánování byl Wohlstetterův žák Zalmay Khalilzad (budoucí velvyslanec při OSN).

V dokumentu se hovoří o novém „světovém řádu [...], který budou v konečném důsledku podporovat Spojené státy“, v němž by jediná supervelmoc udržovala pouze dočasná spojenectví v závislosti na konfliktech. OSN a dokonce i NATO by byly stále více odsouvány na vedlejší kolej. V širším smyslu Wolfowitzova doktrína teoreticky zdůrazňuje, že Spojené státy musí blokovat vznik jakéhokoli potenciálního konkurenta americké hegemonie, zejména „vyspělých průmyslových zemí“, jako je Německo a Japonsko. Obzvláště se zaměřuje na Evropskou unii: „Spojené státy sice podporují projekt evropské integrace, ale musíme být opatrní, abychom zabránili vzniku čistě evropského bezpečnostního systému, který by podkopal NATO, a zejména jeho integrovanou strukturu vojenského velení. Evropané tak budou požádáni, aby do Maastrichtské smlouvy zahrnuli klauzuli, která by jejich obrannou politiku podřídila politice NATO, zatímco zpráva Pentagonu doporučuje začlenit nové středoevropské a východoevropské státy do Evropské unie a zároveň jim poskytnout výhodu vojenské dohody se Spojenými státy, která by je chránila před případným ruským útokem.“ [8].

Tento dokument byl trpělivě realizován po dobu třiceti let.

• Maastrichtská smlouva obsahuje v hlavě V, článku J4 odstavec (4), který stanoví: „Politika Unie ve smyslu tohoto článku se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, respektuje závazky některých členských států vyplývající ze Severoatlantické smlouvy a je slučitelná se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v jejím rámci.“ Tato ustanovení byla zahrnuta do různých textů až po článek 42 Smlouvy o Evropské unii.
• Téměř všechny bývalé členské státy Varšavské smlouvy vstoupily do Evropské unie. Toto rozhodnutí bylo volbou vnucenou Washingtonem a oznámenou ministrem zahraničí Jamesem Bakerem těsně před zasedáním Evropské rady, která jej schválila.

V roce 2000 byl Paul Wolfowitz spolu se Zbignewem Brzezinkim hlavním řečníkem na velkém ukrajinsko-americkém sympoziu ve Washingtonu, které pořádali ukrajinští „integrální nacionalisté“, kteří se uchýlili do USA. Tam se zavázal podpořit nezávislou Ukrajinu, vyprovokovat Rusko k válce s ní a nakonec financovat zničení vzmáhajícího se rivala USA [9].

Tyto závazky byly provedeny přijetím zákona o půjčce a pronájmu na obranu Ukrajiny z roku 2022 (Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act of 2022) dne 28. dubna 2022 [10]. Ukrajina je nyní osvobozena od všech postupů kontroly zbraní, včetně certifikátů pro konečné použití. Velmi drahé zbraně pronajímají USA EU na obranu Ukrajiny. Až válka skončí, Evropané budou muset zaplatit za to, co spotřebovali. A účet bude vysoký.

Přestože evropské elity dosud ze spojenectví se Spojenými státy těžily, neměly by se divit, že se je nyní Spojené státy snaží v rámci Směrnic pro obranné plánování zničit. Již viděly, čeho byl Washington schopen po útocích z 11. září: Paul Wolfowitz zakázal zemím, které vyjádřily výhrady k válce, jako například Německu a Francii, uzavírat smlouvy na obnovu Iráku [11].

Růst cen energetických zdrojů a jejich rostoucí nedostatek v současné době ohrožuje nejen vytápění a dopravu jednotlivců, ale především přežití všech jejich průmyslových odvětví. Pokud bude tento jev pokračovat, dojde k náhlému kolapsu ekonomiky celé Evropské unie a její obyvatelstvo se vrátí nejméně o sto let zpět.

Tento jev je obtížné analyzovat, protože ceny a dostupnost zdrojů energie se liší v závislosti na mnoha faktorech.

Za prvé, ceny závisí na nabídce a poptávce. V důsledku toho se zvýšily spolu s celkovým hospodářským oživením po skončení epidemie Covid-19.

Za druhé, hlavním cílem spekulantů jsou energetické zdroje. Ještě více než měny. Světovou cenu ropy lze jen vlivem spekulací vynásobit 2,5krát.

Zatím je vše obvyklé a známé. Ale sankce Západu proti Rusku, které následovaly po uplatnění dohody Minsk II, za niž bylo před Radou bezpečnosti garantem, rozbily světový trh. Od této chvíle již neexistuje globální cena, ale různé ceny podle zemí prodejců a zákazníků. Na burzách na Wall Street a v City se stále uvádějí ceny, které však nemají žádnou souvislost s cenami v Pekingu a v Dillí.

Především ropa a plyn, kterých bylo v Evropské unii dostatek, začínají docházet, zatímco v celosvětovém měřítku je jich stále nadbytek.

Všechny naše referenční body se obrátily vzhůru nohama. Naše statistické nástroje určené pro globální trh nejsou vůbec přizpůsobeny současnému období. Můžeme tedy pouze vycházet z předpokladů, aniž bychom je mohli jakkoli ověřit. Tato situace umožňuje mnoha lidem mluvit nesmysly s nadhledem autority; ve skutečnosti všichni hádáme.

Jedním z aktuálních faktorů je odliv dolarů, které byly používány pro obchod a spekulace a které již v některých zemích nejsou pro tyto transakce použitelné. Tato převážně virtuální měna opouští Rusko a jeho spojence a odchází nebo se vrací do zemí, kde se dosud používá. Jedná se o gigantický jev, kterému se Federální rezervní systém a americká armáda vždy chtěly vyhnout, ale který Straussovci v Bidenově administrativě (ministr zahraničí Antony Blinken a jeho zástupkyně Victoria Nulandová) záměrně vyprovokovali.

Evropané jsou mylně přesvědčeni, že Rusko napadlo Ukrajinu a snaží se ji anektovat, a proto si zakazují obchodovat s Moskvou. V praxi stále odebírají ruský plyn, ale jsou přesvědčeni, že Gazprom jim dodávky plynu přeruší. Jejich tisk například oznámil, že ruská společnost uzavírá plynovod Nord Stream, ačkoli ohlásila třídenní technické přerušení. Obvykle se dodávky plynu z plynovodu přerušují kvůli údržbě na dva dny každé dva měsíce. Zde Gazpromu v údržbě bránila západní blokáda, která znemožnila návrat turbín, jež poslal na opravu do Kanady. Obyvatelstvo však pochopilo, že jim zlí Rusové odřízli plyn v předvečer zimy.

Cílem evropské propagandy je připravit veřejné mínění na definitivní uzavření plynovodu a svalit odpovědnost na Rusko.

V tomto případě vedoucí představitelé Unie pouze plní pokyny Straussovců. Tímto způsobem likvidují evropský průmysl na úkor svých občanů. Některé energeticky náročné továrny již omezily svou výrobu nebo ji dokonce uzavřely.

Proces úpadku Evropské unie bude pokračovat, dokud se mu někdo neodváží oponovat. K překvapení všech se 3. září v Praze konala první proruská demonstrace. (To nebyla proruská demonstrace, to byla demonstrace proti drahé energii, i když je pravdou, že ti, kteří protestovali na Václaváku, také většinou požadují zrušení protiruských sankcí, zastavení podpory války na Ukrajině a uzavření obchodních smluv s Ruskem. Ale primárně to nebyla proruská demonstrace. Poznámka editora) Policie přiznala 70 000 lidí (na desetimilionovou zemi), ale pravděpodobně jich bylo mnohem více. Političtí komentátoři jimi opovrhují a považují je za „Putinovy užitečné idioty“. Tyto urážky však nezakrývají znepokojení evropských elit.

Energetičtí experti považují výpadky elektřiny v celé Unii za nevyhnutelné. Pravidlům jednotného trhu s energií by se mohlo vyhnout pouze Maďarsko, které již dříve získalo výjimky. Ti, kdo mohou vyrábět elektřinu, se o ni budou muset dělit s těmi, kdo ji vyrábět nemohou. Nezáleží na tom, zda je tato neschopnost důsledkem smůly nebo krátkozrakosti.

Brusel by měl začít se snižováním napětí, pak odpojovat elektřinu v noci a nakonec přes den. Budou potíže s provozem výtahů, lidé nebudou moci v zimě adekvátně vytápět své domovy a pokud mají elektrické sporáky, tak si ani nic neuvaří. Vlaková a autobusová doprava bude nespolehlivá a co bude s elektromobily je ve hvězdách. Očekává se uzavření energeticky náročných podniků, jako jsou vysoké pece. Očekává se, že dopravní infrastruktura se stane neprůchodnou, například dlouhé tunely, které již nebude možné větrat. Především elektronická zařízení navržená pro nepřetržitý provoz nebudou schopna odolat opakovaným přerušením. To se bude týkat například antén nezbytných pro mobilní telefonní sítě, které budou po třech měsících takového přerušovaného provozu na vyhození.

V zemích třetího světa, kde je nedostatek elektřiny, se pro osvětlení používají LED diody napájené bateriemi a UPS pro napájení strojů s nízkou spotřebou, jako jsou počítače nebo televizory. Tyto materiály však v současné době nejsou v EU k dispozici.

HDP EU již klesl téměř o 1 %. Bude tato recese pokračovat, jak plánují Straussové, nebo ji občané Unie přeruší, jak se o to snaží část Čechů?

Straussovci se teď už nezastaví před ničím. Využili dekadence Spojených států k převzetí skutečné moci. Když zjistili, že například feťák (Hunter Biden, poznámka překladatele), který nebyl nikdy zvolen, si klidně lítá po celém světě služebními letadly a uzavírá všelijaké podezřelé soukromé kšefty [12], nenápadně se přesunuli do stínu prezidenta Bidena a vládnou místo něj. Evropští lídři jsou naproti tomu buď slepí, nebo této kauze příliš oddaní na to, aby se zastavili, uvědomili si své chyby za posledních třicet let a udělali čelem vzad.

Co si zapamatovat:

• Straussovci jsou fanatická sekta, která je připravena udělat cokoli, aby si udržela nadvládu Spojených států nad světem. Vymysleli si války, které sužují svět posledních třicet let, i tu dnešní na Ukrajině.
• Přesvědčili Evropskou unii, že Moskva chce anektovat nejprve Ukrajinu a pak celou střední Evropu. Tím přesvědčili Brusel, aby zastavil veškerý obchod s Ruskem.
• Vyvolali energetickou krizi, což vede Evropskou unii k výpadkům elektřiny a proudu, které způsobí spoušť ve způsobu života jejích občanů a v její ekonomice.

Odkazy

[ 1 ] Specialisté na politické myšlení Lea Strausse to interpretují velmi rozporuplně. Z mé strany mě nezajímá, co si filozof myslel o klasických autorech, ale co vyznávají ti, kteří se právem či neprávem prohlašují za jeho následovníky v Pentagonu a od nynějška na ministerstvu zahraničí. Politické myšlenky Lea Strausse , Shadia B. Drury, Palgrave Macmillan (1988); Leo Strauss a politika amerického impéria , Anne Norton, Yale University Press (2005); The Truth About Leo Strauss: Political Philosophy and American Democracy , Catherine H. Zuckert & Michael P. Zuckert, University of Chicago Press (2008); Leo Strauss a konzervativní hnutí v Americe: kritické hodnocení, Paul Edward Gottfried, Cambridge University Press (2011); Crisis of the Strauss Divided: Essays on Leo Strauss and Straussianism, East and West , Harry V. Jaffa, Rowman & Littlefield (2012); Leo Strauss a Anglo-American Democracy: A Conservative Critique , Grant Havers, Cornell University Press (2013); Leo Strauss a invaze do Iráku: Encountering the Abyss , Aggie Hirst, Routledge (2013); Leo Strauss, The Straussians, and the Study of the American Regime , Kenneth L. Deutsch, Rowman & Littlefield (2013); Straussophobia : Obrana Lea Strausse a Straussiánů proti Shadii Druryové a dalším žalobcům , Peter Minowitz, Lexington Books (2016); Leo Strauss v severovýchodní Asii, Jun-Hyeok Kwak & Sungwoo Park, Routledge (2019).

[ 2 ] « Sommet historique pour sceller l'Alliance des guerriers de Dieu », Réseau Voltaire , 17. října 2003.

[ 3 ] Stručnou historii Straussovců viz: „Rusko vyhlašuje válku Straussovcům“, Thierry Meyssan, Voltaire Network , 5. března 2022.

[ 4 ] Zpráva „B Teamu“ z roku 1976, která obviňuje SSSR z touhy ovládnout svět, nebyla prohlášením doktríny, ale propagandistickým argumentem, který to měl ospravedlnit.

[ 5 ] Rozhovor s Jamesem Mannem, citovaným v Rise of the Vulcans: The History of Bush's War Cabinet , James Mann, Viking (2004).

[ 6 ] « Strategický plán USA volá po pojištění, aby se nerozvíjeli rivalové » Patrick E. Tyler, New York Times , 8. března 1992. Noviny také publikují velké úryvky na straně 14: « Výňatky z plánu Pentagonu: „Zabránit opětovnému vzniku nového rivala“.

[ 7 ] «Udržování USA na prvním místě, Pentagon by vyloučil konkurenční supervelmoc» Barton Gellman, The Washington Post , 11. března 1992.

[ 8 ] „Paul Wolfowitz, duše Pentagonu“, Paul Labarique, Voltaire Network , 4. října 2004.

[ 9 ] Srov . „Ukrajina: Druhá světová válka pokračuje“, Thierry Meyssan, překlad Roger Lagassé, Voltaire Network , 26. dubna 2022.

[ 10 ] Ukrajina Democracy Defense Lend-Lease Act z roku 2022 , Kongres USA.

[ 11 ] « Pokyny a závěry na pochodech rekonstrukce a pomoci v Iráku », par Paul Wolfowitz, Réseau Voltaire , 10. prosince 2003.

[ 12 ] « La décadence de l'Empire états-unien », od Thierryho Meyssana, Réseau Voltaire , 6. září 2022.