Něco se muselo stát

Napřed se rozsypala pevná hráz míru a socialismu, po něm i sám hrázný, Sovětský svaz. Táborníci míru a socialismu najednou neměli s kým na věčné časy a nikdy jinak, tak šli každý jinak, zejména pak úplně opačně, tj. z východu na Západ. Protože tak je to správné, revoluce je otáčení, tak jsme se otočili. Někdo méně, někdo víc, každý podle toho, u čeho při revoluce seděl. Tak se stalo, že ze zapálených budovatelů socialismu se stali draví budovatelé kapitalismu. Dosavadní západní kapitalisté zůstali kapitalisty a bratrsky a nezištně pomáhali národům vyvlečeným ze socialistického jha.

Vydrancovat továrny, banky, elektrárny, vodovody, pole a lesy. Protože tak je to správné, každému, co si ukradne! Už se zdálo, že když skončila studená válka, nastane všeobecný blahobyt. Že, jak po Ghándím reprodukoval Václav Havel, pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Pokud jde o lásku, ta u nás zvítězila hned po Listopadu. Otevřely se nevěstince, šlapky vyrazili do ulic, láska kvetla i na parkovištích kamiónů. Pravda se měnila podle výsledků voleb a dospěla až tak daleko, že je normální lhát. Dnes má například pravdu premiér, který prohrál ve volbách, a nemá pravdu bývalý premiér, který ve volbách vyhrál. Něco se muselo stát, že svět začal blbnout. 

Miloš Zeman najednou nikoho neuráží, jde na ruku vládě, kterou nechtěl, Fialovi podepíše i to, co by normálně nechtěl ani číst. Synové a vnuci hrdinů Velké vlastenecké války proti sobě střílejí na ukrajinských polích a v ukrajinských městech. Američanům vládne stařičký pán padající na schodech do letadla, což se nepovedlo ani stařičkému Brežněvovi. Tento pán je mírumilovný a nechce vládnout světu.

Něco se muselo stát, že po staletích bez moru na celý svět udeřila smrtelná rána covidová, že se Češi spojili s Němci proti Rusům, že máme povolené zprávy ze Západu a zakázané zprávy z Východu, že po třiceti letech od osvobozující revoluce si zase nesmíme myslet, natož pak říkat něco jiného, než představitelé Pětipěstní Národní fronty s vedoucí silou Občasně demokratické strany.

Něco se muselo stát, že proti Rusku potlačujícímu FAŠISMUS na Ukrajině všichni spílají a naopak těm fašistům pomáhají, když je to mezinárodně již od konce druhé světové války zakázané !!!

Něco se muselo stát, že nikomu nevadí oslavy SS jednotek v Litvě, Estonsku, Ukrajině apod. Oslavují se SS vrazi a Ukrajinskému supr vrahovi Banderovi postavíme v Praze pomník za všechny vraždy nevinných a necháme odstranit sochy opravdových našich osvoboditelů !!!

Něco se muselo stát, že oslavujeme naše "osvoboditele" z USA, kteří nám ke konci války vybombardovali komplet těžký průmysl, vybombardovali naše města. Vykradli historické předměty, sila s obilím, sklady textilu a co nemohli odvézt to zničili.

Po jejich OSVOBOZUJÍCÍ ČINNOSTI  TU  ZŮSTALO VÍCE NEŽ 26 TISÍC MRTVÝCH OBČANŮ A  DĚTÍ. Toto jejich osvobození nás stálo více než čtvrtinu zlatého pokladu uloženého v přátelské ANGLII. Další více než čtvrtinu si ponechala Anglie a ještě si nechala od naší republiky zaplatit každý náboj, bombu, uniformu, stravu, kapesné jež utratila za vojenskou pomoc při obraně jejich Anglie. Jen pro úplnost - u nás padlo při osvobození naší vlasti 112 USA vojáků. V boji žádný.

Něco se muselo stát, že když už se zdálo, že nám bude líp, začalo nám být hůř. A ještě nám hůř bude!

Kdybych byl katolík, zvolal bych: Je to trest boží za rozežranost a přežranost. Za jahody v zimě, za asfalt na lesních stezkách, za podnikatelské baroko, za sto televizních stanic, za rodiny bez manželství a za děti bez tatínků, za tři a více pohlaví, za internet nacpaný takovými moudrostmi, jaké bych nenapsal ani já… .

Stalo se však něco horšího. Začali jsme věřit v demokracii. Začali jsme si myslet, že na celém světě zvítězí ve volbách jen ti nejhodnější, nejslušnější, nejmoudřejší. Začali jsme si myslet, že v politice nejde o peníze. Začali jsme si myslet, že už není středověk, takže nebude povoleno zabíjení ani ve válce. Jenže, už Jan Werich říkal: Středověk je střed věků, proto se pořád posunuje dopředu.

PŘEJI VÁM  VŠEM  KRÁSNÉ  DNY,  DNEŠNÍ  I  BUDOUCÍ