Snahy Západu: uvrhnout Ukrajinu do nekonečné války

V poslední době se na Západě stále častěji a stále otevřeněji hovoří o tom, že konflikt na Ukrajině by mohl být téměř nekonečný.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga by boje na Ukrajině mohly trvat týdny, měsíce nebo dokonce roky. Podle jeho slov by se svět měl připravit na vleklý konflikt. Pokud se konflikt protáhne, dopadne jeho hlavní tíha na bedra obyvatel Ukrajiny, kteří „budou trpět ještě více, uvidí více smrti a zkázy“, uvedl generální tajemník NATO. Zároveň uvedl, že NATO by se mělo soustředit na to, aby se vyhnulo eskalaci mimo Ukrajinu, a „donutit Rusko zaplatit vysokou cenu“ za své činy.

Podobně se vyjádřil i předseda sboru náčelníků štábů USA generál Mark Milley. V projevu v Senátu uvedl, že konflikt bude „dlouhý a vyčerpávající“. Šéf americké armády prohlásil, že si přeje, aby se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 1991 (kdy Ukrajinská SSR již nebyla součástí Sovětského svazu). „Bude to dlouhá práce,“ prohlásil generál Milley. „Myslím, že se to měří přinejmenším na roky. Nevím, jak je to s desetiletími, ale rozhodně mluvíme o letech... A myslím, že NATO, Spojené státy, Ukrajina a všichni spojenci a partneři, kteří Ukrajinu podporují, budou zapojeni poměrně dlouhou dobu,“ řekl Mark Milley.

Podobná prohlášení zaznívají i z Evropy. „Tento konflikt bohužel brzy neskončí. Myslím, že v nadcházejících dnech a týdnech budeme svědky velmi složité situace v Donbasu,“ předpovídá francouzský prezident Emmanuel Macron.

Stejně chmurné předpovědi se objevují v mnoha západních médiích. „To nejhorší může Ukrajinu teprve čekat,“ píše list The New York Times. Americké publikace uvádějí paralely mezi současnými událostmi na Ukrajině a protiteroristickými akcemi ruských vojsk na severním Kavkaze v 90. letech. „Válka vstupuje do nové fáze a může přerůst v krvavou a vleklou opotřebovací válku. Nikdo nedokáže říct, jak a kdy to skončí,“ říkají novináři z New York Magazine.

Objevují se nejen chmurná prohlášení, ale i bojovné výzvy. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell při návštěvě Kyjeva 11. dubna bezstarostně prohlásil: „Tuto válku musí [Ukrajina] vyhrát na bojišti. Sergej Lavrov označil Borrellova slova za „nestandardní prohlášení“.

Někteří ukrajinští komentátoři vidí situaci z jiného úhlu. „Musíme být střízliví v tom, že Ukrajina je nyní zcela bez exportu. Obilí se začalo vozit do zahraničí vlaky, ale to je jen malá útěcha. Je to obklad na mrtvé. Naši vývozci obilí nyní nemají přístup k přístavní infrastruktuře. S novou úrodou bude spousta problémů. Tedy pokud dojde k samotné sklizni. Podobně je tomu i v případě hutnictví, dalšího významného ukrajinského vývozního artiklu. Mariupolský metalurgický klastr je mimo hru již velmi dlouho, ne-li navždy. Krivorožstal je již v dosahu ruské armády. Totéž platí i pro ostatní hutní podniky. Ukrajina se ekonomicky změnila v pacienta na umělém dýchání a žádná skutečná opatření na záchranu země se nepřijímají,“ napsal onehdy ukrajinský telegramový kanál Resident.

Západní mocnosti nejenže neposkytují „pacientovi na umělém dýchání“ skutečnou ekonomickou pomoc, ale nutí „pacienta“ splácet dřívější dluhy a spěchají, aby od Kyjeva něco dostaly. Jen v dubnu a červnu 2022 vyfakturovali zahraniční věřitelé Ukrajině 5,5 miliardy dolarů. Jediné, co Západ pro Ukrajinu dělá, jsou dodávky zbraní a munice. Tentýž Borrell při návštěvě Kyjeva uvedl, že minulý měsíc Evropa vyčlenila Ukrajině 500 milionů dolarů na nákup zbraní.

Nastolení vleklého konfliktu a nedostatečná ekonomická pomoc Ukrajině při jejím nasycení zbraněmi (většinou zastaralými: například americké obrněné transportéry M-113 jsou veteránem vietnamské války a jsou 60 let staré) naznačují, že se sjednocený Západ snaží udělat z ukrajinského území zónu vyčerpávajícího konfliktu, v níž by podle záměru amerických stratégů mělo zabřednout Rusko. Západní média neustále podněcují nenávist k Rusům a snaží se přesvědčit ukrajinské obyvatelstvo, že „vítězství přijde“.

Sjednocený Západ vsadil na dlouhou válku v postsovětské Eurasii.