Výzva ke klidnému a objektivnímu informování o incidentu v Buči

Záběry ze severoukrajinského města Buča šokovaly svět poté, co scény mrtvých těl ležících na ulicích naznačily, že zde mohlo dojít k popravám bez soudu. Oblast byla dříve pod kontrolou ruských ozbrojených sil (RAF) v rámci pravděpodobné matoucí operace provedené první měsíc za účelem zmatení Kyjeva. Zpětně se zdá, že vojenský postup na hlavní město této země měl odvést pozornost ukrajinské armády od skutečného vojenského cíle Moskvy, kterým je osvobození nově uznaných republik na Donbasu během druhé fáze jejich operace. Ta je v současné době v plném proudu.

Ruské síly se z Buči stáhly 30. března, což starosta Anatolij Fedoruk potvrdil den poté ve videopřenosu. O několik dní později se do světových médií otřesné záběry mrtvých těl poházených na ulicích, po nichž okamžitě následovala obvinění, že Rusko v tomto městě spáchalo válečné zločiny. Následně se objevily výzvy k uvalení ještě větších sankcí na Moskvu, než jaké jsou již nyní. Incidentu využívají odpůrci Ruska, aby dodali věrohodnost dřívějším srovnáním současné Ruské federace s nacistickým Německem. Rychlost, s jakou se následně události vyvíjely, naznačuje, že Západ pod vedením USA nenechává dobrou krizi takříkajíc zahálet.

Je pochopitelné, že pozorovatelé jsou velmi znepokojeni tím, co na těchto snímcích viděli. Na první pohled to jistě vypadá, že došlo k válečným zločinům, i když zůstává nejasné, kdo přesně je spáchal. Ti, kdo byli předem přesvědčeni, že Rusko se bude chovat stejně zrůdně jako nacistické Německo kvůli bezprecedentnímu válečnému tažení Západu vedeného Spojenými státy proti této euroasijské velmoci, nepochybují o tom, že Moskva je vinna. Objektivnější lidé, kterým jde o to, zjistit skutečné viníky, však budou se svými soudy opatrnější, vědí, že vše nemusí být přesně tak, jak se na první pohled zdá.

Ruské ministerstvo obrany nejenže popřelo účast RAF na tomto incidentu, ale také vzneslo několik přesvědčivých námitek, které stojí za zamyšlení. Podivovalo se nad tím, proč se takzvané „důkazy“ o těchto údajných zločinech objevily až několik dní poté, co jejich jednotky opustily Buču. Padla i otázka, proč se starosta Fedoruk o tomto masakru nezmínil ani během svého video rozhovoru 31. března. Navíc některá těla mají na rukávech bílé pásky, které podle RT v jejich hypertextovém článku „běžně používají ruské síly a civilisté v oblastech pod ruskou kontrolou“. Další zamyšlení si zaslouží i dva další důležité body.

Za prvé, snímky se začaly šířit až poté, co zástupci ukrajinských zpravodajských služeb a médií vstoupili do Buči, a za druhé, mnohá těla kupodivu nevykazují fyzické známky spojené s mrtvolami, které byly údajně vystaveny živlům již nejméně půl týdne, pokud lze věřit oficiálnímu vyprávění Kyjeva. Podle ruského ministerstva obrany „je obzvláště znepokojující, že všechna těla lidí, jejichž snímky kyjevský režim zveřejnil, po nejméně čtyřech dnech neztuhla, nemají charakteristické mrtvolné skvrny a v ranách čerstvou krev“.

Je třeba o této události informovat klidně a objektivně, abychom se co nejvíce přiblížili pravdě. Moskva předložila několik přesvědčivých argumentů, které nelze morálně odmítnout jen proto, že někdo mohl mít předpoklady očekávat, že její ozbrojené síly tento masakr spáchají, a to v důsledku informační války, které byly vystaveny v období před tímto konfliktem. Bez komplexního řešení těchto obav v rámci nezávislého a mnohostranného vyšetřování provedeného důvěryhodnými odborníky zůstane kyjevský narativ vždy zpochybnitelný. Spravedlnosti se nikdy nedostane těm, kteří spáchali tento masakr.

Emocionální dopad těchto záběrů na běžného člověka může vyvolat okamžitou reakci, která mu zatemní úsudek, ale taková je síla vojenské propagandy, z jejíhož vyvolání v souvislosti s incidentem v Buči ruské ministerstvo obrany obvinilo Kyjev. Ukrajinský režim pod vedením USA již provedl několik neúspěšných psychologických operací, které byly rovněž zdiskreditovány krátce poté, co byly uvedeny do provozu, mimo jiné včetně incidentu na Hadím ostrově a v mariupolské porodnici a dětské nemocnici. To, že někdo může sympatizovat s Kyjevem, neznamená, že mu lze automaticky věřit, totéž lze říci o těch, kteří sympatizují s Moskvou.

Jednoduše řečeno, ti čestní členové světové veřejnosti, kteří jsou těmito záběry šokováni a požadují, aby byli viníci postaveni před soud, dluží obětem nezávislé a mnohostranné vyšetření tohoto incidentu, které by komplexně odpovědělo na věrohodné obavy vznesené ruským ministerstvem obrany. Není pochyb o tom, že většina těch samých lidí, kteří jsou přesvědčeni, že Rusko je zodpovědné za válečné zločiny v tomto severoukrajinském městě, by pravděpodobně obvinila Moskvu z inscenace takzvané "falešné vlajky", kdyby tato těla byla objevena v ulicích města v Donbasu, které bylo nedávno osvobozeno od Kyjeva RAF a místní domobranou.

Každý má právo na vlastní interpretaci událostí, včetně těch, kteří si myslí, že za ně bylo zodpovědné Rusko, stejně jako těch, kteří mají podezření, že Kyjev provedl psychologickou operaci pod falešnou vlajkou (možná tím, že po odchodu RAF v tomto městě vyklopil těla mimosoudně popravených podezřelých ruských sympatizantů), ale nikdo nemůže s jistotou tvrdit, co přesně se v Buči stalo. To lze zjistit pouze po vyšetřování, které je požadováno v tomto článku. Do té doby by lidé měli o tomto incidentu informovat klidně a objektivně, aby neriskovali, že budou nařčeni z podílu na vojenské propagandě, která nemorálně zneužívá zesnulé.