My vás tím antisemitismem utlučeme, i kdybychom si ho měli sami vyrobit

Nedávno jsem zde v rubrice Ve zkratce referoval o Alexu Moiseovi, francouzském sympatizantu strany Likud, který podal celou řadu trestních oznámení na neznámého pachatele za údajné výhružné a antisemitské telefonní hovory. Když policie nasadila na jeho linku odposlech a provedla rozbor hlasů zlých antisemitů, byl nucen přiznat, že si všechny ty výhružné antisemitské hovory dělal sám. To mu vyneslo pokutu (směšnou) a pokárání u pařížského soudu.

V březnu jsem zase psal o profesorce psychologie Kerri Dunnová, která si sama poškodila vůz a pomalovala jej hákovými kříži a pak věc nahlásila jako "hate crime". Jenže měla smůlu. Našli se svědkové, kteří profesorku viděli, jak si vůz ničí. Paní profesorka se při konfrontaci sesypala a přiznala, že si obvinění vymyslela.

Teď tady máme další čerstvý případ antisemitismu. Třiadvacetiletá žena (kupodivu její jméno jsem nikde nenašel) s kočárkem cestující pařížským metrem přišla s obviněním, že ji přepadla skupina mladíků, ostříhala ji vlasy, nadávala jí do židovských kurev a pak jí na břicho namalovala svastiky. Při útěku také převrhli kočárek s děckem. Případ vyvolal v celém světě vlnu odporu. Noviny uveřejnily případ na prvních stránkách, objevily se titulky jako "Vlak nenávisti" apod.

Vládní mluvčí Jean-Francois Cope se dal slyšet, že antisemitismus a zločiny nenávisti jsou na vzestupu a francouzská vláda učiní vše, aby tento trend zvrátila.

Policie věnovala případu velkou pozornost. Okamžitě začala zkoumat záznamy video kamer, (pařížské metro se jimi jen hemží), ale žádnou skupinku mladíků pohybující se v inkriminovaném čase na inkriminovaném místě neobjevila. Marné rovněž byly výzvy, aby se přihlásili svědkové celé události. Podle napadené jich mělo být kolem dvaceti. Žádní mladíci, žádní svědkové. A v ženině tvrzení se začínaly objevovat stále větší rozpory. Nakonec se pod tíhou důkazů přiznala, že si vše vymyslela.

Jak vidíme, nejde o izolovaný incident, případů falešných hate crime začíná přibývat.

Francouzské ministerstvo vnitra zveřejnilo, že v první polovině roku bylo vyšetřováno 510 antisemitských zločinů. V celém minulém roce to bylo 593 zločinů. Jde tedy o zjevný nárůst tohoto druhu zločinu.

A mne pronásleduje otázka: kolik z těchto 510 zločinů bylo skutečných a kolik jich bylo jenom jako? Zatím tady máme několik prozrazených nešiků; není to náhodou jen špička ledovce?

Proč to ti lidé dělají? Je v tom pouze touha po zviditelnění nebo něco víc? Není jim trapné zaměstnávat policii honbou za neexistujícími zločinci, vázat jejich kapacity hloupostmi? Zjevně ne.

Živná půda pro výrobu falešných zločinů nenávisti vzniká všude tam, kde je nějaká skupina neopodstatněně zvýhodněna na úkor ostatních. Jinými slovy jde o skupinu, která ve skutečnosti žádné zvláštní zacházení nepotřebuje. Členové této skupiny samozřejmě velmi dobře vědí, že musí svůj privilegovaný status neustále zdůvodňovat, jinak by o něj mohli časem přijít. A s ním i o řadu nesmírných výhod.

Zdaleka nejde jen o Židy. Dělají to všechny privilegované skupiny (homosexuálové, černí, cikáni a další) ve snaze vytvořit neexistující krizi a následně protlačit svou vlastní agendu.

A když vůči nim není dostatek nenávisti a dokonce ani na přímé provokace už nikdo nereaguje, jsou tito lidé nuceni útoky vůči své vlastní rase, skupině, orientaci předstírat nebo si je páchat sami. Jak ubohé...

Nicméně se domnívám, že si za to většinová společnost může sama.

Další zdroje

• TRUTHS THAT FAKE HATE CRIMES TELL US
• Hate Crime Hoax At Claremont Colleges
• Fake Hate Crime Charges Cast Doubt On Need For Federal Legislation
• Fake Hate Crime
• Fake Hate Crimes have Happened at Other Colleges in Past