Koalice zpochybňují demokracii

Byli jsme svědky způsobu voleb, který od listopadu 1989 poprvé nereprezentuje vůli voličů a zpochybňuje demokratický status sněmovny.

Jednak je tu přes milion voličů, kteří ztratili svoje hlasy volbou stran, které nepřesáhly 5%. Dále je tu volba koalic, která uvedla skalní příznivce některých stran do rozpaků a donutila je volit koalici, byť s některými koaličními partnery nemuseli souhlasit. Vytváření koalic je samo od sebe nedemokratický prvek, to jsme poznali v tzv. Národní Frontě v poválečné Československé republice, kterou využili komunisté k uchopení moci. Divím se, že taková možnost dnes existuje.

Pětiprocentní hranice má obecně svůj význam pro vyloučení malých politických subjektů, aby potom „nepřekážely“ v parlamentu, nestaly se „jazýčkem na vahách“ při různých rozhodováních a nevydíraly velké strany nabídkou svých hlasů k prosazení svých politických zájmů. Jestliže malá strana potom takto ovládá politiku, jak se to stalo s ČSSD a KSČM v případě minulé vlády, je to taktéž vládnutí odlišné od vůle voličů a nelze s tímto paradigmatem souhlasit. Nějaká hranice pro vstup do parlamentu význam má a vůle voličů není respektována jen tenkrát, když hlasů, které propadnou je příliš mnoho a velká část občanů neuplatní svoji vůli v parlamentu. To je v případě těchto voleb, ve kterých propadly minimálně čtyři strany s poměrně velkým počtem hlasů.

Předvolební koalice

Předvolební koalice, zvláště když byly dvě a zahrnovaly převážnou část opozice, zúžily občanům možnost výběru programu. Programy dvou koalic nejsou schopny postihnout tak velký ideový rozsah, jako pět samostatných stran. Přitom se obě koalice od sebe v nejdůležitějších parametrech nelišily, alespoň ne v zahraniční politice a ve vztahu k EU. Jestliže dnes vede společností ideová konfliktní linie mezi lidovým konzervatismem a globalistickým liberalismem, potom tato linie mezi těmito dvěma koalicemi nevede, obě koalice více méně stojí na jedné straně, na straně globalismu a lidový konzervatismus je spíše v současné opozici. To platí s určitou výjimkou starých konzervativních členů ODS a některých Lidovců. Tito konzervativci ovšem ve vedení současné ODS zastoupeni téměř nejsou. Zdá se, že kdyby vznikla pětikoalice už před volbami, nic by se nestalo. Konečně proč neudělat Národní Frontu jako komunisté v r. 1945, vnitřně se dohodnout na potřebných lidech na významné posty a zajistit si bezpečnost jejich zvolení? Potom už vlastně volby být nemusí.

Koalice zajišťují zvolení určitých lidí předem, zajišťují vůli politických manipulátorů, aby na ně voliči nemohli. Typická je TOP. V normálních volbách by TOP nejspíše lízala těsně pětiprocentní hranici. Takto má v parlamentu 14 poslanců. Myslím, že podobné je to s KDU. Co měl dělat tradiční volič ODS? Stál před rozhodnutím, jestli volit koalici SPOLU nebo nic? Žádný výběr neměl, musel přijmout koaliční diktát. Samozřejmě, je tu kroužkování, ale to není pro běžného voliče zvyklého prostě vhodit lístek svojí strany do urny bez velkého váhání. Nezapomeňme, že zvláště pravicový volič nemá čas. Tak prostě pravicový volič volil koalici, ve které je ODS, ale zvolil předsedkyní parlamentu kandidátku TOP. ODS má jen 34 poslanců v parlamentu, což je trapné. Myslíte, že to odpovídá vůli voličů? Nepochybuji, že neodpovídá ve velkém rozsahu (srovnejte si předvolební průzkumy z doby, kdy ještě koalice nebyly). Prostě koaličním manipulátorům, kteří před volbami odváděli pozornost bojem proti vykonstruovanému nepříteli Babišovi (nepřítel to byl mimo oblast běžné politiky, byl vykreslován jako démon, zločinec, zrádce a kdovíco) se podařilo odvést pozornost natolik, aby dostali do parlamentu ty lidi, které potřebovali pro globalistickou politiku a upozadění politiky Visegrádu.

Myslím si, že konzervativní voliči ODS by volili v normálních volbách ODS a kroužkovali euroskeptické kandidáty (Zahradila, Vondru). Z tohoto rozhodování byli ve velkém rozsahu vyšachováni. Na koaličních kandidátkách bylo těchto kandidátů mnohem méně a mnohem více upozaděni, než by byli na kandidátce ODS. Vše to vypadá jako předem připravený kalkul podpořit kandidáty TOP voliči mnohem mohutnější a respektovanější strany ODS. Myslím si, že toho budou členové ODS litovat, až dojde na „lámání chleba“.

Co se dělo u voličů koalice PirStan je tak trochu záhadou. Zdá se, že kroužkování byla nějaká reakce voličů na poslední chvíli a jediná možnost, jak Piráty co nejvíce upozadit. Myslím si ovšem, že i zde je předvolební koalice čertovým kopýtkem, protože normálně by určitě dostali Piráti více hlasů, není možno, aby takto propadla strana, která se pohybovala běžně ve dvojciferných číslech. Docela mi to připadá, že lidé z nějakého zoufalství, aniž by chtěli volit STAN, jej volili jen, aby Piráty co nejvíce upozadili. Potom samozřejmě jsou výsledky voleb naprosto neodpovídající vůli voličů. A ještě více je neodpovídající vůli voličů nynější nedemokratické a naprosto nepřípustné „rozdávání“ postů Pirátům jako jakousi úlitbu. Prostě v případě koalice PirStan se o vůli voličů vůbec mluvit nedá. Voliči Pirátů vhodili nezměněný volební lístek se všemi kandidáty, voliči Stanu kroužkovali svoje kandidáty. Tím nastal stav, který je.

Programy v předvolebních koalicích

Původní politické strany měly nějaké programy. Určitě se vzájemně lišily, ODS byla euroskeptická a TOP eurohujerská, STAN bylo nihilistické sdružení všech možných názorů, ale Piráti byli výrazná naprosto nová ideově globalisticky vyhraněná levicová strana s technokratickými prvky. Všechny strany měly svoje voličské jádro vytvořené na ideovém základě. Koalice ovšem měly programy omezené, nezahrnující celý rozsah názorů těchto stran. Volič tedy volil určitý program, který v parlamentu nemusí být realizován, když se strany rozejdou.

Strany se svých původních programů a fundamentálního zaměření nevzdaly, budou je prosazovat samozřejmě, přestože je koaliční programy neobsahovaly. To už je podvod na voličích, který je však snadno vymluvitelný. TOP může říci, že prosazuje zavedení EURA, přestože to předvolební koaliční program neobsahoval. Jak se zbavit toxických programových bodů, když TOP byla koalicí „vytažena“ do parlamentu, kam by se možná sama vůbec nedostala? To ovšem poznáme v dalším vývoji. Ale programy, které se takto dostaly na půdu sněmovny, v koaličních programech nebyly. V opravdu demokratických volbách při širokém výběru programů a ideálů by se tam nedostaly nebo jen marginálně.

Závěr: Vytvoření koalic sledovalo záměr ochuzení programového spektra a vytvoření jakési Národní Fronty proti Babišovi a údajným extrémistům tak, aby se určití lidé dostali k moci a tím i určitá politika sledující europeistické a globalistické záměry. Démonizací Babiše byla ustanovena jakési falešná konfliktní linie Babiš-Antibabiš, která překryla a likvidovala skutečné politické názorové spektrum a voličům bylo vnuceno toto paradigma jako názorově nosné. Zároveň tím byla snížena možnost volit tradiční témata neznečištěná vnuceným paradigmatem.