Výzva k zelené revoluci jiného druhu

Ve skotském městě Glasgow se koná nejdůležitější jamboree zelených od klimatické konference v Paříží před pěti roky, na níž se 191 zemí dohodlo zbrzdit vzestup průměrné teploty na Zemi, aby nepřekročila víc nežli dva stupně, a ideálně se zastavila na 1.5 stupních Celsia už v roce 2030. O tomto z luftu vytaženém cíli napsali novináři nespočetné nekrology. Přichází hospodářská krize, čas, kdy platí zachraň se, kdo můžeš a jak můžeš, uhlík sem, uhlík tam, všechny podpásovky jsou dovoleny. V Glasgow je dvacet pět tisíc potentátů, delegátů, žurnalistů a jiných všudybylů, ale nikoho z nich nenapadla možnost léčit přírodu přírodou, či přesněji její magickou rostlinkou.

Ta na jednom hektaru spolkne víc CO₂ nežli les, takže je jednou z nejúčinnějších rostlin přeměňujících uhlík v biomasu jaký známe.

Vypěstovat hektar lesa trvá 60-8O let, zatímco hektar naší dobrodějky vyroste za několik měsíců. Snadno a levně se zaseje, oproti tomu vysázet stromky je pracné a nákladné.

Roste i na neúrodných místech bez umělého hnojiva a vyžaduje jen trochu vody.

Je tak výnosná, že představuje samofinancující řešení krize ovzduší. Podle časopisu Forbes, referenčního zdroje podnikatelů, sklizeň z jedno akru může vynést 20 až 30 tisíc dolarů. Obejde se tudíž bez vládní podpory a jiných peněžních injekcí, protože jí pomáhá neviditelná ruka trhu.

Může zlomit naše petrochemické okovy, včetně odstranění zplodin a smogu z pohonných hmot, má schopnost vytvořit čistější energii, která by mohla nahradit i jadernou, odstranit radioaktivní vody z půdy a dokonce se stát i zdrojem výživy pro všechny tvory na Zemi včetně lidí.

Po celá staletí ji pěstovali naši předci ke svému i obecnému prospěchu.

Jmenuje se KONOPÍ.

Jak známo, není konopí jako konopí. O čem zde je řeč je technické konopí s malým obsahem psychoaktivní látky THC. Moderní doba je odsunula na vedlejší kolej. Nejspíše se však stalo obětí vlastního úspěchu. Svého času seté konopí totiž soutěžilo nejen s těžbou dřeva, ale také s ropným, petrochemickým a farmaceutickým průmyslem. Je tudíž důvodné podezření, že tito mocní konkurenti se cítili ohroženi a spikli se proti němu.

Americký miliardář William Randolf Hearst , který vlastnil spoustu lesů, chtěl vyrábět ze dřeva papírovinu pro řadu svých bulvárních novin, vycházejících v milionových nákladech. V cestě mu stáli výrobci podstatně levnějšího papíru z konopí. Hearst, mistr novinářské demagogie, rozpoutal proti nim špinavou kampaň, aby je vytlačil z trhu. Jeho spojencem byl koncern Du Pont, dodavatel bělidla pro papírovinu. Du Pont navíc chtěl prosadit petrochemická vlákna jako nylon, a proto se musel zbavit konkurence výrobců levnějších konopných vláken.

Ve skutečnosti, konopné výrobky stály v cestě celému petrochemickému průmyslu. Zde není od věci připomenout, že otec automobilového odvětví Henry Ford původně navrhl pro své výrobky motor poháněný alkoholem z technického konopí. Přechod na špinavější a méně výkonné fosilní palivo si vynutila tehdejší kriminalizace jak alkoholu, tak konopí. První zábrana v Evropě nikdy nebyla a druhá padá od jedné země ke druhé.

Otvírá se nám epochální příležitost vytvořit zcela decentralizovanou energickou síť, která vyloučí dnešní obrovité koncerny, jež vládnou energetickému trhu a nařizují nám ceny i podmínky. Místním společenstvím jako jsou obce, města a kraje se nabízí možnost vyrábět vlastní energii ze snadno obnovitelných rostlin. Nezadržitelný vzestup cen energie a čas nám nahrávají na smeč. Přes zimu určeme vhodná místa pro magickou rostlinu, vyberme techniku a strojní zařízení, postavme potřebnou infrastrukturu, na jaře zasejeme a počátkem léta můžeme zrušit škrtičské smlouvy s dodavateli energie.

Nečekejme na nějaký podnět odjinud. Nepřijde.

Tohle je výzva k revoltě zdola proti pomýlené energetické politice diktované shora v zájmu zisku. Mysleme globálně, jednejme lokálně, a pomiňme novodobé Hearsty, Du Ponty , Fordy a jim podobné upíry.

Jestliže zelená energetická revoluce, o níž se tolik mluví, má být snadno dostupná všem a levná nemůže být jiná než konopná. Tím spíše, že nezanechá žádnou nežádoucí stopu v ovzduší a v životním prostředí. Ta tolik protěžovaná elektrická přeměna chystá bolehlav našim potomkům, kteří nebudou vědět kam s nimi—miliony a miliony baterií a solárních panelů, plných jedovatých kovů a jiných šmejdů.

Nic z toho není žádný objev. Historici konopí psali o možnostech jeho mnohostranného využití po celá desetiletí (1). Nové je ale to, že seté konopí je legální a šíří se v mnoha evropských zemích.

Máme-li věřit klimatickým prorokům, moc času na záchranu planety už nezbývá. Nač jej marnit spory o uhlíkové dani a debatami o nákladných řešeních pomocí špičkové technologie. Nesporně je mnohem snadnější a účinnější léčit ovzduší hojivou sílou rostlin matky přírody.