Posametoví disidenti v letech 1990-2021

V době všeobecných lží stává se pravda extremismem.

V době vládních a mediálních konspirací stávají se fakta konspiracemi a každý rozumný člověk konspirátorem.

V době totality stává se každý slušný člověk disidentem.

Denně jsme masírováni režimními médii, jakou máme svobodu a demokracii.

Denně slyšíme, jak to bylo za minulého režimu špatné se svobodou slova a s občanskými právy. Což nikdo nepopírá. Mnoho lidí se ale stále mylně domnívá, že dnes žijeme v demokracii a že máme svobodu. A že režim řeší jen nějaké „extremisty a výjimky“. Do okamžiku, než dopadne totalitní bezpráví i na ně nebo na jejich blízké. Realita je, že stav svobody, občanských práv a trestně-právních perzekucí občanů za vyjádření názoru různými způsoby, je dnes ještě horší. Také gumových ideo paragrafů je víc, už cca 15+.

Pro lidi, kteří zastávají kapitalistický či vyhraněně pravicový světonázor, je často bolestné si tuto pravdu přiznat.

Trestně-právní útok režimu může dopadnout na kohokoliv z nás. Dnes už kdykoliv a naprosto za cokoliv.

Ve skutečnosti jsou disidenti všude kolem nás a jde jen o to, jestli je chceme nebo nechceme vidět.

Připomeneme si bodově jen ty nejznámější excesy čarodějnických procesů s disidenty polistopadové totality.

-kriminalizace za vylepování samolepek (případ Vondrák, Dupová)

-kriminalizace za nesení transparentů a projevy (šest mladých lidí z řad tzv. dělnické mládeže)

-kriminalizace za písně a organizování koncertů (mnoho osob a skupin)

-kriminalizace za pomalování politických billboardů placených z daní občanů (případ Smetana)

-kriminalizace za publikování převzatého textu (případ Stwora)

-kriminalizace za vydání knihy (případ Kamas)

-kriminalizace za překlady projevů historické osobnosti (případ Beer)

-zákaz politické strany (případ Dělnická strana)

-proces ve stylu padesátých let (případ Rath)

-kriminalizace za názory a články (případ Sedláček)

-kriminalizace za nesouhlas s účastí českých žoldáků v Aghánistánu (případ Dobner)

-kriminalizace za zaslání šeku chudým rodinám postižených dětí (případ Kotleba, příklad za všechny ze SR)

-kriminalizace za politickou činnost, vydávání knih, pořádání zákonem povolených demonstrací (AB Bartoš)

-americkou ambasádou placený, koordinovaný puč vůči prezidentu ČR (případ červené karty Zemanovi)

-kriminalizace za nápisy/cedule "Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky." (případ Kozák, Bulíř)

-kriminalizace za vyjadřování k nekompetentním a protiprávním rozhodnutím a chováním soudců u soudu (Jiří Fiala)

-likvidace webu, účtů na sociálních sítích a to přímo ze strany vlády a ministerstva vnitra i směrem do zahraničí (případ whitemedia)

-kriminalizace za písemné vyjádření názoru na sociální síti, na 6 let nepodmíněně (Benedikt Čermák)

-policejní zamezení výkonu poslaneckého mandátu, aby se umožnilo zvolení prezidentského kandidáta (Miroslav Sládek, během zvolení Václava Havla)

-zamezení a omezování výkonu poslaneckého mandátu během údajné epidemie covid-19 (Lubomír Volný, Marian Bojko)

-velké množství mužů, které stát, feministické soudy a „neziskové organizace“ připravily o jejich rodiny, děti a živobytí (např. případ Petr Vlček/ročně čelí cca 30 000 otců opatrovatelským soudům)

-protiprávní exekuční kriminalizace a likvidace podnikatelů a firem (ministerstvo financí a lichvářské firmy, mnoho případů podnikatelů a firem)

-protiústavní likvidace zaměstnanců, osvč, podnikatelů, firem vládou, politiky a orgány hygieny v období údajné epidemie covid-19

-perzekuce občanů a brutální bezdůvodné napadání policisty na příkaz vlády a politiků v období údajné epidemie covid-19 (mnoho občanů zákeřně napadených na ulici, brutálně napadené maminky a tatínci s dětmi, mnoho pokut, a to vše jen a pouze za otázku (ne)zakrývání dýchacích cest na čerstvém vzduchu)

-obrovský počet vražd, sebevražd a existenčně zlikvidovaných českých občanů v přímém či nepřímém dopadu zločinného kapitalistického režimu, jejichž počet určí až jiný režim (odhadem může jít o miliony občanů)

...a mnohé a mnohé další případy, kdy počet kriminalizovaných disidentů za „ideozločiny“ narůstá do obludných rozměrů. Tímto v žádném případě nijak nerelativizuji zločiny komunismu, pouze zdůrazňuji zločiny následujícího režimu, které se neprávem zamlčují nebo bagatelizují.

Omlouvám se všem perzekuovaným statečným občanům, kteří ve stručném výčtu nejsou uvedeni.

Vyjadřuji respekt a poděkování každému občanovi, který se současné totalitě postaví dle svých možností.

Také vyjadřuji respekt a poděkování zásadovým lidem, jako je občanský a právní aktivista pan Pecina, kteří se do složitých a rizikových procesů obhajoby disidentů proti státu pouštějí a dokonce je často i vyhrají a pomůžou nevinným lidem.

Nově přijatý fašistický pandemický zákon umožní další extrémní eskalaci fyzického i (bez)právního násilí režimu vůči občanům, jehož následkem budou neodvratně další disidenti a další režimem přímo či nepřímo zlikvidovaní čeští občané. V praxi platí už třicetiletá doktrína režimu, že pro běžné občany se ordinuje feudální kapitalismus, zatímco pro úzkou vrstvu vládnoucí třídy a protekční kádry socialismus.

Mafiánský, asociální režim se nově transformuje do bezprecedentního mixu kapitalismu, neomarxismu, oligarchie, fašismu, feudalismu a digitálně-zdravotnické totality. Co to přinese, pokud dovolíme pokračování, se vymyká nejhorším nočním můrám.

*Epitaf

Nejdřív si přišli pro extremisty, ale já nebyl extremista, tak jsem mlčel a cítil se bezpečněji.

Potom přišli testovat a očkovat moje děti a rodiče, ale já nebyl dítě ani důchodce a bylo to pro jejich dobro.

Rodiče mi umřeli na následky vakcíny a děti mají vážné následky, ale to se stává a jsou to jen výjimky.

Pak si přišli pro odpůrce vládních nařízení a někam je odvezli, ale já nařízením neodporoval, tak jsem byl rád.

Pak jsem viděl střílet a umírat lidi na ulici, protože jim došel Sociální kredit, ale já ho měl, mohli si za to sami .

Pak si přišli pro mě, protože jsem šel na nákup a zapomněl si očkovací občanku, ale...stejně už mi došel kredit.

Svoboda a demokracie?

Totalita, nesvoboda a tyranie nejhoršího typu.

„Demokratické zřízení doplatí na to že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní.

A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“ (Sokrates)