Setkání Biden-Zelensky ukazuje, že se USA z Afghánistánu nepoučily

Americký militarismus, válečnictví a imperiální „budování národa“ budou pokračovat. Protože to je pro americký kapitalismus a jeho hegemonistickou závislost endemické.

Americký prezident Joe Biden tento týden předvedl ohromující projev dvojího myšlení. V obráceném gardu Biden ve středu přijal v Bílém domě ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a oznámil, že Spojené státy poskytnou kyjevskému režimu „tváří v tvář ruské agresi“ další vojenskou podporu ve výši 60 milionů dolarů.

Den předtím však Biden pronesl slavnostní projev k národu, v němž prohlásil, že „éra válek za účelem budování státu skončila“. Americký prezident tak označil definitivní konec dvacetileté války v Afghánistánu, když o půlnoci na pondělí z Kábulu vzlétlo poslední americké vojenské letadlo. Odlet završil ostudnou a potupnou porážku Spojených států od povstalců z hnutí Taliban, kteří se vrátili k moci téměř dvě desetiletí poté, co je v říjnu 2001 svrhla americká vojenská invaze do této středoasijské země. Nejdelší válka byla zbytečná.

Ve svém celonárodním projevu Biden zopakoval své přesvědčení, že přijal správné rozhodnutí ukončit vojenskou okupaci v hodnotě bilionu dolarů. Řekl, že Spojené státy se musí poučit z chyb v Afghánistánu a nesmí se znovu zapojovat do válek za účelem „budování národa“. Dodal, že stažení USA se netýká pouze Afghánistánu. Jednalo se o strategický zlom v zahraniční politice Washingtonu, podle něhož musí být ukončeny „velké vojenské operace za účelem přetváření jiných zemí“.

Pokud se zdálo, že Bidenův projev znamenal výrazné omezení amerického imperialismu, tato představa byla rychle vyvrácena během několika hodin, kdy následně přijal ukrajinského prezidenta.

Bidenova administrativa oznámila Kongresu, že zvyšuje vojenskou podporu kyjevskému režimu kvůli rostoucí „hrozbě ze strany Ruska“. Dodatečná dodávka vybavení v hodnotě 60 milionů dolarů zahrnuje protitankové střely Javelin „na obranu Ukrajiny před ruským vpádem“.

„Je třeba urychleně řešit značné nedostatky ve schopnostech Ukrajiny, aby se posílilo odstrašení ve světle současné ruské hrozby,“ uvedla Bidenova administrativa ve svém oznámení Kongresu, který dodatečné zásoby smrtící vojenské palebné síly řádně schválil.

Celkové vojenské dodávky USA na Ukrajinu tak jen v letošním roce dosáhly 400 milionů dolarů. Od Washingtonem podporovaného státního převratu v Kyjevě proti zvolené vládě v roce 2014 dodaly USA Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě přes 2 miliardy dolarů. To podpořilo sedm let trvající válku proti etnicky ruskému obyvatelstvu na východě Ukrajiny, které neuznává převrat z roku 2014 za legitimní. Právě ukrajinské síly podporované NATO pod velením Kyjeva neustále porušují nominální příměří útoky na civilní centra v samozvaných autonomních oblastech Doněcku a Luhansku. Přesto Washington a jeho loutkový režim v Kyjevě obviňují Rusko z agrese.

Údajná „anexe“ Krymu Ruskem je dalším „red-herring“ (kamufláž, matení pojmu), který Washington neustále omílá, přestože etničtí Rusové na Krymu v roce 2014 uspořádali legální referendum o odtržení od Ukrajiny a připojení k Ruské federaci. Odmítli také Spojenými státy podporovaný puč v Kyjevě v roce 2014, který vynesl k moci neonacisty. Z historického hlediska má Krym s Ruskem staletou společnou historii a kulturu. Režim v Kyjevě dosazený Spojenými státy má zlověstné předky, neboť spolupracoval s nacistickou Třetí říší a napomáhal genocidě slovanských národů během druhé světové války. Co říci na historickou výpověď o skutečné povaze moci Washingtonu a o tom, s čím se spojuje navzdory všem zbožným, sebezpytným frázím o demokratických ctnostech?

Moskva tento týden odsoudila další navýšení vojenské techniky, kterou USA posílají na Ukrajinu. Spolu s provokativní Bidenovou rétorikou o „obraně Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi“ je tento vývoj pro zemi, která sdílí hranici s Ruskem, hluboce destabilizující. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že nová vojenská pomoc „by mohla potenciálně způsobit nepředvídatelné akce ukrajinské strany, pokud jde o pokusy řešit ukrajinský konflikt silou“, a dodal, že „to je velmi nebezpečné“.

Mezitím se Denis Pušilin, prezident samozvané Doněcké lidové republiky, vyjádřil, že schůzka mezi Bidenem a Zelenským neukázala „ani náznak mírového urovnání“.

Bidenovo setkání v Bílém domě bylo skutečně rekapitulací falešných obvinění vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou a bezostyšným překrucováním toho, kdo je agresorem. Americký prezident se nezmínil o závazcích kyjevského režimu plnit Minskou mírovou dohodu, kterou v roce 2015 zprostředkovaly Francie, Německo a Rusko.

Přesto prý Zelenskij nebyl s dodatečným slibem americké vojenské pomoci zcela spokojen. Chce od Washingtonu mnohem více a také okamžité přijetí do vojenské aliance NATO, před čímž Moskva opakovaně varovala, protože to příliš ohrožuje její národní bezpečnost.

Také další američtí analytici se vyslovili pro to, aby Bidenova administrativa zvýšila dodávky „velkých“ zbraní kyjevskému režimu. Alexander Vershbow, bývalý velvyslanec v Rusku, který nyní působí v think-tanku Atlantic Council ve Washingtonu, vyzval Bílý dům, aby na Ukrajině rozmístil protiletadlové raketové systémy. Takoví lidé - kteří jsou v amerických médiích citováni jako údajně inteligentní komentátoři - nejsou ve skutečnosti nic jiného než váleční šílenci typu doktora Strangelova, kteří slintají a fantazírují o „m-m-m... milujících“ bombách.

Každoroční přelévání vojenské síly Washingtonu na Ukrajinu zhoršuje konflikt v této zemi a vyvolává výbušné napětí ve vztazích s Ruskem. Pokud kyjevský režim vystupňuje svou agresi vůči východnímu Donbasu, čímž dále ohrožuje etnické ruské civilní obyvatelstvo, pak může být Moskva nucena hájit své národní bezpečnostní zájmy. Nevědomá či cynická podpora kyjevského režimu ze strany Washingtonu a jeho silně nepřátelská rusofobie vytvořily podmínky pro vznik sudu střelného prachu.

Washington navíc trvá na tom, že jeho vojenská podpora Ukrajiny je podmíněna zlepšením situace kyjevského režimu v oblasti lidských práv, protikorupčních opatření, reforem soudního systému a přijetí ekonomické politiky schválené USA. Stručně řečeno, zní to velmi podobně jako budování státu na základě washingtonského dekretu.

To ukazuje, že se vládci Spojených států ze své naprosté katastrofy v Afghánistánu vůbec nepoučili. Americký militarismus, válečnictví a imperiální „budování národa“ budou pokračovat. Protože to je endemické pro americký kapitalismus a jeho hegemonistickou závislost.

Bidenova slavnostní slova o ukončení válek jsou tedy jen pobídkou národu, který je chronicky znechucen ničivým americkým imperialistickým násilím. V syrovosti Afghánistánu a hnisajících ranách této katastrofy je Biden povinen utěšovat válkou unavený národ. Jeho slova jsou však prázdná.

Jak se rychle ukáže na jeho dalším jednání o Ukrajině, je to imperiální byznys jako obvykle.