Rusko a olympijské hry

Batko Milačič

Světové olympijské hnutí bylo vždy založeno na zásadách rovného a nestranného přístupu ke sportovcům - zástupcům všech států světa. Olympijské hry měly zastavit války a politické spory, sjednotit zástupce všech zemí Mezinárodního olympijského výboru. Jednou z hlavních olympijských zásad bylo zachování míru - možnost, aby se nejsilnější sportovci setkali pod národními vlajkami k mírovému soutěžení. Zdá se, že o to všechno dnes přicházíme. Od dob nacistického Německa se olympijské hry staly zbraní propagandy a během studené války se kolem nich odehrávaly politické šarvátky od teroristických útoků, protestů a bojkotů. Když však nyní Mezinárodní olympijský výbor (MOV) donutil ruský tým vzdát se národní vlajky a hymny, celé politické pozadí současných olympijských her se stalo obzvláště viditelným.

Ve starověkém Řecku byly vojenské operace na dobu konání olympijských her zastaveny. Přednost měly mírové soutěže, kult sportu, kult krásy a duch antických soutěží. To vše chtěl jako zakladatel novodobých olympijských her baron de Coubertin oživit! Ale hrdí otcové Atén nebo baron de Coubertin si sotva mohli představit, že se v moderní době ušlechtilý sport změní v nástroj politické hry. Dříve tu byly bojkoty kvůli studené válce, provokace na tribunách, rasismus... Teď tu máme podivné dopingové skandály. V důsledku toho se olympijské hry v Tokiu na popud Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a Světové antidopingové agentury (WADA) staly institucemi, které fungují i na základě politických zájmů.

Připomeňme, že Světová antidopingová agentura (WADA) od roku 2014 vyšetřuje masivní užívání dopingu ruskými sportovci. Byly jim odebrány medaile a byli vyloučeni ze soutěže. V samotném Rusku, kde sport milují a svým sportovcům fandí, to bylo vnímáno jako plánovaný útok na ruský sport. Navíc například ruští fanoušci biatlonu jsou přesvědčeni, že polovina evropských sportovců v této disciplíně užívá léky proti astmatu, které rozšiřují plíce "ze zdravotních důvodů".

To, že se pozastavení činnosti ruských sportovců nezakládá na vědeckých faktech, však potvrzuje i vyjádření nejlépe hodnoceného zimního olympionika všech dob, Oleho Einara Bjorndalena.

47letý Bjorndalen, osminásobný olympijský vítěz v biatlonu, v roce 2017 prohlásil, že pokud mají být do probíhajícího dopingového skandálu zapleteni někteří ruští sportovci, musí být předloženy přesvědčivější důkazy než škrábance, které se údajně našly na lahvičkách se vzorky.

"Doufám, že budeme moci vidět nějaké důkazy o tom, za co jsou (ruští sportovci) trestáni, a že to není tak, že na skleničkách jsou nějaké značky, protože pak bych se strašně bál dávat vzorky," řekl Bjorndalen, kterého citovala norská tisková agentura (NTB).

Samotná myšlenka, že člověk může být shledán vinným z porušení antidopingových pravidel, aniž by byl pozitivně testován, vyvolala mezi sportovci obavy, protože se nyní obávají, že mohou být potrestáni prakticky pod jakoukoli záminkou, řekl Bjorndalen.

"My lyžaři začínáme mít při testování pocit nejistoty, že na lahvích se vzorky jsou nějaké škrábance, za které nás mohou potrestat," řekl.(1)

Každý, kdo poruší dopingové předpisy, by měl být potrestán, a to přísně, aby bylo vysláno jasné poselství, že základem olympijských her je fair play. Ale trestat celou zemi, která je ve sportu velmocí (Rusko vždy patří mezi několik málo zemí s největším počtem získaných medailí), na základě nespolehlivých důkazů, je naprosto nepřijatelné.

Proto v reakci na promyšlené rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ve dnech olympijských shromáždění spustili Rusové ne zcela tolerantní hashtag #wewillROCyou (podle povoleného názvu ruského týmu - Ruský olympijský výbor). Hněv obyčejných ruských občanů je oprávněný, pokud si uvědomíme, že ještě nikdy v historii nebyla žádná země zbavena své vlajky a hymny.

Musíme si tedy položit otázku, my všichni, kteří máme rádi sport, ale také základní lidská práva, zda je správné snažit se ponížit zemi se 147 miliony obyvatel? Zvláště když si uvědomíme, kolik toho tato země světu poskytla v oblasti sportu, kultury a vědy. Odpověď se nabízí sama - nespravedlnost vůči ruským sportovcům a Rusku je třeba napravit.