Koronavirová psychóza přivádí Evropskou unii na mizinu

Země Evropské unie sestavily ekonomický přehled mnohaměsíčního boje proti „pandemii“. Výsledky jsou, mírně řečeno, neradostné.

Eurostat informoval, že „v r. 2020 se ve srovnání s rokem 2019 rozpočtový deficit jak eurozóny, tak EU kvůli koronavirové pandemii celkově velmi zvýšil. V zemích eurozóny poměr státního deficitu k HDP za rok vzrostl z 0,6 % na 7,2% a v EU z 0,5% na 6,9%. Nejvyšší deficit postihl Španělsko (-11%), dále Maltu (-10,1%), Řecko (-9,7%), Itálii (-9,5%), Belgii (-9,4%), Francii a Rumunsko (obě země -9,2%), Rakousko (-8,9), Slovinsko (-8,4), Maďarsko (-8,1%), Chorvatsko i Litvu (obě země 7,4%) a Polsko (-7%)“.

V poměrně malé České republice v r. 2020 činil deficit státního rozpočtu 500 miliard Kč (asi 19,6 mld. eur), ačkoliv původně byl plánován ve výši 320 mld. Kč. Už teď je jasné, že tento ukazatel bude překročen, jelikož růst rozpočtového deficitu se stále zrychluje. První dva měsíce r. 2021 se staly nejhoršími v tomto smyslu od okamžiku rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko. České Ministerstvo financí tvrdí, že „deficit roste kvůli následkům pandemie“, ale ve skutečnosti daňový základ České republiky likviduje nikoliv „pandemie“, ale opatření jako např. karanténa a lockdown, která musí tato země zpřísňovat pod tlakem EU.

Deficit všech veřejných rozpočtů Německa, podle údajů Federální statistické agentury Destatis, na konci r. 2020 představoval 189,2 mld. eur. Záporné saldo se objevilo poprvé od r. 2003 a stalo se rekordním od okamžiku pohlcení NDR Západním Německem v r. 1990. Do té doby měla SRN proficit (přebytek), v r. 2019 činil 45,2 mld. eur a v r. 2018 dosahoval rekordních 62,4 mld. eur.

Celkově podle výsledků za rok 2020 klesla německá ekonomika o 4,9%. Nepromyšlený boj proti COVID-19 připravil Němce během dvou let o 400 mld. eur. Bez ohledu na růžové hodnocení obnovující se ekonomiky v tisku vypadá situace takto: „Recese r. 2020 v souvislosti s pandemií učinila konec desetiletému nepřetržitému růstu HDP Německa a osmiletému období přebytkového státního rozpočtu. Epidemie také zastavila 14 let trvající zvyšování zaměstnanosti. Podle údajů se v lednu německý HDP snížil v r. 2020 o 5 %“.

Boj německé vlády s koronavirem je třeba pokládat za nepromyšlený z toho důvodu, že nepřinesl žádné výsledky. Nyní v Německu došlo k poklesu „pandemie“ a eviduje se (konec května – začátek června) od 6 do 11 tisíc případů „nákazy“ denně. To je jednou a půl krát více než během vrcholu první vlny „pandemie“ v dubnu r. 2020! A tomu říkají pokles? Přitom nynější úroveň je považována za dostatečnou pro zrušení omezení, tak mělo tehdy smysl všechno začínat? Navíc v Německu a Rakousku vysvětlili, že vakcíny poskytnou imunitu proti koronaviru maximálně na půl roku. Tak je to i u lidí, kteří už nemoc prodělali. A proto je potřeba očkovat se neustále, celý život! To je něco pro Big Pharmu!

Výše rozpočtového deficitu Francie dosáhla v r. 2020 úrovně 9,2 % HDP. O tom informoval Národní institut pro statistiku a ekonomické studie (Insee). Za použití finančního vyjádření se rozpočtový deficit rovná 211,5 mld. eur. To je „nejvyšší úroveň od r. 1949“. Během letošního roku se situace může ještě více zhoršit. Deficit státního rozpočtu Francie v r. 2021 může dosáhnout 220 mld. eur namísto původně očekávaných 173,3 mld. To pronesl státní tajemník pro záležitosti rozpočtové politiky Olivier Dussopt.

Ministr ekonomiky, financí a obnovy Francie Bruno Le Maire vysvětlil, že pád ekonomiky souvisí s „novými restriktivními opatřeními zavedenými 3. dubna v rámci boje proti šíření koronaviru“. Podle jeho slov se to „mechanicky odrazí na deficitu rozpočtu a výši státního dluhu“. Doplňovat státní pokladnu bude Francie podle něho na úkor půjčování ze zahraničního trhu. Jinak řečeno, vlastními silami se Pátá republika z krize způsobené bojem proti COVIDu-19 dostat nedokáže.

Ve Francii v prvních červnových dnech, stejně jako v Německu dochází k poklesu „pandemie“, počet „nakažených“ se pohybuje od 6 do 17 tisíc za den. A to je stejně jako v Německu mnohem více než v „první vlně“ na jaře minulého roku.

Co se tím získá? Ve dvou vůdčích zemích Evropské unie dlouhé karantény a lockdowny nepřinesly žádné výsledky, ale zhoršily stav ekonomiky!

Deficit rozpočtu Itálie podle výsledků z r. 2020 dosáhl 155,6 mld. eur, tj. 9,5% HDP. Na rok 2021 italská vláda předpovídá deficit ve výši 8,8% HDP. Státní dluh v minulém roce dosáhl rekordní úrovně a vzrostl na 155,6 HDP ve srovnání se 134, 6% HDP v r. 2019, což přesahuje stoletý rekord, píše Bloomberg.

V Itálii, stejně jako v Německu a ve Francii, statistika zaznamenává pokles „pandemie“ (od 2 do 4 tis. „nakažených“ za den), a to je opět podstatně více než na vrcholu „první vlny“ v dubnu minulého roku.

Celkový deficit rozpočtu Evropské unie za období 2020-2021 může dosáhnout třech trilionů eur. Krize COVID-19 nejen že zvýšila státní dluhy, ale ještě více polarizovala jejich rozdělení. Profesor Kolumbijské univerzity (USA) Adam Tooze se domnívá, že „postpandemická Evropa nemůže očekávat návrat k finančním pravidlům před krizí“ a r. 2022 „má být bodem velkého dramatu“. Předpovídá, že Německo se pokusí získat z finanční eurokrize výhodu a bude jednat o finanční podpoře jiným zemím EU „z pozice síly“. A Evropa bude s obavami sledovat jak Emmanuel Macron, vedoucí bitvu s Marine Le Penovou, „pracuje na platformě evropských reforem“ a tak pokračuje ve hře na straně Evropské unie a Big Pharmy.

Teď Evropská unie startuje širokou očkovací kampaň. Společně s další kampaní, která se týká boje s „uhlíkovou stopou“. Evropě nezbývá nic jiného než přežít další prohloubení ekonomické krize.