Jak souvisí Covid-19 s Vrběticemi?

1) Hamáček prodělal Covid

Za celý rok světové pandemie už víme, že Covid-19 je zákeřné virové respirační onemocnění a vir napadá především plíce a mozek, což se projevuje často ztrátou čichu a chuti. Už se ale také ukazují některé trvalejší následky. V říjnu loňského roku se nakazil Covidem místopředseda vlády Jan Hamáček, možná, že na setkání s ministrem zemědělství Tomanem, u kterého se virus potvrdil o pár dní dříve.

2) Poté rozvířil kauzu Vrbětice

Dne 17. dubna večer se uskutečnila mimořádná tisková konference vlády, na které vystoupili premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček a oznámili národu, že je důvodné podezření, že za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 stojí pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU. ČR se rozhodla okamžitě vyhostit všechny diplomaty ruské ambasády, identifikovaných jako důstojníci ruských tajných služeb FSB a GRU (18 agentů). Nehledě na to, že načasování této mimořádné tiskové konference bylo vynuceno faktem, že informaci BIS o ruské stopě výbuchů ve Vrběticích měla už několik dní některá z médií a hrozilo, že se neřízeně provalí na veřejnost, mám z důvěryhodných zdrojů z okruhu NSZ neveřejnou informaci, že naše zpravodajské služby už pracovaly s touto pracovní verzí mnoho měsíců, minimálně od roku 2019. Co vedlo BIS k tomuto načasování právě na duben 2021, nebudu rozebírat, ale ve veřejném prostoru koluje řada tezí jako například ta, o vyřazení Rosatomu z veřejné soutěže, nebo ta, spojená s „invazí“ ruské armády na Ukrajinu a do Pobaltí v rámci cvičení Defender Europe 21, nebo ta, spojená se svržením a zavražděním Alexandra Lukašenka a jeho rodiny, která byla plánována na 9. května, ale která se provalila na veřejnost už 17.4.2021 po zatčení organizátorů puče.

Po tiskové konferenci se rozpoutalo mediální peklo a nebylo zpráv, aby se v nich neobjevilo téma Vrbětice. Nejzajímavější je, že mnohé oficiální informace vlády nebo vicepremiéra Hamáčka si navzájem silně odporovaly, takže jsme se mohli dozvědět, že Hamáček chystal cestu do Moskvy, aby nakoupil vakcíny Sputnik-V a domluvil na nejvyšší státní úrovni summit Biden – Putin a to i za pomoci slovenské vlády a ministra Danka, který tuto informaci potvrdl, ale současně tuto cestu vůbec neplánoval, protože sloužila jen jako krycí manévr pro ruské zamini, aby nezačali něco tušit o svých diplomatech a agentech GRU. Pan prezident Miloš Zeman se po týdenní analýze faktů a tajných podkladů vyjádřil v tom smyslu, že nenašel ani jeden přímý důkaz, že za akcí Vrbětice stojí agenti GRU a verzí, co vedlo k výbuchu muničáků a kdo za tím stojí, je více. Totéž zaznělo z úst ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Naopak duo Babiš – Hamáček důrazně trvalo na jediné verzi, tedy že za výbuchem ve Vrběticích stojí jen a pouze dva agenti GRU - Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga – ti stejní, kteří nedokonale otrávili Skripala a jeho dceru Julii v březnu 2018 v Salisbury. Těmto dvěma, jak se nyní ukázalo, měli pomáhat další 4 agenti, včetně generála GRU Andreje V. Averjanova, který se na celou akci dostavil po příletu do Vídně.

Jaké jsou tedy možné varianty (pracovní verze) příčin výbuchu skladu ve Vrběticích, jak o nich hovoří pan prezident nebo ministryně Benešová?

3) Varianty výbuchu Vrbětic

a) šlendrián při manipulaci s výbušninami

Toto nejméně pravděpodobná varianta výbuchu byla oficiálně uvedena ve stanovisku Policie ČR pro Poslaneckou sněmovnu jako výchozí pro následné šetření prvního výbuchu skladu č. 16 ve Vrběticích (16.10.2014 v 10:43), při kterém zahynuli dva zaměstnanci firmy Imex Group. Nejméně pravděpodobná varianta je to proto, že je zde řada rozporů, které svědčí spíše pro jiné varianty. Jednak ti dva zaměstnanci firmy Imex Group (Vratislav Havránek a zbrojař Luděk Petřík +56, +59), kteří při výbuchu zahynuli, byli vysoce specializovaní odborníci s mnohaletými zkušenostmi s nakládáním s municí v optimálním věku pro pyrotechnické práce, na rozdíl od najímaných brigádníků, z nichž 3 byli v době prvního výbuchu také poblíž skladu č. 16, ale stačili se spasit útěkem. Navíc, tito dva specialisté už byli 6 týdnů po smrti, když došlo k výbuchu ve druhém skladu č. 12 (3.12.2014 v 7:15). Proto Policie ČR přeformulovala variantu výbuchu na „úmyslný trestní čin obecného ohrožení“ a takto ji také prezentovala ve Sněmovně.

O tom, co se dělo před prvním hlavním výbuchem skaldu č. 16, by mohli něco bližšího říci někteří z oněch 3 brigádníků, kteří byli v areálu a běželi směrem na Haluzice a byli ihned po opuštění areálu vyslechnuti vojenskou policií a to takovým způsobem, že mají trauma na celý život. Přestože v policejních svodkách je uvedeno, že ve skladu č. 16 nastal nejprve výbuch a teprve poté požár, o opaku svědčí záběr z údajně hasičského vozu, který přijel hasit nahlášený požár skladu (zdroj Pavel Dekret) (vůz ale spíše patřil pyrotechnikům Policie ČR podle všech indícií). Na fotografii z místa následného výbuchu je vidět několik ohnisek požáru, nějaké hořící kousky se válí před skladem a v pravých dveřích nějaká osoba v helmě, podobná pyrotechnikům PČR ,něco zkoumá.

Ostatní brigádníci firmy Imex Group dostali na 16.10.2014 mimořádné volno a nebyli tudíž nikde v areálu. Naopak, den před výbuchem sklad navštívil sám bez doprovodu zcela mimořádně ředitel firmy Imex, Petr Bernatík, jak dokladoval premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci dne 7.12.2014.

b) šlendrián při skladování různých typů munice (bílý fosfor) včetně zakázané munice

Tato varianta možné příčiny byla nastolena po druhém výbuchu ve skladu č. 12 a zejména přišla na mysl po výbuchu pyrotechnického skladu v Bílině v roce 2020. Tam bylo uvedeno, že příčinou mohlo být samovznícení munice. Totéž konstatoval také pyrotechnik a vyšetřovatel mjr. v.v. Václav Bilický, který napsal, že každá výbušnina nebo munice má svou expirační dobu a postupně se stává více brizantní s tím, jak vysychá. Také je náchylnější ke samovznícení. Je ale zcela zakázáno skladovat vedle sebe různé typy výbušnin a bílý fosfor. Právě ten byl náplní 57 ks leteckých svrhávacích prostředků (čistá náplň 3990 kg fosforu), které se nacházely ve skladu č. 16 spolu s 15406 kg leteckých pum. Podle hořících úlomků před skladem č. 16 (Obr. 1) i podle toho, že ještě 4 dny po prvním výbuchu byla teplota na několika místech v požářišti vyšší než 140°C, mohlo toto svědčit pro variantu samovznícení nebo inicializaci primárně některé z leteckých fosforových pum.

Stopy, vedoucí k úplnému a jednoznačnému určení místa primárního výbuchu nebo zahoření a místa dalších výbuchů, kterých byly desítky podle svědectví obyvatel v okolí až po místo hlavního výbuchu, byly částečně znehodnoceny prováděním zakázané likvidace munice výbuchem uprostřed muničních areálů, jak konstatoval Václav Bilický. Tím došlo ke znehodnocení řady případných důkazů pro rozhodnutí, kdo nebo co stojí za prvním výbuchem a odkud se šířil prvotní impuls.

c) zahlazení stop po nezákonném prodeji zakázané munice (Excalibur Army s.r.o. a Real Trade a.s.) a do zakázaných teritorií (Imex Group, Bochemie a.s.)

Tato pracovní varianta se objevila v materiálech Policie ČR ihned po druhém výbuchu ve Vrběticích ve skladu č. 12 pár dní poté, co byly ukončeny asanační práce po výbuchu skladu č. 16 (30.11.2014) a nikdo kromě pyrotechniků a vojáků neměl do areálu přístup (tedy kromě zlodějů, kteří procházeli dírami v plotě bez omezení a kteří kradli zbraně, rozházené výbuchem po okolí. Pro tuto variantu svědčí zejména výbuch ve skladu č. 12 a nález samopalů vz.58 a ručních protitankových granátů RPG-75 v Sýrii, kam se mohly dostat přes Ukrajinu. Výrobní čísla samopalů svědčí o tom, že pocházejí ze skladů původní armády ČR, které byly následně rozprodány soukromým firmám.

Oficiální stanovisko českého ministerstva zahraničí říká: „V roce 2016 jsme neudělili žádnou exportní licenci na vojenský materiál do Sýrie.“ A přesto se tam zdejší zbraně a munice dostaly. Jde o dodávky odeslané původně do Spojených států. Pentagon zaručil českým úřadům, že koncovým uživatelem bude americká armáda. Ve skutečnosti je následně přeposlal do Sýrie. Oficiálně na školení a vybavení rebelů bojujících proti Islámskému státu a prezidentu Asadovi.

Jen tři dny poté, kdy jsme na české ministerstvo zahraničí zaslali dokumenty z americké databáze veřejných zakázek, které jasně ukazovaly, že zbraně dodané z Česka rovnou poputují do Sýrie, byly údaje v této databázi změněny.  Tak, aby v nich nebyla žádná zmínka o Sýrii. Ve stejnou dobu byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v USA na meetingu Globální koalice pro boj s ISIS. Zdroj

Hlavním argumentem pro tuto variantu je nedávná žaloba firmy Imex Group na neznámého pachatele, který prý ukradl ze skladů ve Vrběticích v době asanačních prací tisíc ručních protitankových raketometů RPG 7, osm set samopalů, pět set kulometů a na sto pistolí a tisíce dalších příslušenství jako bodáky na samopaly nebo desítky tisíc zásobníků do kulometů. To vše podle firmy Imex Group chybí po výbuších jejích dvou skladů ve Vrběticích (Zdroj)

Bellingcat vymapoval dopravu zbraní do zakázaných teritorií přes tzv. „diplomatické lety“. Mnohé lety, směřujících ze Srbska do Saudské Arábie, měly mezipřistání v Ostravě-Mošnově, který je nejblíže skladům ve Vrběticích (Obr. 3).

O tom, že se z areálu ve Vrběticích vyvážely nejenom zbraně do zakázaných teritorií, ale že se tam přímo nacházely zakázané zbraně, jako jsou nášlapné miny, zakázané Ottawskou úmluvou z roku 1997, svědčí to, že 11.11.2015 po prověrce skladů bylo sděleno obvinění firmám Excalibur Army s.r.o. a Real Trade a.s. za skladování zakázaných min. (Zdroj). Miny byly sice skladovány v rozloženém stavu, ale po opětovném složení na místě určení byly plně funkční. Zásilky mohly směřovat do států střední Afriky, pravděpodobně Konga a dalších.

Mluvčí min obrany Pejšek: „Česko podle něj plní veškeré mezinárodně právní závazky včetně Ottawské úmluvy o zákazu použití, skladování nebo výroby protipěchotních min a o jejich zničení. Uvedl, že ve vrbětickém areálu byla skladována pouze těla min bez výbušniny a jejího iniciátoru.“

Obyvatelé okolních vesnic měli také obavy z delaborace raketového paliva, zejména z raket SS20, protože v americké firmě Gabriela Eichlera došlo v minulosti k několika takovým výbuchům. Firma Gabriela Eichlera přes Bochemii delaborovala rakety a palivo posílala do Palestiny do raket Hamásu (Zdroj).

d) sabotáž ze strany Ruska, aby nedošlo k prodeji materiálu na Ukrajinu, do Sýrie a jinam

Tato varianta je tou nejobskurnější a podle Hamáčka tou jedinou možnou (zcela popřel učebnice kriminalistiky). Mohu k ní doplnit své osobní svědectví z května 2014, kdy jsem se shodou okolností ocitl na 14 dní v Kyjevě na Majdanu. Bylo to týden poté, co se areál barikád otevřel veřejnosti a já se mohl nerušeně střetávat s aktivisty Majdanu a Pravého sektoru. Bylo to právě před referendy v Doněcku, Luhansku a Kramatorsku a já jsem pokládal otázky o vztazích mezi různými obyvateli Ukrajiny a o budoucnosti státu. Byla to doba otevřených informací (asi jako u nás v roce 1990), kdy lidé v Kyjevě mohli beztrestně říkat skutečně to, co si myslí. Jeden z aktivistů Majdanu mi před Štábem revoluce (Obr. 4) otevřeně děkoval za „tatranky“, které dostali od Victorie Nulandové, Zaorálka a Schwarzenbergra. O Tatranky z Opavie jistě nešlo. Cenu tohoto obchodu spočítal Petr Bernatík, ředitel firmy Imex Group, na několik set miliónů korun. Po roce 2014 některé z nepotřebných „tatranek“ asi přeprodala Ukrajina do Sýrie, kde v roce 2016 vrcholil ozbrojený konflikt.

Tato varianta má ale dvě podvarianty: a) Je to práce CIA obdobně, jako ZHN v Iráku, o kterých přinášel "nezvratné důkazy" Colin Powell v OSN a nebo jako sestřelení letadla MH17 opolčenci nad Doněckem – tedy pouze fabulace a hra zpravodajských služeb s cílem rozpoutat horkou fázi studené války proti Rusku.

b) Výbuch skutečně provedli Rusové, protože se SocDem a celá Česká republika přiklonila k fašistům a islamistům po celém světě a snaží se rozpoutat ozbrojený konflikt s Ruskem na čele NATO (nejaktivněji spolu s Ukrajinou a Polskem). Ruská strana proto nechtěla, aby se české zbraně dostaly do nelegálních teritorií (například Ukrajina i Sýrie byly v roce 2014 zakázanými teritorii), nebo zakázaným stranám konfliktů, kterým nikdo oficiálně na světě nesměl nic dodávat (Islámský stát nebo tzv. „umírnění protiassadovští rebelové“). Přesto jsme tam zbraně dodávali.

Varianta zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích, tak vehementně prosazovaná našimi oficiálními představiteli, tak svědčí pouze o tom, že buď Hamáček a celá vláda podlehli vnějšímu tlaku (a podvrženým „důkazům“) plus tlaku páté kolony na naší BIS, obdobně, jako před lety při „humanitárním bombardování“ Srbska, nebo před likvidací Saddáma Husajna nebo Muamara Kaddáfího, nebo se dali svou politikou oficiálně na stranu neofašistů a Islámského státu. Naši představitelé si mohou vybrat, které vysvětlení je blíž pravdě, ale obě „ruské“ varianty jsou zcela obskurní.

Já osobně si nemyslím, že by Rusko kvůli jednodenní palebné dávce munice, která vyletěla do povětří ve Vrběticích, riskovalo mezinárodní faux-pas a další mezinárodní izolaci v případě vyzrazení této akce, když ve stejném týdnu na našem území lovili krtka ve vlastních řadách (Skripala), jak o tom přinesli „nezvratné“ důkazy spojenci již v roce 2018. Obojí „nezvratné“ důkazy se navzájem vylučují.

4) Šetření do roku 2018 šlo tak, aby nedošlo k profláknutí různých nezákonností – pachatel neznámý

Oba výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 nebyly do roku 2018 řešeny tak, jak by mělo na této úrovni škod a následků být. Už v roce 2014 napsal Václav Bilický, že pyrotechnici na místě porušili všechny zásady kriminalistické práce – snášeli munici, fotografovali se u ní, nedokumentovali původní pozici po explozi, likvidovali munici uvnitř areálu a vytvářeli (asi nechtěně) falešné stopy, atd…

Ze zápisu policie z asanace okolí skladu č. 16 vyplývá, že spíše než na ohledání místa výbuchu se pyrotechnici zaměřili na vyčištění příjezdových cest a okolí tak, aby bylo možno převézt zbytky vrbětického skladu do nových muničních skladů v Květné. Byly také prohledány všechny okolní sklady (50) zejména ty, v nichž se nalézala munice (27) s cílem zjistit, zda nedošlo k poškození dveří nebo stropu rozmetanou municí ze skladu č. 16, která by mohla způsobit následný výbuch druhého skladu. Pouze na jednom stropě se našel dělostřelecký granát, který ale neměl uvolněnou odstředivou pojistku, takže nemohlo dojít k explozi. Nikde jsem se ale nedočetl informaci o tom, zda byly provedeny inventury zejména skladů s municí podle skladových listů, a jaké bylo tedy obložení skladu č. 12, který hraje důležitou roli jak ve sporu firmy Imex Group se státem, tak v analýze příčin výbuchů. Deklarovaná munice podle skladových listů se tam totiž vůbec nemusela nacházet a mohla být už dávno vyvezena za hranice. Kontroly skladů dvou firem (neuvedeno kterých) proběhly v roce 2011 a 2013.

Až do roku 2018 probíhalo šetření tak, že se postupně vytrácel jak motiv, tak viník. Pachatel neznámý, konstatoval státní zástupce Leo Foltýn. I v nynějším stavu celého šetření, je vysoce pravděpodobné, že se nepodaří nikoho obvinit, jak o tom mluvil i bývalý NSZ Pavel Zeman. To by bylo logickým vyústěním zapojení státu do nelegálních obchodů se smrtí a zametáním stop.

5) Nová verze „Ruská“ rozkrývá všechny nezákonné obchody a staví ČR právně do nepříznivého světla

Tím, že náš stát vyhostil 18 ruských diplomatů (proč asi 18 – není-liž to trestné číslo, za které dostal Marián Kotleba 4 roky a 4 měsíce vězení a které označil český soudní znalec za propagaci fašismu? Nemá to být připomínka Rusku toho, kdo ve skutečnosti vyhrál 2. světovou válku?) jasně ukázal, na čí straně vedení našeho státu stojí. Naše zbraně mířily k Pravému sektoru a Azovu na Ukrajině a Islámskému státu v Sýrii, tedy skupinám, bojujícím proti proruským silám. Jasně se ukázalo to, co mi říkali aktivisté na Majdanu: „Děkujeme za pomoc proti opolčencům. Budeme se snažit je zlikvidovat a sprovodit ze světa. Pak dojde i na Putina, kterého pošleme za Saddámem a Kaddáfím“.

6) Závěr

Ukázalo se, že po prodělaném Covidu-19 dochází u mnoha pacientů ke ztrátě chuti a čichu. Bohužel, u politiků také může dojít ke ztrátě politického čichu, jak se to ukázalo u Jana Hamáčka. Politici po prodělaném Covidu by měli být postaveni mimo službu stejně, jako nevidomí řidiči nebo piloti, protože mohou způsobit nedozírné škody, například přispět nechtěně k rozpoutání „lokálního“ jaderného konfliktu na území střední Evropy.