Západní kultura nenávisti ohrožuje světový mír

Západ se považuje za zachránce světa a bez ohledu na své činy pevně věří, že účel světí prostředky. Je historickým svědectvím, že Amerika zabila během války v Koreji dva miliony lidí a další dva miliony ve Vietnamu, a to bez jakýchkoliv rozpaků, pochybnosti, lítosti nebo omluvy za toto vraždění.

Od 50. let se snažili podrobit si Jižní a Střední Ameriku, napomáhali a podporovali nejrůznější ničemné diktátory, kteří během nečestných válek v Argentině a Chile zabili více než 30 000 nevinných lidí. Později podporovali podobné režimy v Salvadoru a Guatemale, kde se zabíjení komunistů a socialistů považovalo víceméně za lovecký sport. Takovéto abnormální lidské chování lze snad přirovnat pouze k tomu, jak nacisté zacházeli s Židy během druhé světové války, přičemž Amerika byla hlavním spolupachatelem a podílela se na těchto strašlivých zločinech.

Povýšený a nesebekritický přístup Západu k politice, ekonomice, obchodu a zahraničním věcem byl vždy ve stylu „buď jste s námi, nebo proti nám“. Pomýlená víra Západu, že má „božské právo“ vládnout světu, vede ke ztrátě svědomí, pokud jde o lidský život. Zabíjení milionů lidí za účelem naplnění jejich ambicí, se děje bez obav, lítosti nebo výčitek svědomí. „Eliminace“ je jejich odpovědí každému, kdo zpochybňuje jejich autoritu nebo jim stojí v cestě. Amerika se stala nejnovějším světovým gaunerem a teroristou.

Vypadá to, že v současnosti Severní Amerika zabředla do rasových, náboženských, etnických a sociálních problémů, které nelze snadno vyřešit, a které nakonec rozdrtí jejich společnost, pokud se jim nebude věnovat. K tomuto konfliktu se ještě přidává pevný postoj, který Západ zaujal vůči Ruské federaci, kterou vnímají a vykreslují jako tyranii, která musí být nahrazena, a která se také stala věčným strašákem Západu. Západ bohužel pokračuje v této fixaci i desítky let poté, co se rozpadl Sovětský svaz.

NATO a západní mocnosti plodí, podporují a vštěpují kulturu nenávisti vůči slovanským národům od poloviny 40. let, což v dnešní době ohrožuje světový mír. V roce 1945 nastal po dvou ničivých světových válkách úsvit míru, ale studená válka jej na dalších 45 let proměnila v temnotu. Gorbačovova glasnosť a perestrojka vůbec nezměnily zkostnatělé západní myšlení a postoje vůči Východu.

Vyrůstal jsem jako válečné dítě 40. let v Kanadě, a pamatuji si, že rádio chrlilo samé jedovaté poznámky proti Rusku a zejména ruským lídrům, které nám byly tímto způsobem vštěpovány. Během následujících desítek let noviny a časopisy krmily západní čtenáře urážlivými a záštiplnými články, které podněcovaly k ještě větší nenávisti k Rusku. V západních archivech je nemožné najít alespoň jeden novinový článek, který by popisoval ruskou společnost pozitivním způsobem.

Znepokojující posedlost Západu tím, že rozdrtí Rusko nebo jej „srazí na kolena“ a donutí jej přijmout západní způsob života, je idylická fantazie, která ukazuje kolosální nevědomost a ilustruje naprosto mylnou představu o Rusku, jeho lidu, neochvějném východním pravoslavném náboženství, dlouhé historii a hluboce zakořeněné kultuře, která je diametrálně odlišná od života v západním stylu.

Pokud jde o země, jako Kanada a USA, které s radostí vítají lidi všech ras, barev pleti a vyznání, Západ - po dobu sedmi desetiletí - zabouchl dveře před jakoukoli představou o tom, že by slovanští lidé měli mít právo na sebeurčení, a domnívá se, že musí být zbaveni „zlých způsobů“. Pro Západ je demokracie neměnná a koexistence s jinou kulturou a vírou je nedosažitelná. Špatně koncipovaná „Říše zla“ v pojetí Ronalda Reagana byla bohužel nesmazatelně a nezvratně vryta do západního myšlení. Amerika je nyní hluchá ke světu, slepá k realitě, a řídí se pouze svými klamnými ambicemi a scestnou posedlostí.

Tato dlouhodobá, bezdůvodná předpojatost a hluboce zakořeněná toxická nevraživost vůči slovanským národům je primárním selháním Západu. Neustálá potřeba vnucovat západní zvyklosti, kulturu, zvyky, kritéria, politické názory a zvláštní, novodobé evangelické vyznání lidem, kteří mají stovky let starou a dobře zavedenou kulturu, zvyky, víru a východní pravoslavné náboženství, je jen nesplnitelným snem. Západ již opakovaně narazil s těmito posedlými představami, což ukazuje na jejich marné úsilí.

Obviňovat Rusko, slovanské národy a východní kultury ze všech přetrvávajících světových problémů je jednak nebezpečně zavádějící, a ve své podstatě krátkozraké. Úmyslné provokace, podněcování, falešná mínění, jízlivé narážky, nenávist bez náznaku studu, nekonečná jedovatost a neustálé, řízené dezinformace namířené proti Rusku jsou pošetilé a kontraproduktivní, a představují všudypřítomné nebezpečí pro světový mír.

Soudě podle současných potíží a neshod by se měl Západ snažit především o vlastní záchranu.

Poznámka editora

Západ dává vůči Slovanům najevo arogantní pohrdání. Ve skutečnosti je v tom hluboký komplex méněcennosti. Oni to nepřiznají, ani kdybyste je mučili, ale je fakt, že se Slovanů bojí a tajně je obdivují. Správně tuší, že jsme lepší ve všem. Jak říkám, nikdy to od nich neuslyšíte, ale je to tak.