Americké školství kapituluje před „rovností“

Bude těžké nebo dokonce nemožné vrátit se k systému, kde učení je vlastně disciplína, vyžadující dřinu a oddanost pro věc.

Veřejné vzdělávání ve Spojených státech, měříme-li jej podle výsledků, produkuje absolventy, kteří jsou méně kompetentní v jazykových dovednostech, a od roku 1964, kdy výsledky standardizovaných testů (Scholastic Aptitude Test) dosáhly maxima, má dramaticky méně učiva z vědních oborů a matematiky. Úpadek vzdělávání ve vědě a matematice se za poslední desetiletí podle hodnocení amerických studentů urychlil ve srovnání s jejich vrstevníky v zámoří. Podle nedávného hodnocení z roku 2015 byly USA na 38. místě v matematice z celkového počtu 71 zemí a na 24. místě ve vědních oborech. V rámci 35 členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se Spojené státy americké umístily na 30. místě v matematice a na 19. místě ve vědě. Tyto špatné výsledky musí být zasazeny do kontextu amerických daňových poplatníků, utrácejících mnohem více peněz za studenty, než jakákoliv jiná země na světě, takže dostupnost prostředků nemusí být nutně faktorem ve většině školských obvodů.

Velká část úpadku je způsobena technickým pokrokem, který dostává na stejnou úroveň „hřiště“ pro učitele na celém světě, ale je třeba také zvážit měnící se vnímání role vzdělávání v sociálním kontextu. Konkrétně ve Spojených státech byly rozhodně relevantními faktory politické a kulturní nepokoje. Ale na základě toho, co bylo řečeno a vzato v úvahu, USA nyní stojí tváří v tvář novému přehodnocování hodnot, které pravděpodobně navždy změní tradiční vzdělávání a také to povede k tomu, že američtí studenti budou ještě více nekonkurenceschopní vůči svým zahraničním vrstevníkům.

Mnoho škol ve Spojených státech přestalo dávat známky, které mají jakýkoli význam, nebo úplně upustilo od klasifikace, což znamená, že neexistuje žádný způsob, jak posoudit pokrok nebo zlepšení. Celostátní výsledky testů pro posouzení možného nástupu na vyšší nebo vysokou školu jsou na ústupu téměř všude, protože jsou stále častěji označovány za „rasistické“, co do posuzování učení, založeného pouze na skutečnosti, že černoši mají horší výsledky než Asiaté a běloši. To vše je součástí prosazované agendy, která bude pátrat po jakýchkoli stopách rasismu ve veřejném prostoru a eliminovat je. Znamená to také zničení nebo odstranění mnoha historických památek a blokování jakékoli otevřené diskuse o amerických dějinách. Například je skandální, že školy v San Francisku vynakládají přes 1 milion dolarů na změnu názvů 44 škol, uctívajících jedince, kteří byli zkoumáni pod drobnohledem kvůli „rasismu a útlaku“ a shledáni vinnými. Patří mezi ně např. George Washington, Thomas Jefferson, Abraham Lincoln a Paul Revere.

Nový světový řád pro vzdělávání je vystavěn na konceptu „rovnosti“, někdy označovaném jako využívání veřejného vzdělávacího systému k „zajištění spravedlivých výsledků“. Samotný koncept je však hluboce vadný, protože snaha o stejnost znamená, že se všemi Američany bude zacházeno nerovnoměrně, aby bylo zaručeno, že každý, kdo vyjde ze školy, je stejný a naučil se to samé. To je samozřejmě směšné. Dobří studenti jsou tím potrestáni, aby byla jistota, že špatný student nějak proleze tímto systémem a ukončí studium se stejným kusem papíru.

Celková kvalita veřejného vzdělávání prudce poklesne. Dalo by se rozumně předpokládat, že zavedení režimu „rovnosti“ v totalitním stylu, založeného na rase, nevyhnutelně vyžene hodně akademicky lépe připravených studentů z tohoto systému. Lepší učitelé se také přesunou na soukromé akademie, které budou vznikat na základě poptávky rodičů i studentů. Jiní přestanou zcela učit, až budou konfrontováni s politickou korektností na úrovni, která by se před rokem 2020 zdála nepředstavitelná. Na skutečnou kvalitu vzdělávání doplatí všichni.

Tohle všechno už je hodně špatné, ale rozhodující na tom je, že tato změna probíhá po celých Spojených státech za podpory federálních, státních a místních vlád. Jakmile bude zaveden nový režim, bude těžké nebo dokonce nemožné vrátit se zpět k systému, kde učení je ve skutečnosti disciplína, která někdy vyžaduje dřinu a odhodlání. V mnoha školských obvodech je břímě skutečného procesu změn také naloženo na daňové poplatníky. V jednom okrese ve Virginii utratila místní školní rada 422 500 dolarů za konzultanta, který měl aplikovat tzv. teorii kritické rasy (CRT) na nový instruktážní program, který bude povinný pro všechny zaměstnance a bude sloužit jako rámec pro výuku studentů. Až se školy konečně znovu otevřou, budou například všechny učitelky z mateřských škol školeny v „sociální spravedlnosti“ v rámci kurzu, který sestavilo kontroverzní právnické centrum Southern Poverty Law Center. „Školení o rozmanitosti“ bude integrováno do všech ostatních úrovní. Výuka čtení, psaní a aritmetiky budou hrát druhé housle a ustoupí před „sociální spravedlností“.

Teorie kritické rasy, která je prosazována jako rámec pro reorganizaci škol podle rasových preferencí, je poměrně kritizována, protože předstírá, že je prostředkem proti systémovému rasismu, ale přitom sama je rasistické povahy, protože se staví proti rasově neutrálnímu systému, který zajistí stejné výhody všem. Prohlašuje, že všechny americké vládní orgány a infrastruktury jsou rasistické a podporují „bílou nadřazenost“ a musí být „kriticky rozebrány“. Teorie vyžaduje, aby bylo vše přezkoumáno prostřednictvím hodnotového systému, vymezeného identitární politikou a rasou, a která nahlíží na bělochy a jejich instituce jako na beznadějně zkažené, ne-li přímo zlé.

Naštěstí je vyvíjen určitý nátlak na tyto jakobíny politické korektnosti. Rodiče v mnoha školských obvodech začali chodit na schůze školních rad, kde vyjadřují svůj nesouhlas, a dokonce i někteří členové školních rad a učitelé odmítají spolupracovat. Učitelé tak riskují možnou ztrátu zaměstnání. Řediteli Jimovi Bestovi elitní soukromé školy Dalton v New Yorku rodiče zaslali dopis, v němž si stěžují, jak nově zavedený „antirasistický“ učební plán byl závažným způsobem překroucen teorií kritické rasy a snahou o „rovnost“, a to až do takové míry, že zahrnuje „pesimistickou a věkově nevhodnou litanii ohledně pocitů křivdy v KAŽDÉ třídě. Zaměnili jsme progresivní pedagogický model za progresivní politiku. Dokonce i lidé, kteří jsou nakloněni tomuto politickému hledisku, tvrdí, že úlohou školy není politická indoktrinace. Škola má otevřít mysl dětí vůči zázrakům světa a učení. Škola Dalton, kterou milujeme, a která změnila naše životy, zmizela. Je to obrovská ztráta.“

V dopise se také uvádí, že „každá třída se letos až fanaticky zaměřovala na rasu a identitu, hru na rasistické policisty v hodinách vědy, decentralizující bělost v hodinách výtvarného umění, učení o nadřazenosti bílých a sexualitě v hodinách zdravovědy. Hodně hodin, které byly nevhodné z hlediska věku studentů, se více podobá korporátním školením Zoom na citlivost, než intelektuálním školním osnovám školy Dalton.“

Je ironií, že velkou část nového studijního plánu vytváří jádro radikalizovaných členů fakulty Dalton, kteří v prosinci podepsali „protirasistický manifest“ - požadující, aby škola „najala na plný úvazek 12 úředníků, vyškolených na rozmanitost, zrušila akademické kurzy na nejvyšší úrovni, pokud nebude výkon černošských studentů na stejné úrovni jako u bělošských studentů, a požadující protirasistické prohlášení od všech členů personálu“.

To, co se děje na škole Dalton i jinde, se nevyhnutelně odehrává také na mnoha špičkových amerických univerzitách, takže tento rozklad bude přetrvávat až do další generace, kdy se z dnešních studentů vysokých škol stanou učitelé. Černošský profesor klasických studií z univerzity Princeton požaduje, aby byla všechna klasická oddělení zrušena, protože propagují „rasismus, otroctví a nadvládu bílých“. Americký vzdělávací systém byl kdysi dávno přínosem pro národ a obyvatele, ale nyní se zmítá ve smrtelných křečích. Hlavně prosím nečekejte, že vláda Joe Bidena udělá cokoli pro jeho záchranu. Oni jsou na straně ničitelů.