Nepokoje na Kapitolu jako nástroj ke zničení Trumpa

Donald Trump klopýtnul a padl – a establishment si nenechá ujít tuto poslední možnost zadupat jej i s jeho hnutím.

V neděli (10. ledna) předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová vznesla toto znepokojivé ultimátum:

Jelikož se Senát, který by řízení vedl, má sejít až 19. ledna, den před inaugurací Joea Bidena, co to má znamenat? Zní to podobně absurdně jako horečná snaha pověsit člověka, kterému zbývá den života. Až takto zaslepeně nenávidí Sněmovna reprezentantů Nancy Pelosiové Donalda Trumpa.

Poslanec za Jižní Karolínu James Clyburn navrhnul pozdržet předání návrhu na zahájení procesu o 100 dní, aby Bidenem navržení činitelé mohli být potvrzení ve funkcích, a následně Trumpa obžalovat a usvědčit ze štvavé činnosti proti vládě – už jako soukromého občana.

Jaký smysl by měl impeachment prezidenta, který už tři měsíce není prezidentem? Odpověď: Usvědčení by republikánům vzalo právo znovuzvolit muže, který získal nejvíc hlasů v dějinách jejich strany.

Poslanci Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu by chtěli získat právo veta nad tím, koho můžou Republikáni nominovat. A právě od těchto lidí neustále slyšíme o jejich oddanosti „demokracii“.

Jaké jsou konkrétní důvody pro Trumpův impeachment?

V prvním návrhu čteme cosi o „podněcování ke vzpouře“. Trump ovšem ve své projevu ve Washingtonu prohlásil: „Budeme podporovat odvážené senátory, senátorky, kongresmany i kongresmanky – a některým dalším nejspíš tolik tleskat nebudeme“.

A dodal: „Všichni z vás nejspíš brzy přejdou k budově Kapitolu v poklidu a demokraticky projevit svůj názor“.

Nikde v jeho slovech nenajdeme výzvu k násilí ani obsazení budovy Kapitolu nebo k davovému kriminálnímu chování, jehož jsme ve středu odpoledne byli pod kupolí Kapitolu svědky.

Snahy zostudit Trumpa a vyhnat ho z úřadu, který za 10 dní opouští, jsou ale jen jedním dílkem skládačky širších čistek směřujících proti konzervativcům, republikánům a trumpistům.

Twitter a Facebook – sociální sítě, které Trump využíval jako megafon k oslovení svých skoro 80 milionů sledujících – zrušily prezidentovy osobní účty. Apple, Amazon i Google pak odstřihly mezi konzervativci oblíbenou sociální síť Parler. Cílem technologických obrů je cenzura – tedy zbavit Trumpa možnosti komunikace se svým příznivci i paralýza komunikace mezi lidmi na pravici.

I zde s nadšením tleskají ti, kdo se označují za neochvějné zastánce Prvního dodatku.

V posledních zaznívají z médií jejich domovských států i kolegů výzvy k rezignaci senátorů Joshe Hawleyho a Teda Cruze. Kvůli čemu? Když Mike Pence na společném zasedání obou komor 6. ledna předčítal výsledky voleb, Cruz s Hawleym vyzvali k debatě o sčítání hlasů v Arizoně a Pensylvánii. Jejich postup se nejen že řídil platným právem, podpořila je také více než stovka republikánských zákonodárců.

Nyní však společnost Cumulus Media, která zastřešuje přes 400 rozhlasových stanic a zaměstnává řadu z nejoblíbenějších konzervativních hlasů v éteru, varovala své lidi, aby přestali s náznaky, že Trump prohrál volby podvodem – pod pohrůžkou propuštění. Viceprezident Cumulus pro obsah Brian Philips v interním dokumentu prohlásil: „Nehodláme tolerovat žádné náznaky, že volby nejsou uzavřené. Volby skončily a neexistují žádné přijatelné alternativní ‚cesty‘.“ „Pokud tento pokyn porušíte, připravte se, že naše cesty se okamžitě rozejdou,“ uzavřel.

Velké korporace začaly rozdávat pokyny svým lobbistům, aby přestali podporovat ty republikánské zákonodárce, kteří podporují Trumpa. Toho opustili dokonce i někteří lidí z jeho administrativy a Bílého domu.

Richard Nixon kdysi doporučil „počítat své přátele, když vám je nejhůř“.

Ve čtvrtek 21. ledna demokraté ovládnou Senát, Sněmovnu reprezentantů i Bílý dům. Mohou se opřít o největší technologické společnosti, korporace i média.

V jejich čele ovšem stanou prezident a viceprezidentka, kteří nejsou v úřadu díky brilantní kampani ani svým argumentům – ale protože hlasovalo nejvíce Američanů v dějinách, 74 milionů z nich pro Trumpa, 81 milionů proti němu.

Republikáni by si pak měli vzít k srdci radu L. B. Johnsona pro tvrdé časy: „Sednout si na bobek jako mula za bouře. Nechte smršť, ať se vybouří – a zítra ráno zase vyjde slunce“.

Za dva roky se kyvadlo vrátí znovu doprava – teď už ani nikam jinam směřovat nemůže.