Jablko daleko od stromu nepadne

V Americe propukl dlouho utajovaný skandál, který může ovlivnit listopadové prezidentské volby. Tamní sdělovací prostředky se tak předhánějí v eufemismech, když o něm píší nebo mluví, že mi to připomíná vtip o dvou sovětských policistech, kteří najdou v příkopu spícího opilce. „Čichni si k němu,“ pobídne jeden svého druha, „když smrdí samohonkou, je to ožrala, „když vydýchává koňak, je to vysoký soudruh, který odpočívá.“

Zero Hedge, který si jindy ubrousek nedává, naservíroval čtenářům skandál následovně: Hunter Biden, starší syn prezidentského kandidáta Joe Bidena, vyvolal svými peněžními machinacemi s ukrajinskými, čínskými a ruskými partnery kriminální, špionážní a vyděračské obavy, vzburcoval americké činitele, kteří v tom vidí etický konflikt rozporu zájmů, a vztyčil červené vlajky dalších možných zločinů od obchodování se ženami k úplatkářství.

No, pěknej ptáček, řekli bychom o tom soudruhovi s povinným sebezapřením.

O velice pochybné činnosti obou Bidenu už víc jak rok píší alternativní internetové noviny. Ale jejich obvinění jsou vždy šmahem znehodnocena cejchem spiklenecké pomluvy. To se ale nedá říct teď, kdy v obsáhlé osmdesáti šestistránkové zprávě Senátu z 23. září mimo jiné čteme:

„Záznamy Ministerstva financí, které předseda (vyšetřovacího senátního výboru) obdržel, ukazují na potenciální kriminální činnost týkající se transakcí mezi Hunterem Bidenem, jeho rodinou a společníky s ukrajinskými, kazašskými a čínskými občany.“

Zpráva se zabývá miliony dolarů, které firmy Huntera Bidena dostaly od Je Žiaminga, zakladatele CEFC China Energy Co. Podle republikánů Je má úzké styky s čínskou vládou.

Zpráva dále zjišťuje, že 4. srpna 2017 pobočka energetického koncernu pana Je poslala telegraficky milion dolarů Hunterově právní kanceláři. O měsíc později, 8. září James Biden, strýc Huntera, a jeho žena Sára si z tohoto konta vybrali kreditními kartami 101.291 dolarů , které utratili na „extravagantní“ účely, zahrnující luxusní hotely, letadla a restauranty.

Kromě toho z amerických vládních záznamů citovaných ve zprávě vyplývá, že Hunter Biden „mohl mít styky s pašeráky lidí, zejména žen.“

To vše je jen pověstná špička ledovce. Každý den přináší další úniky a další obvinění. Zatím však se neobjevil žádný přímý útok na Joe Bidena. Je velmi pravděpodobné, že Trump si schovává munici na velmi očekávaný duel se svým odpůrcem. Zde jsou některé prokázané a svědecky doložené skutky otce a syna.

V roce 2014 Obamova vláda financovala na Ukrajině puč, kterým svrhla demokraticky zvoleného presidenta, protože flirtoval s Ruskem. Na jeho místo se dostal vstřícnější Petro Porošenko, oligarcha a čokoládového magnáta. Dohledem nad ukrajinskou kolonií byl pověřen bývalý vicepresident Joe Binden. Létal do Kyjeva jako domů a pokaždé byl přivítán s královskými poctami. Po každé návštěvě také na jeho konto spadla shůry šestimístná mana. Když Huntera propustili z válečného námořnictva, protože bral drogy, našel mu místo v Kyjevě v olejářské firmě Burisma, s níž ho pojily obchodní a politické zájmy. Patřila ukrajinskému oligarchovi Igoru Kolomojskému, který zaplatil Hunterovi tři miliony dolarů za prokázané úsluhy, jmenovitě za diskrétní přesuny úplatků tatíčkovi. Když se o Kolomojského a oba Bindeny začal zajímat prokurátor, Joe přiletěl na otočku do Kyjeva, aby zakročil. Dle videozáznamu, pořízeného na jednání Atlantického výboru, kde se svým státnickým činem vychloubal, poručil ukrajinskému presidentovi, aby šťouravého prokurátora buď propustil, anebo zapomněl na americkou záruční půjčku ve výši jedné miliardy dolarů.

„Podíval jsem se na něj,“ říká na videu, které dovolil natočit v přesvědčení, že je nad zákonem, „ a řekl jsem, že za šest hodin odlítám. Jestli toho prokurátora nevyměníte, nedostanete žádné peníze. Nuže, ten psí syn (smích) dostal kopačky. Dali na jeho místo někoho jiného, co byl OK.“

Jestli tohle není zneužití moci, co jiného to může být? Kdyby Joe Biden volby vyhrál, možná by se v Bílém domě moc neohřál, protože republikáni by měly všechny důvody ho obvinit z korupce a flagrantního zneužití výkonné moci a žádat jeho sesazení.

Jako televizní příběh na pokračování jsou americké prezidentské volby roku 2020 zajímavé a napínavé, jako skutečnost jsou národní tragédií, která ovlivní Ameriku na celé generace.

Poznámka editora

Můžeme dobře pozorovat, jak média s příběhem zacházejí. Článek byl napsán 24.9. Od té doby už proběhla první prezidentská debata, noviny měly dost času případ rozmáznout před i po debatě stejně jako o ni mohl mluvit prezident Trump. A stalo se? Bohužel ne. Čekáme marně. Asi to není důležité.