Bělorusko: Proč se Lukašenko dočkal barevné revoluce právě teď?

Globalistické vyšší síly jsou jednoznačně rozhodnuty svrhnout dlouholetého jediného vůdce Běloruska, prezidenta Alexandra Lukašenka. Otázkou je, proč právě teď? Jedním z argumentů bude, že ho ničí kvůli jeho neodpustitelnému vzdoru vůči koronaviru. V každém případě Bělorusko čelí Západem řízené barevné revoluci, která je v plném proudu. Protesty během voleb, které se konaly 9. srpna, vykazují všechny znaky destabilizačních protestů, které jsou běžné během barevných revolucí, organizovaných západními nevládními organizacemi, jakož i soukromými smluvními stranami, využívajícími sociální sítě k řízení takovýchto protestů.

Lukašenkův režim vzdoroval Světové zdravotnické organizaci a globálním požadavkům na izolaci a karanténu kvůli koronaviru. Odmítl nařídit celoplošnou karanténu obyvatel země a omezení ekonomiky. K datu 13. srpna bylo v zemi zaznamenáno celkem 617 úmrtí na nemoc covid-19. Bělorusko bylo společně se Švédskem a americkým státem Jižní Dakota jedním z mála míst na světě, které úspěšným způsobem dokázalo nesprávnost bizarních a nebezpečných požadavků Světové zdravotnické organizace na globální izolaci, která měla pomoci s potlačením pandemie. Bělorusko nenařídilo žádnou karanténu, takže většina průmyslu pokračovala v činnosti. Školy zůstaly otevřené, kromě třítýdenního volna v době Velikonoc. Nebyly stanoveny žádné požadavky na nošení roušek, pouze dobrovolnické organizace distribuovaly ochranné roušky a v červnu EU zaslala představitelům zdravotnictví zásilku s ochrannými prostředky, včetně roušek k distribuci. Fotbal a přehlídka na počest Dne vítězství 9. května proběhly jako obvykle. A nyní země slouží jako příklad, který Světová zdravotnická organizace a přátelé nechtějí.

Jedním velmi důležitým bodem je, že ministerstvo zdravotnictví ignorovalo chybná doporučení Světové zdravotnické organizace, týkající se označení úmrtí na covid-19 v případě, že existovalo pouze „podezření“ na tuto nemoc. Aby mohli běloruští patologové uvést, že příčinou úmrtí byl koronavirus, musí tam být přítomnost patomorfologického obrazu s laboratorním potvrzením covidu-19.

Tohle samozřejmě nepasovalo globalistickým vyšším silám. Zjevně zkorumpovaná Světová zdravotnická organizace, jejímž hlavním soukromým sponzorem je Gatesova nadace, kritizovala Lukašenkovu vládu za nedostatečnou karanténu, a když v červnu oznámila, že poskytne Bělorusku půjčku ve výši 940 milionů dolarů, MMF sdělil svou podmínku, že země musí lidem nařídit karanténu, izolaci a uzavřít hranice, což Lukašenko odmítl jako „nesmysl“. V prohlášení, které bylo hodně citováno, poznamenal: „MMF od nás nadále požaduje karanténní opatření, izolaci, zákaz vycházení. To je nesmysl. Nebudeme tancovat, jak někdo píská.“

Barevná revoluce začíná

Je zcela zřejmé, že NATO a západní globalistické skupiny pracovaly na svržení Lukašenka již hodně dlouho předtím, než začaly události, spojené s covid-19. Tento vzdor vůči koronavirovým opatřením zřejmě jen přispěl k urychlení událostí. Západ a jeho „demokratické“ nevládní organizace měly dlouho Lukašenka ve svém hledáčku. Během Bushovy administrativy v roce 2008 americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová veřejně označila Lukašenka za „posledního diktátora“ v Evropě. Poté Rusko vytvořilo Euroasijskou hospodářskou unii společně s Kazachstánem a Běloruskem coby členy. Až do nynějška Lukašenko odmítal Putinův návrh, aby se země sloučila s Ruskem v jeden velký unijní stát. To se ale může brzy změnit.

Protesty vypukly v Bělorusku po volbách 9. srpna, kdy Lukašenko získal zhruba 80% hlasů oproti opoziční „západní“ kandidátce Světlaně Tichanovské, která ohlásila kandidaturu na poslední chvíli. Tyto protesty probíhají podle stejného modelu, který CIA a její různé „demokratické“ nevládní organizace, v jejichž čele je Národní nadace pro demokracii (NED), vytvořily v Srbsku, na Ukrajině, v Rusku a mnoha dalších státech, jejichž lídři se odmítli podrobit globalistickým diktátům. Allen Weinstein, spoluzakladatel nadace NED, prohlásil pro Washington Post v roce 1991: „Hodně z toho, co dnes děláme, prováděla tajně CIA před 25 lety.“ NED je financována vládou USA, ale navenek se po celém světě prezentuje jako „soukromá“ nevládní organizace, podporující demokracii, která však již od rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let sloužila jako nástroj při téměř všech destabilizačních procesech, usilujících o změnu režimu, podporovaných Washingtonem.

Nadace NED uveřejnila v roce 2019 na svých webových stránkách seznam zhruba 34 grantů NED na projekty v Bělorusku. Všechny měly za cíl rozvíjet a školit celou řadu opozičních skupin a místních nevládních organizací, zaměřených proti Lukašenkovi. Granty byly určeny na takové projekty, jako např. „Posílení nevládních organizací: Zvýšit místní a regionální občanskou angažovanost... identifikovat místní problémy a rozvíjet podpůrné strategie.“ Další grant byl na „rozšíření online knihovny publikací, které nejsou v zemi snadno dostupné, včetně děl o politice, občanské společnosti, historii, lidských právech a nezávislé kultuře“. Další grant NED se týká „obrany a podpory nezávislých novinářů a médií.“ A další: „Posílení nevládních organizací: Podpora občanské angažovanosti mládeže“. Další velký grant NED se týkal „školení demokratických stran a hnutí, zaměřené na kampaně efektivní podpory“. V pozadí těchto nevinně znějících projektů NED je schéma pro vytváření speciálně vyškolené opozice, které je v souladu s modelem CIA pro nadaci NED.

Pochybná Nexta

Klíčovou roli při koordinaci „spontánních“ protestů hrál kanál „Nexta“, sídlící ve Varšavě, zaměřený na posílání zpráv a videí, který je založený na aplikaci Telegram messaging. Nexta, kterou „někdo“ považuje za běloruský kanál, je formálně vedena 22letým běloruským emigrantem, žijícím v Polsku, jménem Stěpan Putila. Vzhledem k tomu, že běloruský internet byl od té doby nedostupný, kanál Nexta, spravovaný z Polska, zveřejnil bezpočet videonahrávek s veřejnými protesty a zásahem policie, a nyní má údajně 2 miliony sledujících. Jakmile Bělorusko zastavilo přístup k internetu, kanál Nexta se rychle stal srdcem barevné revoluce.

Stěpan Putila je také znám pod přezdívkou Stěpan Světlov. Putila dříve pracoval pro varšavský kanál Belsat, vysílající propagandu do Běloruska, který je financován polským ministrem zahraničí a agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Spoluzakladatelem a šéfredaktorem kanálu Nexta je od března 2020 běloruský exulant Roman Protasevič, který v minulosti pracoval pro propagandistická média americké vlády - Radio Free Europe/Radio Liberty. Protasevič také pracoval pro polské Euroradio, které částečně financuje USAID. Aktivně se účastnil demonstrací, organizovaných CIA v letech 2013-14 na náměstí Majdan v Kyjevě, a podle jeho Facebookových lajků má blízko k ukrajinské neonacistické jednotce Pahonia. V dubnu 2018 se Protasevič objevil na ministerstvu zahraničí USA ve Washingtonu, což je pozoruhodné spojení. Na Facebooku k tomu poznamenal: „Začíná nejdůležitější týden v mém životě.“ Téhož dne uveřejnil fotku, na níž se nachází přímo na ministerstvu zahraničí, a uvedl: „Nikdy v životě jsem neměl tolik důležitých a zajímavých setkání.“ Po návratu z Washingtonu začal od 31. srpna 2018 pracovat v běloruském rádiu Euroradio.fm, které financuje USAID. O dva roky později Protasevič koordinuje protesty proti Lukašenkovi z Varšavy prostřednictvím kanálu Nexta. Že by náhoda?

Kanál Nexta, který používá v Londýně registrovaný Telegram, a nachází se v Polsku, které je členem NATO, nebyl vypnutý. Nexta uveřejňovala prostřednictvím sociálních sítí informace, jako jsou např. plány na protesty, doba a místo shromáždění na demonstrace, kdy zahájit stávku, kde je shromážděna policie, atd. Nexta také zveřejňovala texty s požadavky protestujících, aktualizace o zatčení, informace o místě, kam odvezla pořádková policie zatčené demonstranty, kontakty na právníky a ochránce lidských práv, a také mapy, na nichž byla vyznačena místa, kde se nachází policie, a adresy míst, kde se mohou protestující schovat.

Uživatelé také dostávali rady, jak obejít blokování internetu pomocí proxy serverů a jiných prostředků. Maxim Edwards, proopoziční britský novinář z Global Voices, popsal kanál Nexta těmito slovy: “Je jasné, že tento kanál nejen informuje o protestech, ale také hraje zásadní roli při jejich organizování.“

Není pochyb o tom, že by takováto koordinace ze zahraničí nebyla možná, pokud by kanál Nexta neměl skutečně velmi sofistikovanou pomoc od určitých zpravodajských služeb. Nexta tvrdí, že její financování je závislé na „darech“ a reklamách, avšak prohlašuje, že nedostává žádné „granty“ od vlád nebo nadací. Ať už je to pravda nebo ne, je to odpověď, která nám něco málo objasňuje. Je jedním z „dárců“ USAID nebo nadace Open Society? Relevantní je, že kanál Nexta používá kybernetickou technologii, kterou Bělorusko nemůže vypnout. V roce 2018 se ruská vláda neúspěšně pokoušela zakázat aplikaci Telegram kvůli tomu, že odmítala prozradit své zdrojové kódy.

Globalistické snahy

Opoziční političtí kandidáti Lukašenka jsou také překvapivě obratní v taktice, což naznačuje, že je řídí profesionálové. Světlana Tichanovská, údajně „politická novicka“, která se do politiky vložila v době, kdy zatkli jejího manžela a zakázali mu kandidovat, tvrdí, že vyhrála volby na základě výzkumu, při němž jsou dotazováni voliči, kteří právě vyšli z volebních místností. 14. srpna Tichanovská oznámila, že vytváří „koordinační radu“, která má zajistit poklidné předání moci. To připomíná výzvu Valerije Cepkala, jiného opozičního kandidáta, který dříve pracoval ve Washingtonu jako běloruský velvyslanec, jemuž bylo zakázáno kandidovat na prezidenta, stejně jako Sergejovi Tichanovskému, manželi Tichanovské. Cepkal to nazval „fronta národní spásy“.

Přestože je Bělorusko malá země, která má méně než 10 milionů obyvatel, Západ velmi sází na tyto destabilizační snahy. John Brennan, šéf CIA v době Obamovy vlády, řídil v roce 2014 státní převrat na Ukrajině, podporovaný Spojenými státy, s cílem zabránit Ukrajině, aby vstoupila do ruské hospodářské unie. Tento převrat nepřinesl Ukrajině nic dobrého. Výsledkem byla vláda, v jejímž čele stanuli jiní zkorumpovaní oligarchové, kteří se přátelili s Washingtonem, zejména za Obamovy vlády.

Agentura NED se v roce 2018 pokusila destabilizovat Arménii, další část ruské Euroasijské hospodářské unie. Pokud by se jim to nyní podařilo s Běloruskem, pro Rusko by to mohlo mít závažné vojenské a politické důsledky. Zda Lukašenkovo vzdorování opatřením, která vydala Světová zdravotnická organizace proti koronaviru, sehrálo roli v načasování probíhajících snah o barevnou revoluci v Minsku, není důležité. Je zjevné, že globalistické vyšší síly na Západě, včetně EU a Washingtonu, si přejí rozvrácení Běloruska, jako tomu bylo před šesti lety na Ukrajině. Pokud uspějí, můžeme si být jisti, že budou mít dost odvahy na to, aby to později zkusili v Rusku.