Jak byla vyhrána Lincolnova válka

Tento článek uzavírá sedmidílnou sérii o Lincolnově válce proti Jihu. Válka skončila před 155 lety. Za století a půl byly dějiny této války zfalšovány a překrouceny jako spravedlivá válka, kdy svobodu milující Sever bojoval proti Jihu, který podporoval otrokářství.

Absence chybějících podpůrných faktů nebránila vzniku těchto falešných dějin.

Jak Lincoln neustále tvrdil, napadl státy Konfederace pouze za účelem jejich dobytí, protože se odtrhly a on je chtěl znovu začlenit ke Spojeným státům. Lincoln bojoval proti tomu, co prohlašoval za rebelii.

Jih bojoval, protože byl napaden.

Nešlo o otroctví. Ústava USA přidělila záležitosti ohledně otroctví jednotlivým státům. Otroctví nepodléhalo federální legislativě. Lincoln to neustále přiznával. Lincoln učinil Jihu další nabídku, aby zůstal v Unii - tzv. Corwinův dodatek k ústavě, což bylo ustanovení, které zcela zakazovalo jakékoli federální kroky proti otroctví.

Lincoln nevedl prezidentskou kampaň na základě ukončení otroctví. Jeho první inaugurační projev v roce 1861 uvádí: „Nemám vůbec v úmyslu, přímo či nepřímo, zasahovat do instituce otroctví v těch státech, kde již existuje. Domnívám se, že nemám žádné zákonné právo tak učinit, a ani nemám žádný zájem tak učinit.“

V deklaraci o vyhlášení války proti Jihu (červenec 1861) se uvádí, že účelem války je „zachovat Unii“.

Prohlášení o osvobození otroků (1863) byl válečný krok, vyhlášený „na základě vojenské nutnosti“. Lincoln nebyl schopen porazit armádu Severní Virginie v bitvě, tak alespoň doufal, že podnítí vzpouru otroků, která povede ke stažení jednotek Konfederace z první linie a přiměje je, aby se vrátily domů a chránily své rodiny a domovy. Lincolnova snaha obrátit černé otroky proti bílým jižanům však selhala.

Neinformovaní a naočkovaní lidé tvrdí, že dokumenty o odtržení dokazují, že Jih bojoval za udržení otroctví. Jak jsem již mnohokrát uvedl, jižanské státy chtěly ústavní oprávnění kvůli odtržení od Unie, aby Lincoln nemohl prohlásit, že se vzbouřily, a neposlal na ně armádu kvůli potlačení této vzpoury. Lincoln nepřijal argument, že Unie je dobrovolný akt, a že státy mohou legitimně vystoupit. Jih nemohl udělat nic s cly, protože na základě Ústavy byla cla federální, nikoli státní záležitostí. Otroctví však byla věc státu, a Jih vymyslel argument, že když některé seveřanské státy odmítnou prosadit federální zákon o uprchlých otrocích, bude to znamenat, že seveřanské státy porušily smlouvu, a že odtržení Jihu není zodpovědné za rozpad Unie.

Tento argument byl také zapotřebí, protože stejně jako některé státy na Severu byly proti válce, některé státy na Jihu byly proti odtržení.

Jelikož Lincoln uvedl naprosto jasně, že v žádném případě nenapadl Jih proto, aby osvobodil otroky, tak jak je potom možné, že Jih bojoval za záchranu otroctví?

Proč je tento sled událostí tak důležitý? Z mnoha důvodů. Jedním z nich je ten, že pokud válka neměla nic společného s otroctvím, tak ani s válečnými pomníky Konfederace.

Další důvod je ten, že to demonstruje fakt, jak snadné je falšovat dějiny, jen aby to posloužilo agendě. Lidé, kteří jsou přesvědčeni, navzdory všem známým faktům a dokumentům, že válka byla vedena kvůli otroctví, pak mohou věřit jakékoli jiné lži. Je zcela zjevné, že svobodný tisk, svoboda projevu, veřejné vzdělávání a demokratické diskuse nedokážou uchránit pravdu. Pokud jsme tak mylně informováni o Lincolnově válce, o čem dalším jsme ještě dezinformováni? Kolik toho, co víme, je skutečnost, a kolik toho do nás naprogramovali, jen aby to posloužilo prospěchářským agendám?

Seveřané jsou rádi povýšení a nesebekritičtí ohledně své morální nadřazenosti nad Jihem. Ve skutečnosti však mnoho seveřanských států schválilo zákony Black Codes (Černé zákony), které zabraňovaly osvobozeným černochům v tom, aby se usadili v severských státech. Connecticut, Ohio, Illinois, Indiana, Michigan a New York měly zákony, které upíraly černochům stejná politická práva, včetně práva volit, práva navštěvovat veřejné školy a práva na rovné zacházení podle zákona.

Jižan John Randolph z Roanoke ve Virginii v závěti osvobodil své otroky a zajistil jejich přežití tím, že pro ně zřídil fond a zakoupil jim půdu v Ohiu. Poctiví lidé z Ohia, kteří byli tak odhodlaní položit své životy za osvobození otroků, však vyhnali tyto osvobozené otroky z půdy v Ohiu, kterou jim Randolph koupil.

Sám Lincoln prohlásil 18. září 1858 v Illinois: „Nejsem, a nikdy jsem ani nebyl, nakloněn tomu, aby se jakýmkoli způsobem dosáhlo sociální a politické rovnosti mezi bílou a černou rasou [potlesk publika z Ohia] - nejsem, a nikdy jsem ani nebyl, nakloněn tomu, aby byli voliči nebo porotci černoši, nebo je oprávnit k tomu, aby zastávali úřady, nebo aby uzavírali manželství s bílými lidmi.“ Lincolnův plán na osvobození černochů spočíval v tom, že je ze země pošle zpět do Afriky nebo Jižní Ameriky.

Přesto jsou Američané ve skutečnosti natolik hloupí, že si myslí, že Sever prolil krev bílých a utratil mnoho peněz jen proto, aby osvobodil černé otroky, které považoval za podřízené bílým a nechtěl s nimi mít nic společného.

Severu záleželo na černoších opravdu velmi málo. Jakmile byli černoši osvobozeni po ekonomické destrukci Jihu, nic pro ně neudělali. Čtvrtina nebo možná i více „osvobozených“ otroků zemřelo hlady a strádáním.

Soudce William Sharkey, guvernér Mississippi, který měl na starosti rekonstrukci Jihu, řekl před Kongresem: „Věřím, že v mém státě je nyní něco málo přes polovinu osvobozených lidí, kteří byli dříve otroky, rozhodně jich není více, než dvě třetiny. Zemřeli. Nelze s určitostí nic říci o úmrtnosti, která mezi nimi převládla; zemřeli v obrovském počtu. Měl bych ještě říci, že o něco více, než polovina půdy, která byla obdělávána před válkou, bude v tomto roce opět obdělávána.“

Co jiného se dalo očekávat od Lincolnovy vyhlazovací války proti Jihu? Destrukce zemědělské infrastruktury ničí jak jídlo, tak zaměstnanost, a odzbrojuje armádu.

Armády „bojovaly s prázdným žaludkem“ a právě nedostatek jídla přiměl generála Lee, aby kapituloval před Grantem.

Nedostatek jídla byl způsoben válečnými zločiny, které napáchali Lincoln a jeho unijní armáda. Unie nebyla schopná porazit generála Roberta E. Lee v bitvě, tak zničila potravinovou infrastrukturu Jihu tím, že válčila proti zemědělství, chovu zvířat, ženám a dětem.

Většina lidí nepochopila, že Lee vyhrál téměř všechny bitvy. Vždy čelil početní převaze a nikdy neměl rezervy k tomu, aby zničil unijní armádu nebo ji donutil ke kapitulaci. Takže jeho vítězství byla ve skutečnosti k ničemu. Pouze prodlužovala válku.

Bitva u Gettysburgu dopadla nerozhodně, ale pro generála Lee to byla strategická porážka, protože to byla jeho poslední šance, jak zničit armádu Unie a získat Washington. Lee nedokázal zničit unijní armádu u Gettysburgu, protože ztratil Stonewalla Jacksona, který byl omylem považován za nepřítele a zabit konfederační hlídkou. Kdyby se tehdy Jackson zúčastnil bitvy u Gettysburgu, mohl Lee vyhrát. Místo toho byl velitelem útoku generál, jehož silnou stránkou byla obrana, takže začal jednat až tehdy, když už bylo příliš pozdě.

Jih promarnil svou šanci po první bitvě u Bull Run, což bylo jedno z prvních střetnutí v Lincolnově válce. Poražená armáda Unie se otočila a uprchla zpět do Washingtonu. To bylo teprve pár týdnů předtím, než byl obnoven jakýkoli vojenský řád. Kdyby v této bitvě u Bull Run velel konfederační armádě Napoleon nebo Robert E. Lee, byl by to konec války. Pronásledovali by poraženou a zlomenou unijní armádu a obsadili by Washington. To by byl konec války. Stonewall Jackson se účastnil bitvy u Bull Run, ale byl podřízený generál, jehož kvality se teprve v tento den projevily.

Jižané při pohledu na útěk seveřanské armády považovali Sever za vojenskou sílu, kterou nelze brát vážně. Usoudili, že seveřané jsou neschopní bojovat, a zároveň to jsou zbabělci, které stačí nakopnout.

Jižané prohráli válku na základě těchto úvah - v den, kdy vyhráli zahajovací bitvu u Bull Run.

Jih měl oproti Severu malý počet obyvatelstva, žádné námořnictvo a omezený průmysl. Netrvalo dlouho a Jih neměl žádné náhrady za oběti. Avšak Sever měl irské imigranty. Jakmile se vylodili, byli naverbováni do Lincolnovy armády. Přistěhovalci byli potravou pro děla armády Unie, zatímco Jih neměl žádnou potravu pro děla.

Když Lee kapituloval před Grantem v Appomattoxu, jeho armáda, která musela čelit početní převaze, byla vyhladovělá. Lincoln vyhrál válku vyhladověním Jihu.

Tak nízký a nemorální základ pro vítězství ve válce je příčinou toho, že Jih, tedy to málo, co z něj ještě zbylo, volil desítky let od války demokraty, dokud demokraté nepřišli s druhou rekonstrukcí ve formě školních autobusů. Školní autobusy vážně narušily rodinný život a zničily veřejný školní systém. Přesto je Jih stále vlastenecký a pro americkou armádu zajišťuje většinu elitní bojové síly.

Uvidíme, zda bude tato oddanost pokračovat i nadále, až hlupáci ve Washingtonu odstraní pomníky Konfederace a vymažou jména Jižanů z amerických vojenských základen.