Jak může ICAO navrhovat mezinárodní formát pro cestovní pasy?

Inu může. V dnešní době může. Pod zkratkou ICAO se skrývá nenápadný název International Civil Aviation Organization (Mezinárodní letecká civilní organizace), který na první pohled budí dojem nějaké neškodné skupiny leteckých fandů. Ale nepleťme se, je to velká organizace čítající 52 států a pracující pod hlavičkou OSN.

ICAO vznikla v roce 1945 na popud Spojených států. U jejího zrodu stála konference 54 států, která se konala v listopadu 1944 v Chicagu. ICAO si vytyčila snahu sjednotit technické aspekty letecké dopravy s ohledem na bezpečnost.

Asi by neškodilo věnovat občas větší pozornost různým skupinám majícím ve svém názvu slova jako "Internacional" nebo "Civil" nebo "World". A především tomu, kdo je vlastně řídí.

Z nějakého nepochopitelného důvodu rozhoduje komise ICAO o celosvětovém formátu cestovních pasů. Co na tom, že ne všichni létají a že jsou i takoví podivíni, kteří hranice států překračují ve vozech, autobusech, vlacích, lodích, či dokonce pěšky. I tito nepřizpůsobiví jedinci budou nuceni používat pas navržený ICAO.

Kdo konkrétně komisi tvoří, kým byla zvolena a jaký je její mandát, se pochopitelně nikde neuvádí.

Poté, co jsem ztratil několik slov otázkami kolem ICAO, nás už ani nepřekvapí, že pasy jí navržené jsou v souladu s trendem nerespektování soukromí. Bylo rozhodnuto, že pro identifikaci jedince budou sloužit biometrické údaje vycucané z fotografie. Počítač si obrázek přečte, zakóduje a porovná s kódem v databázi.

V tomto rozhodnutí spatřuji první problematický krok. Počítačově vyhodnocovány biometrické údaje, vzniklé rozborem lidské tváře, jsou zoufale nepřesné i z čerstvé fotografie. A což teprve z fotografie několik let staré.

Druhým problematickým krokem je samotná databáze. Kde bude? Vypadá to tak, že každý stát si bude udržovat tu svou, přičemž z článku, ze kterého čerpám, nevyplývá, že budou propojeny. Nicméně propojení už je pouze technickou záležitostí, je to otázka několika hodin práce techniků, bude-li třeba. Nenápadně je tak položen základ celosvětové databázi občanů planety.

A hle, jakou svobodu nám ICAO poskytuje: Jednotlivým státům bude umožněno používat navíc další biometrické identifikační prvky, uznají-li to za vhodné. Např. záznam kresby oční duhovky, otisky prstů apod. Zkrátka iniciativě (na poli šmírování) se meze nekladou.

V pátek má komise standardů ICAO hlasovat o tom, zda budou pasy také vybaveny mikročipem RFID (radio-frequency ID), kde bude možno uschovat další text v rozsahu 32 tisíc znaků. Od jména vaší prababičky přes zdravotní diagnózu až po vaši finanční situaci.

RFID mikročip v osobním pasu je zvlášť nepříjemná věc. Umožňuje totiž přečíst si všechny údaje na dálku a zcela bez vědomí majitele pasu. Státům, které mají problémy s dodržováním lidských práv (což jsou dnes bez výjimky všechny tzv. západní demokratické státy), a různým mafiánským organizacím se tak dává do rukou nebezpečná zbraň. Mohou si zakládat a vést velmi zajímavou databázi svých návštěvníků a vůbec všech, kteří měli tu smůlu, že se jejich pasy dostaly do blízkosti čtecího zařízení.

Už se hovoří o tom, že nový biometrický pas nahradí dosud používané identifikační doklady v úřadech a bankách. V USA a Kanadě je dnes takovým identifikačním dokladem řidičský průkaz.

ICAO nekonzultovala žádnou organizaci zabývající se soukromím či lidskými právy. Její doporučení je o to problematičtější, že rozhodnutí nepředcházela žádná diskuze na úrovni diplomatů a vlád jednotlivých států.

Všimněme si, že vlády používají metodu jakýchsi samozvaných mezinárodních komisí a organizací stále častěji při prosazování kontroverzních zákonů, omezujících lidská práva a právo na soukromí. Je to pro ně výhodné. Jinak by musely vést se svými občany sáhodlouhé diskuze, zda zavést to či ono, musely by vysvětlovat a přesvědčovat. Takhle se to podá formou přišlo to zvenčí, nemůžeme nic dělat. A samozřejmě se to vysvětluje požadavky zvýšení bezpečnosti a bojem proti terorismu. Pokud se vůbec něco vysvětluje.

Lze říci, za celým tím humbukem s biometrickými pasy stojí (jako dnes za každým svinstvem) Spojené státy. Je mi líto té generalizace, ale je to bohužel pravda. (Schválně si udělejte malý test: zamyslete se a jmenujte nějaké zlo z posledních 20-30 let, se kterým se planeta potýká, a které nebylo Made in USA, popř. Made in Izrael, což je vlastně totéž. Neberte v potaz přírodní katastrofy, jako zemětřesení, ale pouze uměle vytvořené problémy. Máte? Kolik? Já jsem nepřišel na žádné. Ať vezmete životní prostředí, feminismus, zbrojení, války, nemírnou spotřebu zdrojů, především nafty a s tím spojený růst jejích cen, úpadek školství, komercializaci, AIDS, další umělé nemoci [pravda, SARS vyrobili Číňané :-)], míru nevkusu a propad kultury, konzumní život, pokusy geneticky "vylepšit" přírodu a s tím spojené GM potraviny, úpadek práva, na hlavu postavené zákony, copyright, DMCA, zkrátka cokoliv.)

Kongres USA přijal po 11. září dva zákony požadující zavedení strojově čitelných biometrických údajů do cestovních pasů do 26. října 2004. Po tomto datu budou cestující bez biometrických pasů nuceni žádat o vstupní viza, lhostejno z které země přicházejí. O viza budou muset žádat i lidé z Evropské unie a Singapuru, kteří dosud jezdí do Států bez viz.

Ministr zahraničí Colin Powell a ministr pro vnitřní bezpečnost Tom Ridge už varovali Kongres, že žádná země nebude schopna zavést biometrické pasy včas a žádali odklad do konce roku 2006. Předpokládá se, že americká konzulární oddělení budou po 26. říjnu zavalena žádostmi o viza, hovoří se o pěti milionech viz ročně navíc.

Oba ministři varovali především před ekonomickým dopadem - to je jediné, na co ještě někteří slyší. Vyjádřili obavy, že lidé budou hlasovat nohama a přestanou do Států jezdit, budou-li vystaveni buzerací s vizy. A to by mohlo mít pro americkou ekonomiku dosti citelné následky.

Kongres zatím na Powellovo a Ridgeovo varování nereagoval, datum 26. říjen 2004 zůstává v platnosti.

Podle článku Passport Safety, Privacy Face Off WiredNews.