„Velká hra“ Donalda Trumpa?

Je takovou hrou, pro něj možná i vabank, snaha o určitou obrodu USA, kterou americký prezident avizoval už před svým prvním zvolením v roce 2017? A přes všechny mnohdy úmyslné překážky by ji chtěl dokončit v nadcházejícím druhém prezidentském období? Zdá se, že v záplavě nejrůznějších informací a komentářů o současném bouřlivém dění v USA tento rovněž možný motiv zaniká.

Některá jeho vyjádření z poslední doby naznačují, že se D. Trump, který se často jeví jako velmi kontroverzní a nevypočitatelný politik, snaží o razantnější eliminaci dříve rozhodujícího vlivu tzv. Deep state na americkou politiku a o návrat k původním konzervativním právním kořenům USA. Činí tak například v hospodářské oblasti snahou o posilování dolaru a postupné zajišťování jeho lepšího krytí.

Určitou obnovu USA prezident avizoval i v oblasti zahraniční politiky, kdy ve vojenské akademii West Point prohlásil, že i armáda se musí vrátit ke svým kořenům. Zdůraznil, že musí především důrazně bránit USA před nepřáteli, není ale její povinností být světovým četníkem.

Tyto i jiné kroky D. Trumpa a jeho týmu do značné míry korelují s realistickými názory významných republikánských politiků Rona Paula, jeho syna Randa Paula a dalších konzervativců nejen v Republikánské straně. A vyvolávají - jak lze již delší dobu pozorovat - strach a paniku v Demokratické straně i u jiných protivníků prezidenta. Snaží se je za pomoci spřátelených médií a politiků v zahraničí ze všech sil diskreditovat a zabránit jim.

A zejména zabránit opětnému zvolení D. Trumpa prezidentem na další období, které potřebuje na dokončení své možné „Velké hry“.

Tzv. Deep State se evidentně bojí, aby kvůli obnoveným zásadám otců zakladatelů nepřišel o své často nečestně získané výsady uvnitř země i v zahraničí a o stále pěstovaný pocit, že USA mohou řídit svět.

Čechům a Slovákům může snaha o obrodu USA připomínat snahu Alexandera Dubčeka o obrodu Československa v 60. letech minulého století. Dubčekovi a české a slovenské společnosti návratu ke kořenům tehdejšího systému a vytvoření jakéhosi „socialismu s lidskou tváří“ zabránil hrubý nátlak a poté šokující vojenský zásah zvenčí, neboť okolní totalitní státy se tehdy rovněž bály ztráty svého vlivu a výsad.

Na rozdíl od nás mohou určitému obrození Ameriky D. Trumpovi – pokud je opravdu myslí vážně – zabránit podobně nevybíravé síly, tentokrát však nikoli zvenčí, ale zevnitř samotných USA. A jejich hrubý nátlak, který stále narůstá a mění se v až krvavé násilí, lze pozorovat na vlastní oči a může s blížícími se volbami ještě zesílit.

Svědčí o tom i současné antirasistické protesty v USA podle některých analýz provokované Deep Statem a podporované Demokratickou stranou. Zřejmě podle ověřené mocenské zásady „ rozděl, zasej chaos a panuj“….

Je jisté, že teprve čas ukáže, zda D. Trumpem signalizované cíle jsou pouze předvolební rétorika nebo zda jsou míněny vážně a podaří se mu je uskutečnit, a to nejen ve prospěch samotných USA.

Mnozí analytici při pohledu na současné dění v USA také mj. tvrdí, že dolar zkrachuje. Nezkrachuje, jen bude jiný. Nezkrachuje ani Amerika, jen bude možná jiná. A to zcela jistě i když D. Trump volby prohraje. Doufejme, že i v takovém případě bude pro svět lepší než v několika minulých desetiletích.

Připomeňme v této souvislosti výroky dvou moudrých amerických prezidentů:

„Jediná věc, které je třeba se bát, jsme my sami.“ F. D. Roosewelt (1882-1945).

„Národ, který si cení svých výsad víc než svých zásad, brzy ztratí obojí.“ D. D. Eisenhower (1890-1969)