Organizují „nepřátelé“ pomstu v důsledku koronaviru?

Když jsou vlády politicky v potížích, tradičně si vykouzlí zahraničního nepřítele, a tím vysvětlí, proč se věci nedaří. Můžeme si myslet o koronaviru cokoliv, ale faktem je, že to má za následek značný politický odpor vůči řadě vlád, jejichž chování je vnímáno jako příliš extrémní nebo příliš liknavé. Trumpův Bílý dům provedl údery z obou směrů, a také reakce na tuto nemoc byla pranýřována, vzhledem k opakovaným faux pas ze strany samotného prezidenta. Poslední šlápnutí vedle, které nyní Trumpův tiskový mluvčí vydává za sarkasmus, se týkalo návrhu prezidenta, že by lidé mohli zvážit možnost vpichování či vypití dezinfekce k léčbě nemoci. Obě možnosti jsou však smrtelné, což lze lehce prokázat.

Takže administrativa, která se zoufale snaží změnit celou verzi příběhu, se rozhodla udeřit se starým trikem, konkrétně vyhledáním zahraničního nepřítele a odpoutáním pozornosti od toho, co se děje v nemocnicích po celé zemi. Příběh o zlomyslných a nenávistných cizincích zveřejnila celá řada mainstreamových médií, což se ukázalo jako obzvláště dráždivé, protože neexistuje jen jedna taková špatná země, ale minimálně čtyři: Čína, Rusko, Severní Korea a Írán.

Obecně přijímaná verze je nyní taková, že nepřátelé Ameriky nyní využívají momentu slabosti kvůli jejich zabrzděné reakci na koronavirus, a zesílili útoky, jak fyzicky, tak metaforicky, na výjimečný národ před Bohem. Nejnovější tvrzení, že USA byly vybrány za terč, se týká i incidentu, k němuž došlo v polovině dubna, kdy skupina íránských dělových člunů údajně provokovala skupinu amerických válečných lodí, které se účastnily cvičení v Perském zálivu, neboť se těsně přiblížila k přídi i zádi amerických plavidel. Námořnictvo popsalo manévry jako „riskantní a neprofesionální“, avšak mrňavé motorové čluny nijak neohrozily mnohem větší válečné lodě (povšimněte si fotografie v odkazu, které ilustrují rozdíly ve velikosti obou plavidel).

Donald Trump reagoval na incident svým charakteristickým způsobem minulou středu na Twitteru:

„Nařídil jsem námořnictvu Spojených států, aby sestřelilo a zničilo všechny íránské dělové čluny, pokud budou obtěžovat naše lodě na moři.“

Ačkoli nebyl poskytnut žádný kontext, prezident velí ozbrojeným silám a tweet v podstatě definoval pravidla ozbrojeného střetu, což znamená, že to bude na velitelích, aby určili, zda jsou lodě obtěžovány či nikoli. Pokud ano, budou moci zahájit palbu a zničit íránské čluny. Samozřejmě, že může nastat fyzický problém se „sestřelením“ dělového člunu, který je spíše ve vodě, než na vzduchu.

Ve Středozemním moři spočívalo ohrožení USA v tom, že dvě ruské proudové stíhačky letěly v blízkosti amerického pozorovacího protiponorkového letounu P8-A. Ruské stíhačky vzlétly z letecké základny Hmímím v Sýrii poté, co americké letadlo vstoupilo do syrského vzdušného prostoru a přiblížilo se k ruskému vojenskému zařízení. Jeden ze stíhacích letounů SU-35 provedl „riskantní“ manévr, když letěl střemhlav dolů rychlostí 25 stop před letadlem amerického námořnictva.

V polovině dubna také došlo k tomu, že Severní Korea vypálila řízené střely do Japonského moře právě v době, kdy se nevědělo, zda vůdce státu Kim Čong-un není mrtvý či neumírá po větší operaci. Prezident Trump se o rakety nezajímal a poznamenal, že od severokorejského vůdce obdržel „pěknou zprávu“.

Bez ohledu na války a fámy o válce je Čína i nadále hlavním cílem pro demokraty a republikány, podobně jako pro Capitol Hill. Kongresmani z Republikánské strany údajně požadují sankce proti Číně, zatímco soudy v USA mají na stole řadu soudních případů v souvislosti s koronavirem, zaměřených proti čínským aktivům, přičemž v jednom z případů jde o částku jednoho bilionů dolarů. Všude je plno teorií o úmyslném vyzbrojování virem z Wu-chanu, které se mísí se zprávami, že Peking vypustil tyto zbraně, a nyní zasahuje do sociálních médií v ruském stylu, aby podpořil názor, že USA nejsou schopny zvládnout tuto vážnou krizovou situaci. Avšak ti, kdo prosazují myšlenku, že čínská komunistická strana vyhlásila válku jinými prostředky, již nevysvětlují, proč vláda v Pekingu tak horlivě ničí svůj největší vývozní trh. Pokud americká ekonomika klesne, půjde s ní dolů i velká část čínské ekonomiky, obzvláště proto, že je postižena také Evropa, druhý největší čínský exportní trh.

Šílenost toho, co se nyní děje v souvislosti s koronavirem, zjevně dovedla normální paranoidní úroveň americké vlády na nejvyšší stupeň. Plány Pentagonu na válku s Ruskem a Čínou současně, které byly poprvé předloženy v roce 2018, stále pokračují, přestože Washington má v současnosti v ruce méně karet, než před dvěma lety. Ekonomika je dole a vyhlídky na zotavení jsou přinejlepším spekulativní, ale válečný stroj se valí dál. Mnoho Američanů, kteří již mají dost neustálého válčení, doufá, že následky pandemie povedou k vytvoření skutečného systému národního zdraví, který nevyhnutelně „vykuchá“ rozpočet Pentagonu, což povede ke konečnému odtržení se od impéria.

Navzdory hysterii je důležité poznamenat, že v důsledku nedávných íránských, ruských, čínských a severokorejských akcí nebyl zabit ani zraněn žádný Američan. Když umístíte lodě a letadla do blízkosti hranic zemí, které jste označili za nepřátele, nebo dokonce na jejich hranice, tak lze samozřejmě očekávat, že bude docházet k jejich zatlačování zpět. A pokud jde o využití situace v souvislosti s koronavirem, byly to Spojené státy, které prohlásily, že by to tak v případě Íránu a Venezuely udělaly, a také vyvíjely „maximální tlak“ na obě země v době, kdy se dostaly do potíží, aby vyvolaly změnu režimu. Pokud by tyto země, zvyklé na to, že jsou pravidelně cílem Spojených států, využily příležitosti k tomu, aby oslabily schopnost USA intervenovat globálně, nikdo by se tomu nemohl divit, ale je to jen pouhá fantazie uvádět hysterické tvrzení, že Spojené státy se nyní staly obětí nějakého rozsáhlého mezinárodního spiknutí.