Trump přepracovává strategii americké energetiky

Prezident Trump a ministr zahraničí Mike Pompeo, bývalý ředitel CIA, se poslední tři roky snaží skoncovat s imperialismem USA a nahradit jej ekonomickou strategií. To by znamenalo, že Washington může být i nadále světovým lídrem, ale za předpokladu, že bude mít silnou armádu a energetickou samostatnost.

Donald Trump schválil využívání chráněných oblastí, znovu spustil výstavbu ropovodu a pokračuje tak v riskantním podniku s břidlicí, přestože to je svojí podstatou krátkodobé. Politický vývoj v Saúdské Arábii s velikášstvím korunního prince Mohameda bin Salmána nejprve umožnil, aby ze Salmána vymámili co nejvíce peněz na nejrůznější pošetilosti, ale poté došlo ke konfliktu. Nakonec Salmán zahájil ropnou válku nikoli proti Rusku, ale proti americkému břidlicovému průmyslu. Záměrně to způsobilo, že cena prudce poklesla ze 70 dolarů za barel na částku pod 30 dolarů. Nicméně se tato otevřená konfrontace nečekaně střetla s epidemií covid-19 a závratným poklesem celosvětové spotřeby energie. Epidemie také postihla Spojené státy, kde několik nejvyšších představitelů má v plánu vyhlásit výjimečný stav a ukončit Trumpův experiment.

Došlo ke střetu těchto tří skutečností (ekonomická strategie prezidenta Trumpa, saúdská vzpoura a koronavirová pandemie). Abychom je mohli analyzovat, oddělíme je od sebe, ale je třeba mít na paměti, že logiku každé z nich mohou narušit ty dvě zbývající.

Ekonomická strategie

S ohledem na kolaps cen ropy se prezident Trump domníval, že nemá žádné jiné řešení, než převzít hlavní světové rezervy z Venezuely. CIA a jižní velení USA (SouthCom) již několik let destabilizují tuto zemi v rámci příprav na plán Rumsfeld/Cebrowski, zaměřený na zničení státních struktur karibské pánve. Země dospěla do bodu, kdy by případné svržení prezidenta Nicoláse Madura nevyvolalo žádnou další reakci, stejně tak, jako když Američané svrhli vrchního velitele panamské armády Manuela Noriegu v roce 1989.

Spojené státy proto přesvědčily Evropskou unii, aby se připojila k operaci „Just Cause“ (Spravedlivá věc): k únosu prezidenta Madura a vůdce Diosdada Cabella. Spojené království, Francie, Španělsko, Portugalsko a Nizozemsko - bývalé koloniální mocnosti Jižní Ameriky - se přidaly dobrovolně.

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo 26. března prezidenta Madura a několik jeho spolupracovníků z obchodování s drogami a vypsalo na ně odměnu.

31. března ministerstvo zahraničí vydalo rámec pro přechod k demokracii ve Venezuele, který vylučuje jak bývalého prezidenta Madura, tak samozvaného prezidenta Guiadóa.

Na začátku dubna se portugalské špionážní lodi RCGS Resolute podařilo potopit loď venezuelské pobřežní stráže, která se chystala vstoupit na její palubu. Lodi Resolute se poté podařilo uniknout a zakotvit pod nizozemskou ochranou na ostrově Curacao. Francie a Velká Británie vyslaly do oblasti dvě válečné lodě, letadlovou loď Dixmunde a kontejnerovou loď FRG Argus, aby pod rouškou přepravy v rámci pandemie covid-19 přivezly zbraně a munici. Americký torpédoborec a několik námořních lodí byly převedeny pod velení amerického Úřadu pro potírání drog.

Nicméně tuto operaci přerušilo americké námořnictvo kvůli epidemii.

Saúdská vzpoura

Saúdská královská rodina je zakořeněna v pouštní kultuře. Její způsob fungování je v rozporu s moderním světem, jak dokazuje například stětí hlavy vůdce politické opozice Šajcha Nimra Bakir al-Nimra (2016), uvěznění téměř všech princů z řad královské rodiny a konfiskace jejich majetku (2017), a také zavraždění jednoho z občanů na zahraničním konzulátu (2018).

Podle této kultury nezáleží na tom, zda někdo spáchá sebevraždu, pokud se jedná o konkrétní pomstu. Poté, co byl korunní princ zmanipulován opovrhujícím Jaredem Kushnerem a Donaldem Trumpem, rozhodl se pro pomstu formou zničení amerického průmyslu s břidlicovou ropou, který nemůže přežít, pokud bude cena ropy pod 35 dolarů za barel.

Prezident Trump, který nenašel jinou možnost, jak přivést Saúdskou Arábii k rozumu, dospěl k rozhodnutí, že nebude sabotovat jejich ropné vrty, nýbrž porazí korunního prince v Jemenu. Souběžný útok na kmeny, které jsou podporovány Íránem a Emiráty, rozdrtil kmeny, podporované Araby. Mimochodem Britové obsadili ostrov Sokotru, který leží u ústí do Rudého moře. Rijád měl k dispozici pouze letectvo.

Opět došlo k tomu, že operace byla přerušena kvůli epidemii, nebo spíše bylo Saúdům nabídnuto určité východisko. O dva týdny později reagovali na výzvy generálního tajemníka OSN a oznámili jednostranné příměří, aby se zdravotnické služby mohly postarat o pacienty, postižené nemocí covid-19. Ve skutečnosti však v minulosti neměli slitování se svými nepřáteli a úmyslně nechali hladovět civilní obyvatelstvo. Především přišli o své základny v Jemenu, Hútiové jim poté nabídli mír, který však pohrdavě odmítli.

Pokud by bylo dosaženo předchozí dohody mezi Washingtonem, Abú Zabí a Teheránem proti Rijádu, došlo by k novému uspořádání spojenectví a zřeknutí se falešné opozice mezi sunnity a šíity. V každém případě jsou Spojené arabské emiráty velkým vítězem v rámci této nové dohody. V současné době spolupracují s Bahrajnem na opětovném uvedení Sýrie na mezinárodní scénu.

Washington znovu získal kontrolu nad politikou cukru a biče. Cukr představovalo dobrovolné snížení produkce ropy; bič představoval hrozbu zabavení saúdskoarabské státní ropné společnosti Aramco, která je jediným zdrojem příjmů Saúdů. Americký poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien poslal k vyjednávání do Rijádu svou zástupkyni Victorii Coatesovou, aniž by tomu příliš věřil.

Saúdové jsou však ve slabém postavení: epidemie vážně zasáhla více než 150 princů z královské rodiny, včetně guvernéra Rijádu, který potřeboval respirační podporu. Gerontokratický systém je otřesen.

Zdá se, že kompromisu bylo prozatím dosaženo 9. dubna, neboť organizace OPEC oznámila celosvětový pokles produkce ropy o 10 milionů barelů denně v květnu a červnu, o 8 milionů barelů denně během druhé poloviny roku 2020 a 6 milionů denně během následujících 16 měsíců. Ale tento drastický krok je pouze jednou třetinou poklesu světové spotřeby během koronavirové pandemie.

Kromě toho je uplatnění této strategie podmíněno respektováním všech členů a partnerů. Mexiko souhlasilo s poklesem jen 100 000 barelů/denně namísto očekávaných 400 000. Prezident Trump navrhl snížit produkci v USA o dalších 250 000 barelů namísto Mexika, ale to stále neodpovídá požadovanému množství.

Schůzka ministrů energetiky skupiny předních ekonomik G20 tomu nemohla pomoci, ministři upozornili na nereálnost zavádění vyjednávané dohody.

Koronavirová epidemie

Mnoho států se rozhodlo, že raději postupem doby promoří obyvatelstvo virem, než aby s nemocí bojovalo a obětovalo vlastní ekonomiku. Již tak to vede k nadměrné dluhové inflaci a globální recesi.

Ve Spojených státech někteří vysocí představitelé, kteří se pokusili svrhnout prezidenta Trumpa na základě afér „Russiagate“ a „Ukraineagate“, plánovali, že se zavede výjimečný stav kvůli boji s epidemií na federální úrovni, což je ústavně zodpovědnost federálních států. Proto odmítli vyslat jednotky do Venezuely; bezprecedentní neuposlechnutí USA.

Žádost o pomoc ze strany velitele letadlové lodi USS Theodore Roosevelt, týkající se vylodění jeho posádky kvůli nereálnosti zabránit šíření nemoci na palubě, političtí činitelé původně považovali za rezignaci na funkci. Ale jednohlasné vzdání holdu ze strany námořníků, když jejich kapitán opouštěl loď, vedlo prezidenta Trumpa k tomu, že obětoval ministra námořnictva, jehož náhle označil za rigidního a bezcitného. Další tři letadlové lodě jsou ve stejné situaci. Otevřená konfrontace mezi státem a federálními občany na straně jedné a vojskem na straně druhé. V případě výjimečného stavu by vysocí představitelé mohli sami sebe prohlásit za neutrální vůči politickým rozporům a usilovat pouze o zdraví svých spoluobčanů.

Směrem ke změně v energetické politice USA

Po schůzce se saúdským ministrem energetiky představilo 11 republikánských senátorů z ropných států dva návrhy zákona, nařizující stažení amerických jednotek z Arábie. Tím vydláždili cestu k radikální změně.

Prezident Trump nyní zvažuje změnu energetické politiky své země ve dvou bodech:

Odpoutat se od politiky prezidenta Richarda Nixona (na radu svého volebního specialisty Kevina Philippse) a upřednostnit spotřebitele před pracovními místy. Poté by se uvalila vysoká cla na dovoz levné ropy, aby se zachránil břidlicový průmysl.

Rovněž se odpoutat od politiky prezidenta Geralda Forda (na radu ministra zahraničí Henryho Kissingera), zaručit volný trh a oprávnit organizaci OPEC k vytvoření kartelu na úkor pouze Evropanů. V důsledku toho by Kongres schválil návrh zákona z roku 2007, který odsuzuje členské státy OPEC za nekonkurenční praktiky (tj. zákon proti kartelu producentů a exportérů ropy - NOPEC).