Trikolóra - pár poznámek burana

K napsání nekorektní úvahy nad Trikolórou mě přimělo vystoupení P. Hampla v Olomouci, resp. doslova loudění odpovědi jednoho z pořadatelů na otázku, jak na tom vlastně Trikolóra je a jaké má šance.

Video z vystoupení je zde a předmětná pasáž je kolem 1:20:10. Já osobně ve způsobu položení dotazu a v jeho samotném obsahu vidím takovou tu "žadonící zoufalost". Ze záznamu je zřejmé, že dotaz pokládá jeden z pořadatelů za Trikolóru, navíc známy P. Hampla. Za "žadonící zoufalost" to označuji proto, protože mám pocit, že tazatel nějak podvědomě cítí, že něco není, tak jak má být a rád by slyšel, že Trikolóra to dělá dobře a má velkou šanci uspět (přestože říká, že chce slyšet pravdivý názor sociologa, i kdyby měl být nepříjemný). Já dotyčného tazatele neznám, Trikolóru ovšem sleduji a proto bych si dovolil napsat nekorektní úvahu burana jako odpověď dotyčnému. Navíc se domnívám, že popsané myšlenkové pochody nebudu mít jen já sám ...

Takže napřed - uvítal jsem, když to beztvaré želé na systemizovaném místě lídra vyrazilo Klause ml., protože jsem si říkal, že by se situace mohla posunout správným směrem. Klause ml. považuji za mj. bystrého člověka, který umí stejně jako P. Hampl srozumitelně a logicky prezentovat jádro problému. Ti dva mají společný nejen evidentní zájem na nějaké "vlastenecké linii zdravého rozumu", ale také to, že jejich myšlenkám a projevům určitě rozumí i ta pomyslná Vlasta prodavačka nebo Pepa soustružník, kteří se jinak o politiku nezajímají. Zkrátka - logika, srozumitelnost, přímočarost, důraz na zdravý rozum. Nicméně názor na Trikolóru mám rozpačitý a zdá se, že nejen já - viz nevýhra ve volbách na jihu Čech. Samozřejmě se mohou utěšovat, že to nebyly celostátní volby, ale nějaké místní, kde mají výhodu místní seskupení .... atd., nicméně, jsem přesvědčen, že problém je jinde.

Tuším, že to byl Einstein, kdo vtipně zformuloval, že hloupost není udělat chybu, ale naprostá blbost je očekávat od stejné činnosti různé výsledky. A teď - možná by si měl V. Klaus ml. položit otázku, kolik tady bylo už založeno politických stran a HLAVNĚ, co následovalo pak. Nevím jestli jich bylo méně než 10 nebo více. To je jedno, protože podstatné je to, co následovalo - program vyfutrovaný prázdnými frázemi a slogany (i kdyžv daných dobách žádanými) a po zvolení dlouhý nos na voliče. Extrémní případ byl svého času Kalousek, který ve volebním programu měl "A" a po zvolení ihned konal "B". Když ho na to někdo upozornil, tak opáčil, že byl demokraticky zvolen a basta fidli. V duchu jsem si říkal ... Ty gaunere, Ty jsi byl zvolen nikoliv demokraticky, ale na základě svého promyšleného volebního podvodu. Kdyby jsi dal do programu, co budeš skutečně dělat, tak máš hlasů desetinu. Nebo ten, reálnou prací a životem nedotčen, s těmi rovnátky a nezapomenutelnou větou ... "naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce" ... nebo tak nějak. Naposledy to byl tuším slogan "Pusťte nás na ně" ... jenom zapomněli dodat, že úplné znění mělo být "Pusťte nás na ně! ... na ty Vaše peněženky, vybereme Vám je tak, že zezelenáte". Zkrátka, po volbách výsměch a dlouhý nos, naprosté odtržení od voliče, jeho zájmů a vyhlašovaných (úmyslně neurčitých) slibů. Takže, z tohoto pohledu mi vychází, že V. Klaus. ml. mě (a stejně uvažující) má za blbce, kteří opět budou mít zájem zúčastnit se předvolebního závodu ve skoku na špek. Pokud bych měl jeho strategii k něčemu přirovnat, tak snad k tomu, že se výstavbou "osvědčené", "klasické" Maginotovy linie důsledně s vlasteneckým elánem a nadšením připravuje na ... minulou válku. Čekal jsem od něho nápad ... něco inovativnějšího. Trikolóra je vhodně zvolená značka, barvy taktéž, ale jako voliče mě tíží něco úplně jiného něž to, zda vhodně zvolil značku, správné barevné schéma nebo že na každé besedě bude v záběru perfektně vyrobený plakát. Ono i těm jejich třem pilířům není co vytknout. Témata, slogany a předvolební řeči dobré, ale tohle všechno tady už bylo. Pravda - ne tak dobré, ale myslím, že jde v principu o něco jiného. Jako volič už jsem alergický na "slibuji Vám rád a dobře, přičemž nesplněné sliby zásadně přebíjím volebními sliby lepšími a kvalitnějšími".

Takže, co jako volič očekávám? Za samozřejmost beru, že v úvahu přichází pouze volební hlas někomu, kdo má stejný nebo podobný náhled na dnešní situaci. Tedy ty tři prezentované pilíře jsou nezbytnou elementární podmínkou, abych o Trikolóře uvažoval. Ale jako volič si říkám - co nabízíte dál ...? Pokud nic, tak proč Vás mám volit? Protože jste nesplněné sliby jiných "přebili" kvalitnějšími? Protože Váš detailní program má 29 stránek v .pdf? ... 29 stránek "prosadíme", "zajistíme", "podpoříme" .... Jednak to málokdo čte a jednak tohle všechno už znám, tohle tady už bylo x-krát. Co tak něco konkrétního s nějakou zárukou? Kde mám alespoň nějakou naději, že se nakonec nebudu dívat na staré, dobře známé, ale provařené tváře? Nechci jako volič už slyšet, že politika je umění možného a přemýšlet nad tím, jak moc velký blbec jsem, když jsem Vám uvěřil. Malá odbočka k personální politice - k uvedení exprezidenta Klause jako garanta zahraniční politiky. Tohle signalizuje, že se budou recyklovat vzpomínané staré provařené tváře. V mém okolí je celkem dost lidí, kteří při vyslovení jména Klause st. začínají "vidět rudě" a přitom současně uznávají, že jeho názory na zahraniční politiku a EU jsou rozumné a byly vyslovené se značným předstihem. Evidentně schizofrenní stav. Na jedné straně uznaná odbornost, přehled, správný odhad (co se týče EU) ... jenže - jestliže po kupónové privatizaci jsou dnes všichni generálové, tak tzv. "Opoziční smlouva", to bylo čiré gaunerství, kdy si zemi rozdělili s tím, že na "svém území" si bude každý "bačovat" po svém a navzájem si zlodějny nebudou stíhat a vyšetřovat. Posledním hřebem (nikoliv hřebíčkem) do rakve s morálním štítem Klause st. byla jeho amnestie na konci prezidentského období. Smířili jsme se, že v politice moc morálnosti nenajdeme, ale ta amnestie měla dopad na představu o morálce (dle mého) naprosto zničující. Zkrátka, myslím si, že u mnoha voličů tohle násobně převáží onu odbornost a tedy pokud je Klaus st. prezentován jako jeden z oficiálních představitelů Trikolóry, pak je to zjevný signál, že se pravděpodobně nejen budou recyklovat provařené tváře, ale taky, že v rámci kompromisu máme zapomenout na nějaký "vyšší princip mravní". A jako volič se opět ptám ... to má být ten nový, neotřelý a zájmy voličů hájící program, resp. politika zdravého rozumu?? Klause st. jsem si vybral jako nejkřiklavější případ, už jsem ale registroval na štítě Trikolóry i jiná jména odložených politiků, resp. ministrů. Je nás 10 miliónů ... a někdo tady chce tvrdit, že nejsou lidi? Moje babička říkávala : "Kdo chce najde způsob, kdo nechce, najde výmluvu". V tomto bodě bych od subjektu, který prezentuje snahu "znormálnit" situaci, resp. návrat ke zdravému rozumu, očekával tvrdou pravdu - poukázat na fakt, že Klaus st. je nepochybně kapacita s výborným úsudkem (co se týče EU), ale jeho činy minulé jej, z vyššího principu mravního, diskvalifikují pro oficiální zastupování Trikolóry. Není přeci možné, aby osoba, která svými činy přispěla k morální devastaci prostředí, byla následně uváděna jako ta, která bojuje s nápravou. To není v rovině otázky odbornosti (a využití jeho názorů a znalostí), ale v rovině morální, přičemž absence morálky v politice je jeden z hlavních důvodů dnešního stavu. Ale klidně si ho tam nechte, přidejte k němu třeba Borise Šťastného nebo "Íčko" z Olomouce ... a pak si zaplaťte analýzu, proč jste utrpěli nevýhru. Je sice pravda, že politika je umění možného nebo-li umění kompromisu, ale i tohle musí mít nějaké hranice. K tomu se ještě dostanu níže. Díky tomu, jak prezentujete Klause st. (a podobné) o dost hlasů nepochybně přicházíte - dle mého.

K terminologii "prosadíme", "podpoříme", "zajistíme" ... atd. Co takhle to zkusit s pravdou ... s vyhlášením, že ty tři pilíře a detailní volební program jsou jen osnova, které se hodláte držet při vyjednávání kompromisů, ale že tady jsou, dle vás, zásadní věci poškozující naší zem, o kterých kompromis uzavřít nehodláte ... ať už budete mít vládní většinu nebo ne. Namátkou vyberu tři dle svého výběru (můžeme samozřejmě přidat další nebo jiné pořadí - odvolatelnost politiků, zákonné stíhání za "pochybení" úředníků při správě cizího majetku ... atd.):

1. Neúnosný stav v počtu právních norem a byrokracie,
2. financování politických neziskovek,
3. všeobecné referendum (bez omezení).

Brání něco tomu jasně a zřetelně zformulovat, že v případě vstupu do sněmovny v prvním roce předložíte návrh zákona, jehož princip bude následující (nebo ještě lépe odkážete na připravený koncept návrhu) :

AD 1. za každou 1 právní normu se musí 2 zrušit, za každého 1 nového úředníka se musí dva propustit, přičemž odchody do důchodu se nebudou nahrazovat?

AD 2. zakazuje se financovat politické neziskovky ze státního rozpočtu, tedy z našich daní a současně těmto vzniká povinnost v případě financování ze zahraničí zřetelně uvádět, že se jedná o subjekt financovaný ze zahraničí?

AD 3. občané mají právo na závazné referendum bez omezení, přičemž pro závaznost musí být počet hlasů stejný nebo vyšší než např. počet hlasů, který v daném volebním období získala nejmenší parlamentní strana?

Dle mého, zákony mají být mj. jednoduché tak, aby je pochopili všichni občané, tedy abych je pochopil i já buran a mohl se jimi tak řídit. Zákon potřebující k pochopení součinnost týmu právních specialistů je z tohoto důvodu k ničemu - člověk nemající na ty právníky se jimi prostě řídit nemůže. Proto je z mého pohledu voliče přece žádoucí, aby ty nejdůležitější koncepty byly vámi DOPŘEDU připraveny a zveřejněny. Nechci volit "zajíce v pytli". Ale hlavně (!!), jako volič bych očekával jasný veřejný slib, zda se tyto hlavní priority mohou nebo nemohou stát předmětem politického handlu, resp. kompromisu. Tedy - při získání vládní většiny to je jednoduché (očekával bych dodržení veřejně daného slova), ale zajímá mě chování v situaci, kdy vaše hlasy by znamenaly umožnění vládnutí nějaké vládní koalici. Nevadí mi, že budu ve skupině, která díky malému počtu hlasů prohraje, resp. neprosadí svůj program, ale jen a pouze za podmínky, že bylo dodrženo dané slovo, kvůli kterému jsem se ke skupině přidal. Myslím, že je na místě připomenout slavný výrok : mohli jsme vybrat mezi hanbou a válkou, vybrali jsme si hanbu a stejně budeme mít i válku. Dá se to říct i jinak - kompromis ano, ale jasně deklarovat, že ne ve věcech, kvůlivá kterým jste získali podstatnou část volebních hlasů. V naší dnešní situaci můžete nabídnout jedinou záruku plnění slibů - možnost Vás veřejně beztrestně označit za lháře, pokud nesplníte své volební sliby ... a to lze zase jedině za předpokladu, že se veřejně zavážete k něčemu konkrétnímu.

Předposlední příklad - Trikolóra není zrovna příznivcem odchodu z EU, ale mně, jako voliči, nevadí, pokud např. toto nebude v programu v kategorii "bez kompromisů", protože si v Trikolóře myslí, že bychom mohli taky "rýt držkou v zemi". Nicméně, mělo by veřejně zaznít, že toto je sice názor Trikolóry, ale suverénem v rozhodování o svém osudu jsou občané, proto v kategorii "bez kompromisu" je pouze všeobecné referendum (bez omezení) a nikoliv referendum o EU.

Poslední poznámka - kdo sleduje trošku pozorněji dění a má v hlavě místo zelenající koblihy selský rozum vidí, že to jde do kopru a kdyby jen to ... do kopru to jde čím dál rychleji a intenzívněji. Za bolševika poslanci hlasovali pouze formálně, protože se rozhodovalo ve stranických sekretariátech. V EU už tato praxe de-facto je (poslanci parlamentu EU nemají zákonodárnou iniciativu, pouze schvalují magořiny rozhodnuté v nevolených komisích), u nás momentálně probíhá boj o totéž. Ti slavní chvilkaři neusilují o nic jiného - jen aby se hlasovalo s výsledkem předem schváleným. Úkol pro nejbližší období tedy není o nic menší, než zformovat občany se zdravým rozumem jako protiváhu nepříteli, který za ohromné peníze (mj. ze zahraničí) je ochoten zdravý rozum popřít a pracovat proti zájmům českých občanů. Proto bych očekával taky iniciativu ne k tříštění našich řad, ale právě k opaku - sjednotit vlastence s normálním pohledem na svět. Ono totiž vítěz bude ten, kdo bude připravenější a semknutější (a peníze jsou mnohdy naštěstí méně než odhodlání a přesvědčení). Takže, očekával bych diskuzi, jak na to. Možná by byla cesta nabídnout poslední místa na kandidátkách v regionech lídrům jiných stran (se stejnými prioritami), které se v minulosti do parlamentu nedostaly. Efekt by mohl být v tom, že by přibyli hlasy, které by jinak propadly, přičemž kandidáti na předních pozicích by nemuseli být až tak ohroženi. A pokud by ruku v ruce šla výzva, aby příznivci přizvané strany svého lídra kroužkovali, dalo by se zhruba spočítat, kolik hlasů přišlo od přizvané strany ~ uskupení. Zároveň by to mohl být podklad pro finanční vyrovnání za hlasy, které by jinak mohla získat přizvaná strana pro svou další činnost. A pokud by se v ideálním případě vykroužkovaný lídr dostal až do parlamentu...? Vždyť by to bylo jen dobře a v rámci pravidel demokracie - občané s názorem prezentovaným svým lídrem by měli svého zástupce v orgánu nejvyšším.

Tož tak ... tohle bych měl jako odpověď pro toho pořadatele z Olomouce od Trikolóry ...