O čem je tento svět

Tento článek byl vlastně reakcí čtenáře v diskuzi za článkem pana Wojnara Symfonie o Novém světě. Byl rozdělen do tří příspěvků, aby se vešel. Domnívám se, že obsahuje zajímavé myšlenky a byla by škoda nechat jej zaniknout v téměř 30 tisících komentářích. Požádal jsem autora a on mi svůj text znovu poslal jako samostatný článek. Editor.

Narodili jsme se do něj a věřili jsme tomu, že naši otcové a dědové, matky a babičky, učitelé a profesoři nás o jeho povaze pravdivě informovali a dobře nás připravili na vlastní a svébytný život v něm. A v tomtéž duchu pak sami jednáme vůči svým vlastním potomkům.

Je však tomu skutečně tak? Skutečně jsme byli správně seznámeni s povahou Světa? Proč potom v podstatě nerozumíme tomu co se na světě děje ? Proč nedokážeme sobě ani svým potomků vysvětlit prakticky cokoliv z toho, co netriviálního se kolem nás děje. Ale nejenom CO se, děje, ale ani JAK se to děje a už vůbec ne PROČ se to děje. Proč je na naše, tentokrát již dospělé (nikoliv školácké) otázky, odpovídáno mlčením státních, vojenských, obchodních a dalších všech myslitelných tajemství ? Proč je nám nejen neodpovídáno, ale dokonce je nám lháno, zatajováno, mystifikováno a konečně i ubližováno za tyto naše otázky a hledání jejich odpovědí ? Kdo, kdy, jak a proč dal "právo" některým lidem se takto chovat k lidem jiným ? Nebo se snad předpokládá, že tomu CO je nám odpovídáno musíme věřit a na nic víc nárok nemáme, jinak konec dobrot ? Ale jak jsem již uvedl, my již nejsme školáci, abychom se nekriticky a s důvěrou v učitele spokojili s odpověďmi, jejichž formální i obsahová úroveň je spíše než vysvětlením urážkou lidského intelektu. Máme vlastní úsudek, který nám, říká, že s onou rodičovsko-školskou přípravou do života není něco v pořádku. Ne že by nám tito naši vychovatelé říkali něco, o čem sami nebyli přesvědčeni. Toto ideologické násilí, když museli, nám vždy dokázali sdělit v odlišné podobě od svého přesvědčení.

Chyba je jinde, chyba je v tom, že i oni sami již byli vychováni a vyškoleni v mylném interpretačním rámci, v mylném a dezinformačním systému. Nicméně v jejich době zde nebyly takové prostředky k šíření informací, které máme k dispozici dnes my, takže jim nemůžeme mít za zlé, že sami podlehli, či lépe řečeno byli převálcováni. Ale i tak snad odvedli dobrou práci - nejsme přece lidmi, kterým lze apriori nakukat cokoliv a když nám něco nehraje, hledáme odpovědi jejichž platnost či jalovost soudíme vlastním úsudkem a ne výsledkem veřejného průzkumu či blábolem užitečného idiota. A když nenalézáme, necháváme věc otevřenu, aniž bychom se demagogicky, přiblble či pod bičem přiklonili k nesmyslu či polopravdě. My sami jsme přece ve svých vlastních životech museli přijmout a strávit již nejednu všelidovou lež, která se nás pokoušela přesvědčit o tom, že není lží, ale vzácnou, pravdivou a dlouholetou trvalkou. A právě proto, že jsme se na vlastní kůži přesvědčili o tom, že tyto domnělé pravdy nebyly žádnými pravdami, ale přinejlepším omyly a nejspíše záměrnými mystifikacemi, právě proto jsme o to víc ve střehu (se kterýmžto stavem se již nejsme schopni rozloučit), když se nám starými známými a tedy apriorně nedůvěryhodnými a zdiskreditovanými formami sdělují "pravdy" nové. Ale jsme nejenom ve střehu, jsme i v procesu "dolování a rýžování", v dolování informací, které pak v rýžovací misce a mlýnku našeho úsudku nahrazují ony zdiskreditované prameny. My již přece víme, že tento proces nám daleko lépe než cokoliv jiného (oficiálního zejména) přináší nové a lepší, koheznější odpovědi. U těchto odpovědí totiž platí, že 1+1=2 a nikoliv 2,1 nebo třeba tři a půl.

A proto jsem zneklidněn, nikoliv povahou těchto odpovědí (které samy o sobě jsou samozřejmě stejně tak zneklidňující), ale tím, co pan J.Wojnar ve svém starším článku správně neopomněl připomenout. Jsem zneklidněn procesem, který má ambice, vzít lidem v konečném důsledku to, co je dnes jejich hlavním poznávacím nástrojem - svobodný internet. To s jakou arogancí a cílevědomostí, si řekněme stát i u nás v České republice, prostřednictvím Ministerstvem informatiky připravovaného "Zákona o některých službách informační společnosti" osobuje právo, zcela privátně podnikajícím subjektům ukládat šmírovací povinnosti na jimi vlastněné a svobodně a dobrovolně provozované technické prostředky a aktivity je až neuvěřitelné potvrzení infa z rovněž staršího článku pana Stwory. Alespoň mně můj mlýnek mele výsledek beze zbytku (jedna a jedna je zase jednou dvě).

A tak mj. i panové Jiří Wojnar, Mel Gibson či Henry Ford vynášejí na světlo světa interpretace Světové reality, které po příslušném promletí zcela jistě aspirují na transcendenci ve fakta. Přimíchejme k nich smysluplné a racionální interpretace jevů kolem UFO či pohledů na Svět pana Zecharia Sitchina, možná kousek od J.R.Tolkiena a třeba se v roli dědečků nebudeme muset obávat, jestli svá vnoučata budeme opět a cyklicky nevědomě (tak říkajíc - v dobré víře) balamutit, či jim budeme do života schopni dát pár dobrých a užitečných pravd (samozřejmě za předpokladu, že Svět ještě nebude jeden velký a po všech stránkách zdevastovaný ... ?).

Pokud se týká nás - ví snad někdo z nás co s tím, když i pan prezident Klaus (a ten má určitě víc utajovaných informací k dispozici než my) říká, že cesta je nezvratná (cituji: ...česká republika nemá v žádném případě možnost se vymknout tomuto procesu...)?

P.s. O předmětných "Filištínských" z článku pana J.Wojnara si lze více počíst např. tady nebo tady.