Hongkong: Čiré západní šílenství

Beztrestnost, s jakou USA útočí na Hongkong, je šílená. Stejné, nebo možná ještě šílenější, je, jak západní média referují o tom, co se v Hongkongu děje. Ani jedno slovo nepadlo o tom, jak bylo dosaženo neuvěřitelně „prodemokratického“ hlasování v rámci poněkud nedůležitých voleb do okresní rady. Z celkového počtu 18 okresních rad získali 452 ze 479 křesel (71%) „prodemokratičtí“ kandidáti. Tak extrémně velkého hlasování proti Pekingu bylo možné získat pouze prostřednictvím masivní západní propagandy v hodnotě milionů dolarů, zaměřené na algoritmy, vytvořené na principech nyní (zjevně) zaniklé Cambridge Analytica. A tohle se podařilo se 70% oprávněných voličů, kteří chodí k volbám.

Žádný z těchto výsledků, které jsou v podstatě nerealistické, Západ neanalyzoval, ani o něm neinformoval. Ve skutečnosti má drtivá většina občanů Hongkongu plné zuby násilí, podněcovaného Západem, a je velmi hrdá na to, že jsou čínskými občany. Propagandisté jim řekli, že když budou volit „demokratické“ kandidáty, povede to k míru. A mír chce každý. Koneckonců, poté, co se v roce 1997 sjednotili s Čínou, zažili mnohem více svobody, než za britského kolonialismu, kdy jim dokonce ani nebylo umožněno volit zastupitele do okresní rady.

Absurdnost zde však ještě nekončí. Kongres USA nedávno přijal zákony, které umožní Američanům, aby monitorovali „demokracii“ a lidská práva v Hongkongu. Jde o tzv. „Zákon o lidských právech a demokracii“, s možností uvalovat sankce, pokud by se Peking provinil proti pravidlům, která uložily USA. Rozumíte tomu? Chápete tuto zcela přehnanou aroganci?

Takže Kongres USA schvaluje zákony, aby mohl kontrolovat jiné cizí území? A Západ jedná v souladu s tím. Také v Evropě se může brzy stát, že USA budou diktovat, co mohou svrchované národy dělat a co ne. Již se to začíná dít. USA zakazují Evropě, s kterými zeměmi má obchodovat - např. s Íránem, a pokud to poruší, bude následovat trest. Bez komentáře. Je to zkrátka nová norma. V případě Hongkongu sice Peking protestoval, dvakrát si nechal předvolat velvyslance USA, aby tuto záležitost projednali - ale bylo to k ničemu.

Dokonce je to ještě absurdnější. Paní Michelle Bacheletová, Vysoká komisařka OSN pro lidská práva v Ženevě, zveřejnila v sobotním vydání deníku South China Morning Post článek, v němž požaduje řádné, „nezávislé a soudci řízené nestranné vyšetřování“ chování policie během protestů jako součást opatření, budujících důvěru. Toto prohlášení samo o sobě však není nestranné, neboť se nijak nezabývá násilím protestujících, podněcovaných ze zahraničí, kteří například používají univerzitní kampus k výrobě bomb typu Molotov a dalších zápalných zařízení. Čínská vláda okamžitě článek odsoudila, a obvinila paní Bacheletovou z dalšího podněcování „radikálního násilí“.

Mluvčí stálé mise Číny při OSN Čen Yaou vydal v neděli prohlášení, v němž ostře kritizoval článek Michelle Bacheletové, který nazval „chybným článkem“. Čen zdůraznil, že Čína „silně nesouhlasí“ s článkem, a uvedl, že Bacheletová zasahuje do vnitřních záležitostí Číny, čímž pouze podněcuje demonstranty k používání ještě radikálnějšího násilí.

Mluvčí Čen dodal, že „demonstranti se snaží vytvořit chaos v SAR Hongkongu (tj. zvláštní administrativní oblast), paralyzovat vládu v SAR Hongkongu a zmocnit se zde administrativní moci s cílem způsobit zánik principu, zvaného jedna země, dva systémy.“

Čen také řekl, že jeho vláda plně stojí za paní Carrie Lamovou, správkyní Hongkongu.

Navzdory drtivému vítězství prodemokratických kandidátů 24. listopadu 2019 protesty pokračují. Tisíce lidí vyrazily v sobotu odpoledne do ulic, a shromáždily se před konzulátem Spojených států amerických, aby „vyjádřily vděčnost“ za schválení Zákona o lidských právech a demokracii v Hongkongu. Mávali americkými vlajkami, zpívali národní hymnu USA a žádali o další podporu. Přísahali, že nepoleví, dokud nebudou všechny jejich požadavky splněny.

V podstatě chtějí úplnou nezávislost na Pekingu a chtějí se stát americkou kolonií. Měli by se však podívat na Portoriko, aby věděli, co to znamená, stát se americkou kolonií, co má Washington přichystáno pro své kolonie. Nebo by se měli podívat na svou vlastní historii - kdy byli britskou korunní kolonií - a vzpomenout si na útisk, a na to, jak tehdy neměli téměř žádná práva.

Co to všechno pro Hongkong znamená? V době, kdy v roce 1997 Čína získala zpět Hongkong od Velké Británie, přispěl Hongkong přibližně 18% k čínskému HDP. Asi před šesti měsíci, ještě než začaly protesty, se HDP snížilo na pouhé 3%. Během několika posledních měsíců se ekonomická produkce Hongkongu ještě snížila, neboť klíčové finanční instituce potřebují stabilitu, a proto odcházejí z Hongkongu na bezpečnější místa, např. do Singapuru, a samozřejmě do Šanghaje, který se rychle stává finančním centrem Východu.

Skutečný účel 50letého zvláštního statusu Hongkongu, který Spojené království (a USA) vyjednaly s Pekingem, spočíval v tom, udržet naživu tento neregulovaný východní finanční ráj pro západní oligarchy a jejich často nezákonné a daně obcházející finanční transakce, přičemž západní (Velká Británie a USA) bankéři a finančníci byli hlavními příjemci zisků. Tyto násilné protesty, podněcované USA, mají destabilizovat pekingskou vládu - což je samozřejmě nesplnitelný sen - ve skutečnosti však pomalu páchají sebevraždu. Washington a Londýn nyní znemožňují Hongkongu, aby pral špinavé peníze ve prospěch Západu.

A pokud skutečně kriminalita a násilí - podněcované ze zahraničí a financované za účelem rozvrácení SAR - proti většině občanů Hongkongu poklesne na úroveň, kterou nebude možné tolerovat, Peking by tomu mohl učinit přítrž během 24 hodin. Je to tak jednoduché. Západ by jen zíral, ale nemohl by říci nic, protože Peking má plné právo na obnovu veřejného pořádku a zákonnosti na svém území.

Nyní znovu přezkoumejme aroganci USA, s jakou schvalují zákony, týkající se kontroly nad cizím územím. Dokáže si někdo představit logický opak? Čína schvaluje zákony, zakazující jakékoli cizí zásahy na svém území pod pohrůžkou sankcí. Tyto sankce by mohly zahrnovat úplný zákaz dovozu určitého zboží z USA, například zemědělské produkce, nebo zastavení zásadního vývozu do USA (iPhony, počítače a jiné zboží, které je vyráběno v Číně v rámci externích zakázek z USA), zákaz vstupu určitým americkým občanům na území Číny - nebo nedej Bože, výstavbu vojenské základny ve Venezuele a/nebo v Mexiku; Mexiko je poslední latinskoamerickou zemí, na kterou USA dorážejí kvůli vládě, která má levicové sklony.

Harmonického a mírového soužití lze snad dosáhnout asi jen tím, když stejný čelí stejnému. To se týká politiky, stejně jako ekonomické sféry - a v ekonomice je Čína favoritem, byť se o tom nemluví, se silnou a stabilní měnou, za níž stojí ekonomická produkce a zlato, oproti celé západní ekonomice, nejen v USA, která je založená na fiat penězích.