Americký úřad FDA prohlásil: „Ať jedí bavlník“

Vládní regulátoři v USA schválili geneticky modifikovanou odrůdu bavlníku jako „potenciální řešení pro hlad lidí“. Radikální řešení spočívá v tom, že konzumace GM semen bavlníku, vyvinutých na Texaské univerzitě A&M, avšak bez nezávislých dlouhodobých testů, bude kromě zvířat povolena i lidem. To vyvolává nové, vážné obavy ohledně bezpečnosti našeho potravinového řetězce. V důsledku toho může být světový potravinový řetězec brzy kontaminován geneticky modifikovanými semeny bavlníku, přičemž úřady jednoduše ignorují veškerá rizika.

Americký federální úřad pro dohled nad zdravotní bezpečností potravin a léků (FDA) právě schválil nový typ GM bavlníku pro neregulované používání. Aby byla semena vhodná jako potrava lidí nebo zvířat, je typ, který je nazvaný TAM66274, údajně geneticky modifikován tím způsobem, že je potlačena přítomnost nebezpečného toxinu v semenech, a toxin se údajně ponechává pouze ve zbytku rostliny bavlníku.

Se souhlasem úřadu FDA budou GM semena bavlníku povolena jako potrava pro lidi nebo zvířata. Vedoucím projektu je rostlinný biotechnolog Keerti Rathore, chráněnec zesnulého Normana Borlauga, z výzkumného centra AgriLife při Texaské univerzitě A&M.

Rathore prohlásil, že výzkumný tým bude nyní usilovat o schválení i v jiných zemích, počínaje Mexikem. Vypočítal, že „v celosvětové roční produkci semen bavlníku jde přibližně o 10,8 bilionů gramů bílkovin. To je dost na pokrytí základní potřeby bílkovin pro více než 500 milionů lidí při denní dávce 50 gramů bílkovin na osobu.“ Řekl, že GM semena bavlníku mohou být také použita ke krmení prasat, drůbeže nebo chovaných ryb či krevet. Jeho výzkumný tým považuje tato semena za nový hlavní zdroj bílkovin pro konzumaci a také v nich spatřuje zisk pro pěstitele bavlníku. Není divu, že společnost Cotton Inc., což je americká lobbistická skupina pro bavlník, sponzoruje celý tento projekt.

Je také známo, že společnosti Cotton Inc. a Monsanto v minulosti spolupracovali. Rathore tvrdí, že na libru bavlníkových vláken připadá asi 1,6 libry semen. Roční celosvětová produkce semen bavlníku se rovná přibližně 48,5 milionu tun. Pokud bude nyní toto množství převedeno na bavlníkový olej nebo potravu pro lidi a zvířata, a prodáno, producentům bavlníku se markantně zvýší zisk. Největším světovým dodavatelem semen pro pěstování bavlníku je firma Monsanto, která je nyní součástí společnosti Bayer AG.

„Jádra z bezpečně zajištěných semen by mohla být po extrakci oleje rozemleta na mouku a použita jako proteinová přísada při přípravě pokrmů nebo možná také opražena, okořeněna a prodávána jako výživná svačinka,“ řekl Rathore.

Úřad FDA zveřejnil 1. října souhrn závěrů v souvislosti s využíváním semen v Texasu, které byly učiněny v roce 2017. To vyvolává dojem, že vládní vědci prováděli intenzivní testování tohoto velmi kontroverzního projektu, zda povolit, aby lidé konzumovali GM semena bavlníku, či nikoliv. To je však daleko od pravdy. Jak uvedl úřad FDA ve svých závěrech z října 2019, prohlášení FDA bylo pouze zkopírováno z testů, které jim poskytl pěstitel, Texaská univerzita A&M a jejich biotechnologický výzkumný tým, který financuje americká lobbistická skupina pro bavlník Cotton Inc.

Vysoce toxický gossypol

Schválení ze strany FDA, aniž by bylo provedeno nezávislé testování výsledků, které poskytl tým z výzkumného centra AgriLife při Texaské univerzitě A&M, je pozoruhodné vzhledem k faktu, že semena bavlníku obsahují vysoce toxickou látku gossypol. Kvůli gossypolu bylo dříve velké množství rostlin bavlny nepoužitelné nebo se využilo jen v omezené míře pro krmení zvířat, a to pouze po speciálních úpravách. Semena byla považována za nevhodná pro lidskou konzumaci.

GM bavlník z laboratoří univerzity A&M byl modifikován pomocí tzv. techniky RNA interference, RNAi, s cílem „umlčet“ gen, který údajně, opět podle vývojářů, „výrazně“ redukuje gossypol v semenech bavlníku. Rathore tvrdí, že potlačil gen rostliny s cílem vyprodukovat bavlník, který bude obsahovat gossypol ve všech částích rostliny, kromě semen: „Eliminovali jsme tento gossypol ze semen, aniž bychom ovlivnili jeho hladiny v jiných částech rostliny,“ řekl Rathore. „Tím, že byl ze semen bavlníku odstraněn toxin, mohou semena potenciálně nakrmit 500 až 600 milionů lidí ročně.“ Nuže, téměř jej odstranili, abychom byli přesní. Přiznali, že v semenech zůstávají asi 3% gossypolu.

Nyní máme jíst semena s „nízkou“ hladinou gossypolu, která jsou údajně bezpečná a bohatá na proteiny. V souvislosti s tímto rozhodnutím úřadu FDA o uvolnění GM odrůdy bavlníku pro konzumaci lidmi a zvířaty existuje několik alarmujících aspektů.

Nebyly provedeny adekvátní testy na bezpečnost

Zaprvé, jak zdůraznila výzkumnice Claire Robinsonová ve vynikající analýze, lze stěží dokázat, že technika RNAi pro bavlnu je bezpečná. Odkazuje na vědecký výzkum, který ukazuje rizika těchto GM plodin. Jedna studie zjistila, že molekuly RNAi v rostlinách, určených ke konzumaci, mohou přetrvat během trávení a vstoupit do těla člověka nebo zvířete, který je konzumuje, a dokonce ovlivnit expresi genu člověka nebo zvířete s nepředvídatelnými vedlejšími účinky. Robinsonová zdůrazňuje, že úřad FDA, ani výzkumný tým z Texasu, neprovedli dostatečně důkladné testy, týkající se bezpečnosti GM bavlníku. Uvedla: „Na semenech, která jsou určena ke konzumaci, nebylo provedeno žádné testování toxicity u zvířat. Tato aplikace se vztahuje pouze na testování rezistence na antibiotika u genového produktu NPTII u myší, ačkoliv se neuvádí, jak dlouho testy trvaly.“

Nejen, že je rozsah testů, předložených týmem pod vedením Rathoreho, nedostatečný či neadekvátní, ale také připouštějí, že u jejich GM odrůdy není v semenech bavlníku zcela eliminována přítomnost toxického gossypolu, a proto jej nazývají bavlníkovým semenem s „nízkou“ úrovní gossypolu. Množství gossypolu se odhaduje na 3%. Zcela také chybí jakékoliv dlouhodobé testy na myších nebo jiných zvířatech, pokud jde o účinek GM semen bavlníku, obsahujících 3% nebo nízkou hladinu gossypolu.

Snížení počtu obyvatel?

Kromě jiných rysů je gossypol také lidskou antikoncepcí. Studie, uveřejněná v časopise Contraception, uvádí, že gossypol „vyvolává u většiny zvířat neplodnost a u mužů způsobuje již při relativně nízkých dávkách zastavení spermatogeneze... Gossypol by měl být předepisován nejlépe mužům... kteří by akceptovali trvalou neplodnost po několika letech používání.“ Pro mnoho jedinců je to nevratné.

Další studie, publikovaná v časopise The Scientific World Journal, uvádí, že kromě jiných toxických účinků „...volný gossypol může být odpovědný za... respirační problémy, potíže s nárůstem tělesné hmotnosti, anorexii, slabost, apatii a úmrtí po několika dnech. Nejběžnějším toxickým účinkem je však poškození mužské a ženské reprodukce. Dalším závažným toxickým účinkem gossypolu je narušení imunitní funkce, která snižuje  odolnost zvířat vůči infekcím...“

Podle amerického úřadu FDA jsme nyní my, lidé, také zvířata za účelem konzumace GM semen bavlníku. Je přítomnost 3% gossypolu v nyní „jedlých“ GM semenech bavlníku dostatečně velká k tomu, aby tajně způsobovala antikoncepci u lidí, nebo vyvolávala jiný z dalších závažných symptomů? Jednoduše nevíme, protože žádný z odpovědných amerických regulačních orgánů, USDA ani FDA, se očividně neobtěžoval provést řádné testy.

Co udělal úřad FDA pro to, aby ochránil zdraví a bezpečnost potenciálních lidských nebo zvířecích konzumentů GM bavlníku? Když si pečlivě přečtete souhrn testů FDA z 1. října, zjistíte, že celé jejich hodnocení je, jak již bylo uvedeno výše, založeno přímo na výsledcích testů, které jim poskytl tým v čele s Rathorem z Texaské univerzity A&M. Rathore však vynechává podrobnosti o délce testování, což může zakrýt negativní účinky, které se projeví až po dlouhodobě prováděném testování. Další testy jsou povrchní a neprůkazné.

Rathore, který hovoří o svých nadějích ohledně používání nového typu GM bavlníku, prohlásil: „Pokud jde o mé osobní preference, tak jak nadále pokračujeme, rád bych následoval příkladu zlaté rýže, pokud jde o její využití pro humanitární účely.“ Jediný problém s tímto příkladem však spočívá v tom, že tento filipínský projekt, financovaný Rockefellerovou nadací v 90. letech 20. století, jehož cílem bylo vyvinout zlatou rýži s údajně vysokou dávkou vitaminu A, byl kolosální selhání. Tvůrci později od projektu odstoupili. Tohoto příkladu bylo jednoduše využito coby senzace v souvislosti s GM potravinami. Možná to nakonec dopadne tak, že neadekvátně testovaná GM semena bavlníku skončí rozmíchaná v naší potravě, stejně jako mnoho dalších takových přísad, přičemž nebudeme o nic moudřejší. Vědci z úřadu FDA zřejmě skartovali pravidla o bezpečnostních opatřeních a veškeré zásady obezřetnosti.