Napster bojuje o víc, než o právo na vlastní existenci

V těchto dnech probíhá před devátým odvolacím soudem USA proces, jehož závěry možná ovlivní tvář hudebního průmyslu v příštím desetiletí. Žalovaná je relativně malá firma Napster, žalující jsou největší hudební producenti světa. David proti Goliášovi.

Firma Napster byla založena v roce 1999 osmnáctiletým studentem Shawn Fanningem. Tento chlapec přišel s objevem, který ohrozil samotnou podstatu a existenci světového hudebního průmyslu. Jeho myšlenka je prostá, ostatně jako všechny geniální myšlenky: lidi vlastní hromadu hudebních skladeb, ale problém je v tom, že o sobě navzájem nevědí, a tak si nemohou tyto skladby vyměňovat. Když chtějí slyšet třeba jen jednu skladbu, musí si koupit znovu CD.. Což takhle vymyslet aplikaci, která by za použití Internetu umožnila sdílet hudební font každého jednotlivce?

Od nápadu nebylo daleko k realizaci. Objevila se internetovská aplikace Napster. Stačí zadat jméno skladby, nebo jen část jména, popř. Autora či hudební skupiny. Napster umožní v okamžiku prohledat obrovskou databázi všech účastníků přihlášených do systému. Jestliže skladbu najde u někoho na disku (třeba na druhé straně zeměkoule), propojí oba počítače mezi sebou a skladbu překopíruje. Lidé, kteří si takto skladby vyměňují, se navzájem neznají, ale to pro stažení není ani důležité. Skladba dorazí ve formátu MP3, což umožní nejen následné přehrání přímo na počítači, ale také např. vypálení do nového CD.

Nemusím snad říkat, že nápad se ujal bleskově a stránky Napster měly v krátkosti návštěvnost počítanou do miliónů denně.

Že takové počínání nemohlo zůstat utajeno hudebním gigantům, producentům a umělcům, kterým takto unikají miliónové zisky, je nasnadě. První soudní řízení na sebe nedalo dlouho čekat. Napster byl žalován Recording Industry Association of America (RIAA). Soudním rozhodnutím bylo nařízeno zastavit provozování serveru Napster. Ten se odvolal, dosáhl dočasného povolení provozu a nyní tedy musí před odvolacím soudem vysvětlit, proč by mělo být nařízení soudu první instance zrušeno. RIAA se snaží o solidní vítězství, je to pro ně důležité, protože výsledek soudu do jisté určí míru nálady společnosti vůči právu Copyrightu ve věku, kdy doslova všechno může být digitalizováno a odesláno kamkoliv.

O tom, že v americkém kongresu a legislativě působí silné lobby, které brání především zájmy zábavního průmyslů proti zájmům veřejnosti, snad není pochyb.

Už v září zaznamenalo RIAA své první velké vítězství v jiné soudní při. Firma MP3.com prohrála svůj proces a bude možná nucena platit stovky miliónů dolarů za neoprávněné nabízení hudebních skladeb na svém serveru. Ale zde šlo přece jen o něco jiného. Firma MP3, na rozdíl od Napster, která dělá pouze prostředníka při výměně mezi dvěma neznámými si jedinci, nabízela skladby uložené na svém serveru.

Zakladatel firmy Napster,osmnáctiletý Shawn Fanning

Odborníci na počítačovou technologii ale varují, že lhostejno jaký bude výrok soudu, výměnu skladeb se zakázat nepodaří. Technicky to není možné. Jde o technologii, nikoliv o předmět (výrobek), který by zanikl zrušením firmy. Soud může zrušit WEB stránky Napsteru, ale jak zabrání, aby se podobný server neobjevil třeba v Číně, Rusku nebo v jiné zemi, kde výrok amerického soudu nebude mít žádnou pravomoc?

Osobně se domnívám, že optimismus odborníků není na místě, alespoň co se Napsteru týče. Pokud se v tomto okamžiku obřím nahrávacím firmám nepodaří úplně zakázat technologii Napsteru, je to jen proto, že globalizace světa ještě není stoprocentní. Ovšem vývoj směřuje tímto směrem a čas pracuje pro ně.

Je pravda, že výrok amerického soudu nemusí jiné země akceptovat, ovšem ekonomické zákony platí všude a ekonomickým tlakům lze stěží vzdorovat. Obří nadnárodní monopoly typu Sony, Disney apod. mají dost prostředků na to, - a nebudou váhat je použít - aby vhodně zvoleným tlakem vládu kterékoliv země světa - časem postavili "do latě". Nebude to hned, ale postupně se jim to zřejmě podaří. O tom, že to vyvolá revoltu mezi kupujícími, není pochyb. Problém spočívá spíše v tom, že omezování bude pokračovat pomalu, serverů typu Napster bude ubývat nenápadně. Právě ta pomalost způsobí, že se lidé stěží dokážou domluvit na koordinované a účinné akci - na rozdíl od nadnárodních gigantů.

Takže, pokud ještě nemáte Napster, stáhněte si jej zde co nejdříve a vychutnejte jeho fantastické možnosti, dokud to ještě lze. Dlouho se zřejmě těšit nebudete.

Aby článek nevyzněl až příliš pesimisticky, je třeba říct, že na obzoru se už rýsuje nová technologie Freenet. Ta rovněž umožňuje výměnu informací mezi počítači, ale na principu, který je nežalovatelný. Jde o spojení typu peer-to-peer bez centrální evidence (databáze), bez nutnosti hlavního serveru. Každý účastník Freenet je vlastně serverem a současně komunikačním uzlem. Dotaz vložený do Freenet cestuje z uzlu do uzlu, dokud není uspokojivě zodpovězen. Operace hledání prý probíhá velmi rychle a efektivně.

Ať už to bude Napster nebo Freenet, popř. něco jiného, zdá se, že je lhostejno jak kolem sebe velké nahrávací firmy kopou, konec nesmyslně vysokých cen CD a z toho plynoucích fantastických zisků nahrávacích a zábavních firem je na obzoru. Myslím, že nikdo je nelituje.