Komu vadí ruský plyn v Evropě?

Za „zničující ránu do energetické rozmanitosti a bezpečnosti Evropy“ označil ruský projekt výstavby plynovodu „Nord Stream-2“ ministr energetiky USA Rick Perry při svém pobytu v Litvě. Na konferenci o transatlantické energetické spolupráci ve Vilniusu prohlásil, že uvedení tohoto plynovodu do provozu zvýší ruský vliv na evropské země a ty budou tak zranitelnější.

Podle slov lídra amerického ministerstva energetiky bude Evropa po spuštění nového plynovodu intenzivněji čelit nebezpečí vzniku přerušení dodávek paliva a Rusko získá možnost přerušit tranzit plynu přes Ukrajinu. Rick Perry zdůraznil, že USA považují dodávky svého plynu do Evropy za „příležitost vnést na trh více svobody a konkurenci“.

Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius navrhl udělat z litevského přístavu Klaipeda „bránu“ pro americký plyn proudící do Evropy. „Potřebujeme vás v Evropě, potřebujeme v Evropě váš břidlicový plyn“, řekl. „Pochopili jsme, že můžeme být členem Evropské unie, NATO, ale když jsi závislý na jednom zdroji, nemůžeš být naplno nezávislým“.

Co se týče „zničující rány“, zdá se, že americké ministerstvo energetiky má pravdu, rána však nebude zasazena Evropě, ale expanzionismu Spojených států, které evropským spotřebitelům vnucují drahý americký LNG (angl. Liquefied Natural Gas, čes. zkapalněný zemní plyn).

Pokud jde o Evropany, geopolitické intriky kolem projektu „Nord Stream-2“ slibují jen ztráty. Tvrdohlavá neochota Dánska vydat povolení na výstavbu potrubí přes své výlučné ekonomické území může vést ke zdražení celého projektu a následně ke zvýšení ceny plynu dodávaného do Evropy. Toto nedávno poznamenal ruský ministr energetiky Alexandr Novak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Business FM. Prozatím operátor projektu, společnost Nord Stream 2 pokračuje v jednání s dánskou vládou a šance na získání povolení k instalaci plynovodu ve výlučné ekonomické zóně Dánska stále zůstávají.

Přitom ruská strana „má k dispozici i jiné varianty pro výstavbu plynovodu, ty však projekt poněkud prodražují“, řekl Alexandr Novak, který vysvětlil, že se může jednat o výstavbu potrubí mimo Dánsko. Pak se to protáhne na několik měsíců. „Ale opravdu není potřeba mluvit teď o tom, bude-li už schválena druhá varianta výstavby plynovodu a kdy bude schválena, když v konečném důsledku rozhodnutí dánské vlády nezíská porozumění“, řekl ruský ministr.

Reálná hrozba pro Evropskou unii, že zůstane bez spolehlivých dodávek ruského plynu, cenově výhodnějšího ve srovnání s americkým LNG, skutečně vyvolává obavy ve vedení EU. K tomu dochází na pozadí podstatného snížení vlastní těžby plynu v Evropě. Do konce tohoto roku výrazně vzroste například poptávka po dovozu plynu u Holanďanů v důsledku prudkého snížení kvóty na těžbu na poli Groningen – z 19,4 mld. m³ na 11,8 mld. m³ plynu za rok od října r. 2019. V důsledku toho může dojít ke zmírnění pozice Dánska, které je, podle některých údajů, připraveno zrušit politické protesty spojené s výstavbou plynovodu, oznamují noviny „Izvestija“ s odkazem na vlastní zdroje, které jsou obeznámeny s vývojem realizace projektu.

Na konci června byla žádost na průchod plynovodu přes dánské teritoriální vody zamítnuta, v červenci byla podána žádost nová a v ní se už jednalo o trase přes výlučnou ekonomickou zónu Dánska, která je regulována mezinárodní konvencí o mořském právu. V současnosti, podle údajů novin „Izvestija“ získal proces výhradně administrativní charakter a blíží se k závěru.

Konečné rozhodnutí z Kodaně není však ještě známo. Vedoucí tiskové služby dánské energetické agentury Toure Falbe-Hansen poukazuje na průběžné hodnocení vlivu projektu na prostředí a bezpečnost.

Tisková služba operátora projektu Nord Stream 2 AG připomněla, že k projednání dánské vlády zůstanou dvě žádosti o trasy ve výlučné ekonomické zóně: „Proces zpracování jedné z nich je už hotový, druhá se nachází ve značně pokročilém stádiu.“

Za takových podmínek jsou dodávky LNG stále více důležitým faktorem na evropském trhu. Pro Rusko je to vážná výzva, ale zároveň i okno příležitostí.