Předsudečná nenávist

Vážená paní ministryně, dovoluji si tímto obrátit se na Vás se žádostí o pomoc ve věci výkladu zcela nového pojmu předsudečná nenávist, případně s ní souvisejících podpojmů nálepkování a politická korektnost. Neboť ony pojmy stále drastičtěji zasahují do životů statisíců občanů ČR, aniž by věděli, co přesně z hlediska zákona tyto novodobé právní kategorie znamenají.

Jak nejspíš i Vy tušíte, žonglování s termínem předsudečná nenávist se dostává nebezpečně blízko k hranici, za kterou se spouští plíživá fašizace společnosti. Stále zřetelněji její kontury vyvstávají v médiích, školství a bohužel, i v části justice. Jistá skupina „nadlidí“ si nepokrytě uzurpuje právo zcela beztrestně rozpoutávat nenávist, pomlouvat, urážet, šikanovat a dehonestovat kohokoli, kdo má jiné názory než oni sami. A neštítí se takto útočit ani na prezidenta a premiéra ČR.

Tito sami sebou „vyvolení“ zneužívají svého vlivu, aby mediálně, ekonomicky a dokonce i právně ničili život čestným a nevinným lidem chránícím svou vlast, které bytostně nenávidí stejně jako vlast samotnou. Neuznávají výsledky demokratických procesů, ba ani voleb, nejsou-li zvoleni oni sami. Neštítí se veřejně a za vydatné podpory protičeské ČT rozpoutávat nenávist v celorepublikovém měřítku, lhát a překrucovat fakta, vymývat dětem mozky svojí zvrácenou ideologií, rozdělovat společnost a spouštět majdanizační procesy za účelem mocenského převratu. Nejsou-li toto symptomy fašizace společnosti, pak uvítám pučení o tom, proč tomu tak není.

K takovému jednání zmíněná skupina temných duší bezprecedentně zneužívá právě pojmu předsudečná nenávist. Druhou stranou téže mince je tzv. nálepkování a politická korektnost. Tyto tři pojmy se v rukou oněch morálně nemocných „nadlidí“ stávají velmi účinným nástrojem rozbíjení společnosti, dehonestace vlasti a tradičních hodnost, jakož i odkazu našich předků, pravdy či historie. Zatímco nálepkování a politická korektnost nejsou v legislativě nijak zakotveny, předsudečná nenávist již do slovníku právníků vstoupila, a to za okolností, o kterých si řada občanů myslí své (abych nebyl politicky nekorektní, raději od další specifikace upouštím). A tím se již dostávám k meritu věci, k nejhlubší podstatě mé žádosti.

V dalším textu se uchýlím ke korektnosti nikoliv politické, ale lidské. Nejsem totiž a nechci být politikem, ale jsem a rád bych zůstal člověkem. Přesněji – občanem loajálním k vůli národa, tedy k zákonům své země, ke své vlasti, tradiční rodině a klasickým hodnotám. Věřím, že korektnost lidská by vždy měla stát nad tou politickou, stejně jako etika nad zákonem, nad jeho výkladem a použitím. Jinak hrozí, že zavládne korektnost nelidská – zvůle samozvané elity, která se cítí býti Bohem, aniž by tušila, že není ničím větším, než morálním odpadem společnosti.

Věřím, že se touto úvahou ani následujícími řádky nedopouštím předsudečné nenávisti a nevysloužím si za to některou z nálepek z přebohatého archívu publicistů ČT. Bez Vašeho laskavého výkladu opravdu netuším, co si pod uvedenými pojmy vlastně představit a jakými argumenty se nenávistným útokům těch, kteří soustavně kradou a křičí chyťte zloděje! mám bránit.

Omlouvám se za poněkud obšírnější úvod, leč bez tohoto rámce by nebylo úplně zřejmé, proč se na Vás se žádostí o výklad k dále uvedeným otázkám obracím.

Přiznávám, že dvojí metr aplikovaný na předsudečnou nenávist, zneužívání politické korektnosti k šikaně za slova pravdy, stejně jako beztrestné nálepkování používané k dehonestaci vlastenců za neschválené názory, vnímám jako právní absurdistán. A nechápu ho. Ale nejspíš je tomu tak jen proto, že nemám potřebné právní vzdělání, nebo že IQ 130 prostě na jeho pochopení nestačí.

Proto se na Vás, vážená paní ministryně, obracím se žádostí o výklad uvedených pojmů a vymezení hranice mezi jejich používáním, zneužíváním a trestáním. Abych co nejpřesněji definoval rozsah mé ignorace, dovoluji si uvést sérii návodných otázek, které mne trápí především.

Nejprve otazníky obecné:

Co je to předsudek a co je to nenávist? Je předsudečná nenávist produktem předsudků? Je předsudek nesprávným vnitřním postojem, který člověk získal díky falešným informacím, nesprávnou výchovou anebo vlastní zkušeností? A co je správné a co falešné? Kdo má mandát to určovat a na základě čeho? Myslím, že euro-ideologie je příliš zrádnou oblastí, než aby se od ní výklad těchto pojmů mohl odvíjet. Bohužel, pro školství a masmédia, nemluvě o jisté skupině zhrzených umělců se stává jediným „argumentem“. Nedopouštějí se náhodou právě tio nevlastenci paděláním historie, pravdy a nenávistnými útoky ke všemu národnímu předsudečné nenávisti? Proč jim jakákoli nenávist zcela beztrestně prochází?

Je předsudečnou nenávistí, nenávidím-li nenávist? Je varování před zlem, ohrožením a nebezpečím předsudečnou nenávistí nebo jen dobrou radou, kterou v dobré víře dáváme svým blízkým? A co šíření předsudečné nenávisti, ba dokonce čistokrevné nenávisti těch, kteří z nenávisti křivě obviňují lidi čestné a láskyplné?

Je také moudrost a zkušenost předsudkem? A co úcta k vlasti, tradiční rodině a hodnotám prověřeným generacemi našich předků? Je varování před ničiteli těchto civilizačních pilířů předsudečnou nenávistí?

Jaký vliv má na posuzování předsudečné nenávisti forma šíření inkriminovaných informací? Lze beztrestně šířit ve veřejném prostoru informace, které rozbíjejí společnost a vyvolávají nenávist, které však nejsou ničím jiným, než veskrze prolhaným fejkem zkorumpovaných presstitutů (mainstream)? Pakliže to možné je, na základě jaké právní logiky pak soudy chtějí postihovat občana, šíří-li informace, které v dobré víře považuje za věrohodné, ať už jde o přeposílání zpráv, anebo vlastních názorů? A dokonce, činí-li tak jen v uzavřeném kruhu svých přátel?

Je předsudečnou nenávistí, shromažďuje-li občan doma informace, které potřebuje, aby si vyhodnocoval současné dění, hledal pravdu a vytvářel si svůj vlastní názor? Je předsudečnou nenávistí míti názor jiný, než diktuje masivní europropaganda a prozápadní politická korektnost? Pokud ano, je pak trestné i samostatné myšlení?

Je občan povinen ověřovat si pravdivost zpráv jinak, než filtrem svého svědomí, vědomostí, zkušeností a vlastních zdrojů, aby nebyl obviněn ze šíření předsudečné nenávisti? Ale jak, když nemá miliardy, smečku právníků a informační arsenál jako ČT? Navíc je-li v dané době právě ČT největším výrobcem fejků a šiřitelem poplašných zpráv?

Jaký je rozdíl mezi tvrzením, názorem, přesvědčením (vírou) a tím, co si jen v tichosti myslím? Dnes již šikanujeme občana za nepovolenou pravdu a nežádoucí názory (přinejmenším mediálně). Budeme trestat i za předsudečné myšlenky?

Kdo a na základě čeho má mandát posuzovat a potírat předsudečnou nenávist, nežádoucí názory a jejich nositele? A šikanovat a stíhat šiřitele politicky nekorektní pravdy, blokovat je na internetu a dehonestovat v médiích? Kde je hranice mezi svobodou názorů a totalitní propagandou, mezi demokratickým dialogem a genocidou nepohodlných myšlenek, mezi pluralitou názorů a ideologickou totalitou, mezi nezávislým hledáním pravdy a diktátem dogmat protinárodního režimu? Nemá se náhodou předsudečná nenávist stát bičem v rukou těch, kteří vyvolávají krystalickou nenávist k vlasti, tradičním hodnotám, odkazu našich předků, k pravdě a zejména ke všem, kdož mají „nesprávný“ názor? Doufám, že nikoliv, jinak by se předsudečná nenávist stala i cynickým nástrojem nespravedlnosti.

Platí zákony pro všechny stejně, nebo pro vlastence dvojnásobně v oblasti sankcí a polovičně ve sféře práv, zatímco pro samozvané elity a kriminální živly (bez ohledu na jejich původ) je tomu opačně? Pokud spravedlnost měří každému jiným metrem, pak není slepá, ale zkorumpovaná. Pokud justice takový stav trpí, nestává se ona sama šiřitelem předsudečné nenávisti?

A nyní několik otázek konkrétních:

Vlastenectví a patriotismus – jsou předsudečnou nenávistí? Pokud ano, pak je nutné smést z piedestalu slávy nejen Smetanu a Dvořáka, ale i všechny, kteří za vlast položili život. Pokud nikoliv, pak vyvstává otázka, kdo a co dává mandát nepřátelům vlasti zastrašovat vlastence, šikanovat je a pronásledovat za šíření historicky doložitelné pravdy či za názory na současné dění. Kdo má právo nálepkovat vlastenectví a patriotismus jako zahraniční propagandu, nacionalismus či jinak? Neoliberální fašisti? Světovláda? Eurohujeři?

Je dehonestování symbolů islámu předsudečnou nenávistí? A čím je potom rozbíjení soch, vypalování chrámů a ničení dalších symbolů křesťanství či judaismu? Je šíření faktů o islámu, o kriminalitě imigrantů či o historických událostech předsudečnou nenávistí? Je pálení Koránu tímtéž jako roztrhání Ústavy ČR nebo pomočení Bible? Neli, tedy proč?

Je zneuctění či zničení státních nebo národních symbolů předsudečnou nenávistí? Ne-li, pak jedině proto, že je nenávistí krystalicky čistou. A co porno divadlo v Brně, kde Ježíš znásilňuje muslimku (nejen z etického, ale i z historického hlediska nesmysl), co vytahování státní vlajky z vagíny „umělkyně“? A jakpak je tomu s „uměním“, kde sochy mužů močí na mapu ČR? Nejde o učebnicovou předsudečnou nenávist k vlasti? Proč ji příslušné orgány ignorují? Proč tento hnus kofinancujeme ze státního rozpočtu my všichni?

Prolamování Benešových dekretů, vydávání majetku a území státu církvím (cizím mocnostem) nebo údajným restituentům kolaborujícím za války s fašisty, bratříčkování vrcholných politiků s Landsmanšaftem atd., nejde o nenávist k vlasti? Nebo rovnou o vlastizradu?

Když někdo polije barvou pomník Koněva, a popíše ho hanlivými nápisy, není to primitivní nenávist mozku vymytého velmi pokleslými předsudky? Chce-li starosta dotčeného obvodu pomník odstranit, není i on zajatcem předsudečné nenávisti k historické pravdě, případně otrokem nenávistné rusofobie? Neplatí obdobné závěry pro rozpoutávání hysterické nenávisti proti Nočním vlkům, nebo rovnou proti celému Rusku?

A jak je tomu s vulgárními urážkami prezidenta (hovno na hradě, měl by chcípnout, výzvy k jeho likvidaci a podobné „perly“) a premiéra státu (letitá podlá štvanice ČT na něj a jeho rodinu rozpoutávající opravdovou nenávist v celonárodním měřítku)? Mám pocit, že asi nejde o předsudečnou lásku. Pokud toto justice ignoruje, pak přehlíží i stále zřetelnější symptomy majdanizace, ne-li fašizace země. Má potom morální právo odsuzovat vlastence za to, že se jim to vše nelíbí? Jedině na základě dvojího metru.

Jak má občan vnímat roli předsudečné nenávisti v ochraně tradičních hodnot a klasické rodiny a naopak jejich pošlapávání? Má propagování úchylností (pedofilie, sodomie, znásilňování, rituální vraždy, únosy dětí, kanibalismus apod.) nějaké meze? Je varování před jejich nositeli a šiřiteli předsudečnou nenávistí? Pokud ano, pak je trestní zákoník mj. obsáhlou sbírkou předsudečné nenávisti.

A konečně, co zlovolná činnost ČT? Co její prolhané fejky ničící život vlastencům? Co rozpoutávání nenávisti proti demokraticky zvoleným orgánům? Co dehonestování nepohodlných lidí různými nálepkami? Co zatajování pravdy o nepřátelích vlasti a vlastizrádcích? Co její dezinformace a štvavá propaganda proti čemukoliv ruskému? Nejde náhodou o čistokrevnou předsudečnou nenávist? Co megatunely v jejím přísně utajovaném hospodaření? Proč to vše orgány činné v trestním řízení nezajímá, ačkoliv na řádění publicistů ČT přichází bezpočet stížností, ba i trestní oznámení? Buď se tyto orgány bojí nebo zasahovat nesmí, což je krajně znepokojující, nebo tuto nenávist k vlasti a všemu vlasteneckému schvalují, což signalizuje, že už dávno nejsou orgány nezávislými a už vůbec ne národními.

Poznámka: ČT jako nejfalešnější dezinformátor ráda servíruje občanům informace o dezinformacích a propagandu o cizí propagandě. Bez veřejné kontroly, bez diskuse s vlasteneckou scénou a opravdu nezávislými experty (experti ČT jen přežvykují neoliberální bruselská hesla). Bůh nás ochraňuj před takovouto „vyvážeností“ nabízející jen předsudečnou nenávist, slovní průjmy a mentální zácpy!

Jakpak se předsudečná nenávist dívá na zakazování koncertů vlastenců typu Ortel, narušování jejich veřejných vystoupení, na jejich blokování na internetu a znemožňování jakékoliv jejich reklamy? Na základě jakého mandátu nejhorší spodina cenzuruje tyto národní bardy, šmíruje vlastence na internetu a nelegálně je odposlouchává? Jakým právem udávají tito práskači čestné občany a vyrábějí vylhaná trestní oznámení na ty, kteří šíří pravdu a mají zdravý úhel pohledu na současné dění? Jde evidentně o několik typů trestných činů najednou a mimo vší pochybnost též o nenávist předsudečnou i skutečnou. A opět nikdo nezasáhne?

Jisté partaje chtějí odejmou řidičáky důchodcům nad 65 let. Přitom statistiky dokládají, že mnohem nebezpečnější jsou řidiči do 30 let. Pro důchodce na venkově je auto jediným spojením se světem, tedy s lékařem, obchody a službami. Pokud důchodce projde zdravotní prohlídkou, která ho uzná schopným řídit, proč by měl přijít o řidičák? Tolik důchodci iritují mladé šílence na silnicích svojí opatrnou pomalou jízdou? Nejde opět o předsudečnou nenávist vůči skupině obyvatelstva?

Vážená paní ministryně,

kam až to vše nechá česká spravedlnost dojít? Když odmítnu návrhy pomateného švédského profesora, že bychom měli pojídat své mrtvé, dopustím se předsudečné nenávisti vůči mrtvým? Když odsoudím rituální vraždy dětí, dopustím se předsudečné nenávisti vůči jejich vrahům? Dál v tomto duchu pokračovat nemá smysl, nepochybně již tušíte, jaký danajský dar česká společnost a především justice v podobě předsudečné nenávisti dostala.

Obávám se, že bez seriózního výkladu předsudečné nenávisti nebude mít její aplikace žádná pravidla a začne docházet k jejímu pezprecedentnímu zneužívání. Můžeme pak zavádět další pojmy, například světelná clona, o kterých nikdo nebude tušit, co vlastně znamenají, a na základě takových bezobsažných pojmů pak likvidovat nepohodlné myslitele, mluvčí a šiřitele. A máme tu fašismus se všemi jeho právními hrůzami jako vystřižený.

Z výše uvedených důvodů se domnívám, že česká justice by pojem předsudečná nenávist měla buď vyškrtnout ze svého slovníku, nebo k němu zpracovat kvalitní výklad, aby loajální občané nebyli diskriminováni, šikanováni a pronásledováni za svoji lásku k vlasti, úctu k tradičním hodnotám, smysl pro spravedlnost a šíření pravdy. A navíc těmi, kteří nic jiného než nenávist neznají. Možná i sami soudci objeví v této oblasti nejedno zajímavé filosofické či etické pole neorané.

Děkuji Vám a těším se na Vaši odpověď.

S úctou k Vaší nelehké práci a s přáním Osvícení paní Spravedlnosti

Podpis