Pod „ochranou“ amerických jaderných zbraní v Evropě

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2019/09/8020-pod-ochranou-americkych-jadernych-zbrani-v-evrope.htm

Manlio Dinucci

Od doby, kdy USA odstoupily od smlouvy INF, Atlantická aliance znovu umístila svá odpalovací zařízení a jaderné rakety středního doletu. To přeměnilo střední a západní Evropu - a také Pacifik - na bojiště.

Raketová základna NATO v Deveselu v Rumunsku (foto), jež je součástí amerického systému „protivzdušné obrany“ Aegis, ukončila „modernizaci“, která začala v dubnu loňského roku. Aliance NATO v oficiálním prohlášení ujišťuje, že nepřidala do systému „žádné ofenzivní funkce“, takže systém zůstává „čistě defenzivní, zaměřený na potenciální hrozby ze zemí, které se nacházejí mimo euroatlantický region“.

Raketová základna Deveselu je (podle oficiálního popisu) vybavena 24 raketami, nainstalovanými ve svislých podzemních nosičích, které sloužíi k zachycení balistických raket krátkého a středního doletu. Tímto systémem bude také vybavena polská základna Redzikowo, která má být uvedena do provozu v roce 2020. Odpalovací zařízení stejného typu jsou instalována na palubě čtyř křižníků amerického námořnictva, dislokovaných na španělské základně Rota, a brázdících Středozemní, Černé a Baltské moře. Už jen samotné nasazení těchto odpalovacích zařízení je známkou toho, že systém není namířen proti „íránské hrozbě“ (jak tvrdí USA a NATO), ale hlavně proti Rusku.

Skutečnost, že tento tzv. „štít“ není „čistě defenzivní“, dokazuje samotný válečný průmysl, který jej postavil - Lockheed Martin. V dokumentech uvádějí, že systém je „navržen tak, aby mohl být nainstalován pro jakoukoli raketu v libovolném odpalovacím zařízení“, a proto je uzpůsoben „jakékoli válečné misi“, včetně „útoků na pozemní cíle“. Lockheed Martin upřesňuje, že větší rampy jsou schopné odpálit „největší rakety, jako jsou např. ty, které jsou určeny k obraně proti balistickým raketám, a také rakety, určené k útokům na dlouhé vzdálenosti“. Tudíž přiznávají, že systém Aegis, nainstalovaný v Rumunsku a Polsku a na čtyřech válečných lodích, může být vybaven nejen protiraketovým zařízením, ale také řízenými střelami Tomahawk s jadernými hlavicemi, schopnými zasáhnout cíle, vzdálené tisíce kilometrů.

Jak uvedla v dokumentech Kongresová výzkumná služba (24. července 2019), čtyři americké válečné lodě, které „operují v evropských vodách s cílem bránit Evropu před potenciálními balistickými raketovými útoky“, jsou součástí flotily 38 lodí Aegis, jejichž počet se má v roce 2024 navýšit na 59.

Ve fiskálním roce 2020 byla na zlepšení tohoto systému přidělena částka 1,8 miliardy dolarů, včetně základen v Rumunsku a Polsku. Další pozemní a námořní zařízení systému Aegis budou rozmístěna nejen v Evropě proti Rusku, ale také v Asii a Tichomoří proti Číně. Podle plánů by mělo Japonsko uvést na vlastním území do provozu dvě raketové základny, o jejichž vybavení se postarají USA, a Jižní Korea a Austrálie také zakoupí válečné lodě z USA, vybavené stejným systémem.

Navíc během tříměsíčního období, kdy bylo zařízení z Deveselu odvezeno do USA kvůli „modernizaci“, byla na rumunské základně rozmístěna baterie mobilních raket Thaad, patřících americké pozemní armádě, které mají schopnost „sestřelit balistické rakety mimo atmosféru“, a také mohou odpálit jaderné rakety dlouhého doletu.

Jelikož byl systém Aegis rekalibrován - podle sdělení NATO - byl „znovu nasazen“ systém Thaad. Aliance NATO sice neuvedla kde, ale víme, že americká armáda přemístila raketové baterie z Izraele na ostrov Guam v Tichomoří.

S ohledem na tyto skutečnosti, kdy USA roztrhaly smlouvu INF za účelem instalace jaderných raket středního doletu na hranicích Ruska a Číny, by nás nemělo překvapit oznámení - které přednesl v Moskvě senátor Viktor Bondarev, předseda obranné komise - že Rusko umístilo na Krymu útočné bombardéry Tu-22M3, schopné nést jaderné rakety.

Téměř nikdo se tím však nezabývá, protože v EU veškeré tyto informace tají politicko-mediální aparát.

Under the « shield » of US nuclear weapons in Europe vyšel 27. srpna 2019 na voltairenet.org. Překlad v ceně 246 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 9.9.2019


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.