Pokrytectví USA a Británie ohledně Hongkongu

Představte si, jaká by následovala reakce, kdyby chtěli demonstranti rozmlátit letiště JFK nebo Heathrow, a došlo by k uzavření mezinárodních letových služeb. Americké a britské úřady by pozatýkaly viníky a uvěznily by je, nebo, což by bylo mnohem horší, by je na místě zastřelila ozbrojená policie.

Scény vandalismu a nezákonné rebelie, k nimž došlo tento týden na letišti v Hongkongu - osmém nejrušnějším hlavním dopravním uzlu na světě - byly ohromující. Tisíce demonstrantů, ohánějících se holemi, rozmlátily terminály, takže všechny lety na ten den byly zrušeny.

Reportéra čínského zpravodajského deníku Global Times zlynčoval rozzlobený dav kvůli podezření, že se jedná o tajného policistu. Takové podezření však neomlouvá ubití muže téměř k smrti, nehledě na následné útoky na záchranáře poté, co dorazili na letiště, aby zraněného novináře zachránili.

Ohromující je také pokrytectví, které projevily vlády USA a Británie a média v těchto zemích.

Vysoce postavení američtí a britští politici odsuzují Čínu a hongkongskou policii za přehnaně tvrdou taktiku vůči „prodemokratickým demonstrantům“. Američtí diplomaté byli vyfotografováni, jak vedou diskuse s organizátory demonstrací, které posledních 10 týdnů otřásají jihočínskou enklávou.

OSN se také připojila ke kritizování Číny za represe a nadměrné používání policejních sil. Proč však OSN neodsoudila francouzské činitele za to, že použili mnohem smrtelnější síly proti demonstrantům takzvaných žlutých vest, z nichž desítky přišly o zrak, neboť francouzská policie na ně střílela gumovými projektily z těsné blízkosti?

Britský deník Daily Mail měl žaludek na to, aby informoval, jak se hongkongská „pořádková policie střetla s prodemokratickými protestujícími v násilných scénách na letišti v Hongkongu“. K tomu došlo poté, co gangy „prodemokratických protestujících“ způsobily škody na majetku a zaútočily na několik lidí, včetně výše zmíněného reportéra.

V souvislosti se zvyšováním požadavků na zasahování do suverénních záležitostí Číny vysoce postavený britský zákonodárce naléhal na Británii, aby poskytla občanům Hongkongu občanství. Konzervativní poslanec Tom Tugendhadt uvedl, že to „ujistí protestující“ v tom, že Británie jejich věc podporuje.

Hongkong byl britskou kolonií, dokud nebyl v roce 1997 navrácen Číně. Peking má svrchovanou kontrolu nad touto enklávou, i když s jistým stupněm místní autonomie, dokud nedojde k úplnému předání Číně v rámci integrace v roce 2047 podle předem vyjednaného převodu s Británií. Nicméně Peking má pravomoc zajistit na tomto území právo a pořádek.

To, že Washington a Londýn kritizují Čínu za to, jak se vypořádává s občanskými nepokoji, je zcela nemístné.

Demonstrace vyvolal návrh zákona o extradici ze strany hongkongské exekutivy, který by umožnil vydávání trestně stíhaných osob do pevninské Číny. Poté, co demonstrace začaly narušovat obchodování a občanskou společnost na tomto území, čelní představitelé Hongkongu tento zákon o extradici odložili.

Nepokoje však nadále pokračují a jsou násilnější. Minulý měsíc vtrhly do hongkongské legislativní budovy záškodnické gangy, které poničily čínskou státní vlajku a vztyčily vlajku Velké Británie. Během dalších pouličních demonstrací byly vztyčeny britské a americké vlajky.

Čelní představitelé Hongkongu a Pekingu mají tedy pádné důkazy pro svá tvrzení, že „prodemokratičtí protestující“ jsou organizováni jako součást „barevné revoluce“, kterou používají američtí a západní spojenci za účelem podvratné činnosti, spojené se změnou režimu.

Podstatné je, že k chaosu v Hongkongu dochází právě v době, kdy Trumpova vláda vede obchodní válku s Čínou a snaží se donutit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k nevýhodným ústupkům ve prospěch americké ekonomiky.

V každém případě, bez ohledu na možné pohnutky k zasahování do záležitostí Číny, je nepopiratelné, že za „znepokojením“ USA a Británie je naprosté pokrytectví a faleš.

Před několika lety, když američtí občané zahájili protestní hnutí „Okupujte Wall Street“ proti útlaku a vykořisťování ze strany amerických oligarchů, byli pokojní demonstranti nemilosrdně vyhnáni z ulic a veřejných parků. Policisté rozbíjeli obuškem demonstrantům hlavy, a stovky občanů, kteří dodržovali zákon, skončily v obrněných vozidlech.

Britští politici a média projevují svůj nesouhlas s tím, že Čína zvažuje uplatnit protiteroristické zákony k potlačení násilného chaosu v Hongkongu. Během 150 let britské koloniální nadvlády Hongkong nikdy neměl volby, ani místní vládu. Byl spravován přímo z Londýna. Británie použila protiteroristické zákony, jak je nechvalně známo, v Severním Irsku během konfliktu (1969-1997), kdy byly desítky tisíc občanů uvězněny bez řádného nebo spravedlivého procesu. Britská policie a vojáci používali taktiku „střílet a zabít“, což mělo za následek zavraždění stovek nevinných civilistů.

Hongkongský politický spor by měli obyvatelé tohoto území vyřešit pomocí dialogu a nenásilných prostředků. Čínská centrální vláda má pravomoc zajistit veřejný pořádek a respekt k institucím. USA a Británie by měly uplatňovat své moralizující přímluvy vůči svým vlastním občanům - pokud by jejich nároky byly spojeny s morální zásadovostí a poctivostí.