Severní proud 2 a evropské zájmy

Ve Washingtonu zesílily snahy o narušení harmonogramu výstavby a zprovoznění plynovodu Severní proud 2 (také Nord Stream 2). Činí tak prostřednictvím iniciativ v Kongresu, vyvíjením tlaku na evropské odběratele plynu a intrikování ve věci uzavření nové dohody o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Společnosti, které nesou odpovědnost za výstavbu plynovodu z Ruska do Německa, zatím zachovávají klid. Rakouská společnost OMV například prohlásila, že první dodávky plynu potrubím (které je zkompletováno téměř ze 70 %) dorazí kolem půlnoci 31. prosince 2019, bez ohledu na to, že Dánsko brzdí výstavbu plynovodu neudělením souhlasu k vedení trasy v jeho pobřežních vodách. „Podle mého názoru stále dodržujeme stanovený rozpočet i termíny“, - řekl v rozhovoru pro The Bloomberg o situaci kolem projektu Severní proud 2 generální ředitel společnosti OMV, Rainer Seele.

Avšak v USA, kde vidí v ruském plynovodu smrtícího konkurenta pro vlastní dodávky o mnoho dražšího zkapalněného plynu do Evropy, se ze všech sil snaží zmařit stanovený harmonogram jeho výstavby. Výbor senátu USA pro zahraniční záležitosti ve zrychleném řízení odhlasoval sankce proti projektu Severní proud 2. Dokument stanovuje zavedení zákazu vstupu do USA a zmrazení aktiv jednotlivcům a společnostem, kteří jsou zapojeni do výstavby plynovodu. Sankce mohou být uvaleny zejména na zahraniční společnosti, které poskytují specializované lodě určené k pokládce potrubí a také ty, které umožnily pojištění těchto zařízení. Autory návrhu tohoto zákona jsou republikán za stát Texas, Ted Cruz a demokratka za stát New Hampshire, Jeanne Shaheen. Jediné společnosti, které mohou však být těmito sankcemi poškozeny, jsou švýcarská Alleas Group SA a italská Saipem ApAof.

Jedním z kritiků návrhu zákona je senátor za stát Kentucky, Rand Paul, který uvedl, že mezi evropskými spojenci USA panuje zděšení v souvislosti s projednávaným návrhem.

Mluvčí ministerstva zahraničí RF, Marie Zacharova nazvala návrh zákona „dalším kolem rusofobních opatření“.

Dánsko všemi možnými způsoby protahuje vydání povolení k výstavbě plynovodu, což může podle The Financial Times vést k nedodržení původních termínů, což by poškodilo Evropu. „Jestliže během příštích týdnů nedostaneme od Dánů povolení, nemůžeme stihnout termín“, - řekl v rozhovoru pro tyto noviny vysoce postavený zdroj, blízký společnosti Nord Stream AG, která je provozovatelem celého projektu. The Financial Times připomíná, že termín zprovoznění druhé větve ruského plynovodu se musí shodovat s ukončením stávající smlouvy o tranzitu plynu přes Ukrajinu dne 31. prosince 2019. Jakákoliv zdržení mohou způsobit nedodržení termínů dodávek plynu do Evropy, zdůrazňují britské noviny.

Provozovatel projektu Severní proud 2, Nord Stream AG už má vnitrostátní povolení ve všech jurisdikcích, přes které prochází plynovod (Rusko, Německo, Finsko, Švédsko), kromě Dánska. K projednání jsou v Kodani k dispozici tři žádosti o různé trasy. Poslední byla podána v dubnu 2019 a navrhuje pokládku potrubí ve výlučně ekonomické zóně Dánska, jižně od ostrova Bornholm. Dánská energetická agentura považuje tuto variantu za nejpřijatelnější, když se nevezme v úvahu politická stránka věci. Dvě zbývající žádosti, které byly podány dříve, předpokládají, že trasa povede teritoriálními vodami Dánska jižně od Bornholmu a v jeho výlučně ekonomické zóně na severozápad od tohoto ostrova.

„Poptávka po plynu v Evropě neustále roste. Německo, jako největší trh, se chystá v nejbližších létech přestat používat uhlí a atomovou energii. Pouze obnovitelné zdroje energie pro uskutečnění tohoto záměru nestačí, - píše německý Handelsblatt – Poptávka po plynu v Německu poroste. Částečně bude tento růst nivelizován snahou zemí východní Evropy po modernizaci jejich národních ekonomik za finanční podpory EU, v důsledku čehož budou spotřebovávat méně plynu, ale vlastní zásoby plynu EU v Severním moři se ztrácejí.

V této situaci je možné očekávat aktivizaci snah Evropské komise o změkčení ostří konfrontace kolem projektu Severní proud 2 a zabránit tak energetickému kolapsu v Evropě v roce 2020. Brusel se snaží dosáhnout uzavření nové smlouvy o plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to na nejdelší možnou dobu. Místopředseda Evropské komise pro záležitosti energetické unie, Maroš Šefčovič navrhl, aby Rusko a Ukrajina uskutečnily 16. září trojstranná jednání o podmínkách tranzitu a dodávek plynu od 1. ledna 2020, na nichž Brusel vyzve strany, aby uzavřely desetiletou smlouvu na tranzit.

Rusko navrhlo Ukrajině, jak informoval na konci července ředitel ruského Minenepro, Alexandr Novak, prodloužit existující smlouvu o jeden rok, ale v Kyjevě na tento návrh doposud nereagovali. Ředitel ukrajinského Naftogazu, Jurij Vitrenko prohlásil v červnu, že Kyjev navrhl Gazpromu smlouvu, která stanoví nikoliv tranzit, ale výměnu plynu, v rámci které by ruská strana předala Ukrajině určitý objem plynu na hranici a Naftogaz by potom dopravil tento plyn do EU.

Další vývoj situace ohledně třístranných jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a EU bude záviset v neposlední řadě na vytvoření nové vlády v Kyjevě.