Stane se „tankerová válka“ v Perském zálivu válkou, v níž se bude střílet?

Spojené království zakusilo během tohoto týdne chuť své vlastní medicíny, když Írán zadržel britský tanker Stena Impero, a to jen pouhé dva týdny poté, co se příslušníci britské námořní pěchoty zmocnili poblíž Gibraltaru tankeru, vezoucího dva miliony barelů íránské ropy. Jak se dalo předpokládat, americká a britská média informují o íránském zadržení tankeru Stena Impero, jako by to bylo něco nenadálého, a drží se válečné propagandy, že „my“ jsme byli napadeni a musíme jim to oplatit. Kritika Velké Británie ze strany médií se omezuje pouze na tvrzení, že do Perského zálivu nebyla poslána dostatečně početná armáda, ale vůbec se nezmiňuje o tom, že Británie v prvé řadě neměla íránskou loď zadržet.

Pravdou je, že britské zadržení íránské lodě bylo plánované, s cílem přinutit Írán k odvetným krokům a zajistit tak záminku, kterou potřebují neokonzervativci k rozpoutání války.

Jako obvykle v této operaci figuruje Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Bolton tweetoval, že je tak překvapen - ale zároveň potěšen - opatřeními, která Spojené království podniklo proti íránskému tankeru. Nyní je však stále více jasné, že Bolton tahal za nitky v pozadí a naléhal na Londýn, aby vyprovokoval Írán k učinění kroku, který by mohl vyvolat válku, po níž Bolton tak dlouho prahne.

K vyprovokování tankerových válek dochází právě v době, kdy Pentagon oznámil, že pošle 500 amerických vojáků do Saúdské Arábie - což je první takové nasazení od doby, kdy USA v roce 2003 stáhly své jednotky. Tehdy náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz uvítal tento krok stáhnout vojáky ze Saúdské Arábie, neboť tím se popřelo, že Al-Káida je jeden z nejdůležitějších rekrutujících nástrojů - amerických vojáků v jejich posvátné zemi. Co bude dělat 500 vojáků v Saúdské Arábii? Někdo tvrdí, že pomohou připravit vojenskou leteckou základnu prince Sultána na možné nasazení americké letky.

Musíme si nyní vyjasnit, jak jsme se dostali až k samému okraji války s Íránem. Prezident Trump odstoupil od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) a slíbil, že jej nahradí mnohem lepší dohodou pro USA. Rychle znovu zavedl všechny předchozí americké sankce proti Íránu a požadoval po spojencích, aby udělali to samé. Americká politika tak spočívala v uplatňování „maximálního nátlaku“ na Írán, což mělo mít za následek kapitulaci a souhlas Íránu se všemi požadavky USA.

Americká ekonomická válka proti Íránu by dostala tuto zemi na kolena, jak tvrdila vláda, a zaručila by Spojeným státům velké vítězství bez jediného výstřelu. Avšak tento plán se strašlivě pokazil.

Írán tváří v tvář Trumpovým činům neustoupil, ani neprosil o milost, a Evropa se alespoň snažila udržet funkčnost dohody JCPOA. Velká Británie, řídící se nařízeními neokonzervativců, přivedla zemi do vážné a zbytečné krize, kterou nebude možné snadno vyřešit.

Jak se mohla americká vláda tak přepočítat? Mnozí z nás by jistě prezidentu Trumpovi řekli, že neokonzervativci vždy slibují „procházku růžovým sadem“, když vyzdvihují vojenskou akci. Neustále se to opakuje - Irák, Afghánistán, Libye, Sýrie - slibují rychlé vítězství, ale přivedou nás do pasti.

Drtivá většina Američanů nechce válku s Íránem, a prezident si přeje své znovuzvolení. Vrátí se Trump k politické základně, která ho zvolila na základě slibů, že bude dobře vycházet se zbytkem světa, nebo bude následovat cestu, po níž ho vedou neokonzervativní poradci, a která ho přivede k neúspěšnému prezidentství?