Dostane Írán protiraketový systém S-400?

Geopolitický konflikt mezi Moskvou a Washingtonem se zcela jistě vyhrotí do ostřejší fáze poté, co Rusko koncem června přizvalo Írán k účasti na výběrovém řízení ohledně nákupu protiraketových komplexů S-400.

Ještě před měsícem Moskva odmítla žádost Teheránu o koupi S-400. Co se stalo za tak krátký čas, že Rusko změnilo názor a je připraveno prodat Íránu S-400?

Jak je známo, vylepšený S-400 dokáže zachytit jak křídlaté rakety (tj. střely s plochou dráhou letu), tak i vojenská letadla. V situaci, kdy je Írán ohrožen bombardováním a ostřelováním křídlatými raketami ze strany USA, se jeví tento krok Kremlu jako otevřená výzva Bílému domu a jeho protiíránské strategii. Rozhodnutí Moskvy navázat užší vojenské vazby s Íránem, je primárně spojeno s neúspěšným výsledkem summitu Trump-Putin v Japonsku.

Rusku se nepodařilo překonat názorové rozpory s USA ohledně Íránu, Sýrie a Ukrajiny. První příznaky prohlubujícího se konfliktu obou stran byly patrné už při setkání poradců pro národní bezpečnost v Jeruzalémě. Rusko zde zastupoval Nikolaj Patrušev, USA John Bolton a Izrael Meir Ben-Shabbat. Každá strana trvala na svém stanovisku. Toto setkání předcházelo jednání v Ósace, kdy Putin a Trump vycházeli z pozic předznamenaných v Jeruzalémě.

Írán bude po Turecku druhou zemí na Blízkém východě, která získá ruský zbraňový systém S-400. Turecku bude tento systém dodán do konce tohoto roku. Írán a Rusko zcela vědomě přistoupily ke geopolitickému riziku v souvislosti s dodávkami S-400. Spojené státy se vyzbrojily strategií balancování na hraně války s Íránem. Od jejího zahájení je zdržuje jen probíhající prezidentská kampaň v USA. Donald Trump a jeho tým se bojí, že kdyby USA zaútočilo na Írán, oslabilo by to pozici současného prezidenta ve volbách.

Demokraté už připravili v Kongresu USA návrh usnesení, které zakazuje Trumpovi zahájit válku s Íránem bez schválení parlamentu. Dokonce ani obyčejní Američané nevidí žádnou íránskou hrozbu a nebudou akceptovat další vojenský konflikt, který plánuje USA na Blízkém východě. Vojenští analytici v Pentagonu ve svých zprávách zdůrazňují, že agrese proti Íránu zapříčiní vytvoření rusko-čínské aliance a v důsledku povede k porážce USA ve světovém konfliktu a ztrátě jejich role světového lídra. Proto tito analytikové radí Trumpovi, aby likvidoval nepřátele jednoho po druhém. Nejprve zničit ekonomicky Rusko a jako podmínku jeho čestné kapitulace mu navrhnout vytvoření anti-čínské aliance.

Poté sevřít Čínu do kleští donucením Ruska, aby přestalo dodávat do Číny zemní plyn. Jakmile analytici z Pentagonu začnou budovat své spekulativní konstrukty, dostává reálná politika řádný nářez. Washington už zašel příliš daleko ve svém protiruském tažení a šance na návrat je nemožná. Proto mu zbývá jen dál utahovat šrouby ve vztahu k Rusku a aktivizovat práci páté kolony uvnitř něj, aby byly vyvolány vnitřní konflikty. Tahle práce je těžká a zdlouhavá.

V Kremlu vědí moc dobře, že jestli bude Írán poražen, přijde na řadu Rusko. Jakmile utrpí Teherán porážku, zorganizuje Washington totální finanční blokádu Moskvy tím, že ji odpojí od systému SWIFT (1), což bude mít daleko vážnější ekonomické důsledky pro Rusko, než pokles cen ropy. Americko-ruské spory mají vzestupnou tendenci. Ukrajina se stala „zlatou akcií“ (2) Washingtonu v boji s Moskvou. Proto Spojené státy navyšují dodávky zbraní a vojenské pomoci pro Kyjev. Zelenský se stal rukojmím geopolitického konfliktu těchto dvou států a neodvažuje se něco podniknout pro uklidnění situace na Donbase. Všechny jeho projevy o cestě k mírovému urovnání válečného konfliktu na Donbase jsou ve skutečnosti jen mlácením prázdné slámy. Tento herec je jen loutkou řízenou Spojenými státy. Kyjev například aktivně prosazuje zmaření výstavby Severního potoka-2, čímž poškozuje zájmy EU. Tohle jej však netrápí, protože vsadil na roli věrného spojence USA v Evropě.

Poznámky:

(1) SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními i nefinačními institucemi. V rámci SWIFTu má každá zúčastněná banka svůj jedinečný kód, kterým se identifikuje – BIC.

Jde o nezávislou společnost vlastněnou zúčastněnými institucemi se sídlem v La Hulpe v Belgii. Společnost SWIFT byla založena velkými evropskými a severoamerickými bankami v roce 1973 a to za účelem vývoje a provozování velké mezinárodní telekomunikační sítě zvláště pro potřeby bank a finančních institucí. V současné době je ve SWIFTu napojeno okolo 10 500 uživatelů z 214 zemí světa. Například v roce 2013 zaslali všichni uživatelé dohromady přes 5 miliard swiftových zpráv a další 2 TB dat novou službou FileAct. Historicky první zemí vyloučenou ze systému SWIFT byl 17. března 2012 Írán (v kontextu ekonomických a finančních sankcí).[1] Írán byl do systému SWIFT opět připojen v roce 2016. Dále britská vláda uvažovala o vyloučení Ruska (2014) ze systému, v rámci sankcí na něj uvalených v souvislosti s krizí na Ukrajině.[2] SWIFT je tedy možné ve vzácných případech použít k politickému boji vzhledem k závislosti všech zemí na něm. Zdroj: Wikipedie

(2) Zlatá akcie: neoficiální vžité označení pro akcie se zvláštními právy při hlasování, např. právo veta nebo více hlasů než by odpovídalo nominální hodnotě akcie. Zdroj: https://business.center.cz/slovnicek/zlata-akcie/