Chtějí Trumpa slepě oklamat?

Pohádka o moudrém americkém prezidentu Donaldu Trumpovi, jenž zastavil 20. června letadla už připravená ve vzduchu pro zasazení ran Íránu, se dnes vypráví takto. Ze samého začátku byl „plně nabitý“ k odvetným úderům na Írán, který sestřelil americké bezpilotní letadlo, ale potom se prezident zeptal, kolik Íránců zahyne. Když se dověděl, že 150 lidí, rozhodl se, že to není správné – vždyť Íránci sestřelili pouze jedno letadlo UAV (z anglického Unmanned Aerial Vehicle). A navzdory svým poradcům zastavil sérii útoků na íránskou protivzdušnou obranu.

Takto zní kouzelná pohádka o veliké a spravedlivé Americe. Ve skutečnosti se tento obraz mění, jestliže se seznámíme s některými detaily.

Jedna z hlavních zpráv byla odvysílána téměř bez povšimnutí. Stanice ABC News oznámila s odkazem na kompetentní zdroje, že v okamžiku vypuštění íránské rakety k americkému dronu se přesně v trajektorii letu rakety objevilo dopravní letadlo Qatar Airways 834. Vzdálenost mezi letícími stroji byla 45 mil a to mohlo stačit, aby se dopravní letadlo dostalo do zóny ovládacího systému rakety. Avšak řídicí systém naštěstí dopravní letadlo nezaznamenal. Najednou tak vyvstává otázka: je to náhoda, že americké bezpilotní letadlo narušilo vzdušný prostor Íránu v okamžiku letu katarského letadla, a že s ním letělo po stejné dráze s ohledem na startovní pozice íránské protivzdušné obrany?

Ještě jedna otázka: odvolal by prezident Trump svůj rozkaz i v případě, že by bylo dopravní letadlo sestřeleno íránskou raketou?

Zde je třeba připomenout zničení korejského letadla KAL 007 sovětskou stíhačkou v roce 1983. Během této události ještě před narušením sovětského vzdušného prostoru korejskou stíhačkou s posádkou vykonávající misi CIA před ní letělo průzkumné letadlo USA, které bylo rozdrceno sovětskou protivzdušnou obranou a které se stalo příčinou vyslání stíhačky. Když stíhačka dorazila na místo určení, průzkumný letoun zmizel a místo něho letělo dopravní letadlo. Pilot nedokázal rozeznat léčku a sestřelil narušitele. Na tom, co se naštěstí nestalo 20. června nad Ománským zálivem je postavena shodná myšlenka. Partie války v USA nezanechala svých hrátek ve vzdušném prostoru.

Bez výrazného šumu kolem tohoto incidentu prakticky všechny letecké společnosti, které operují nad Perským zálivem, v ten samý den zrušily své lety v této oblasti. Všichni vše pochopili.

K vážnému zamyšlení vyzývají také oficiální informace o tom, že „v reakci na zničení bezpilotního letounu USA začaly kybernetické útoky na íránské vojenské objekty, včetně systémů vojenské protivzdušné obrany“. A dokonce jakoby se díky nim tyto systémy dostaly do nepoužitelného stavu.

Je pravda, že agentura BBC tvrdí, že tento útok byl již dávno připravován a byl plánován jako reakce na útoky proti tankerům v zálivu íránskými „strážci revoluce“.

Nezbývá než věřit americkým úřadům v tom, že v momentě, kdy bezpilotní letadlo překročilo vzdušnou hranici s Íránem, tento systém z nějakého důvodu nefungoval, ačkoliv byl ve vojenské pohotovosti. Je však nelogické nedoprovodit akt invaze do cizího vzdušného prostoru kybernetickými útoky na systémy nepřátelských protivzdušných obraných sil. Skutečnost, že k takové invazi došlo, se Írán chystá dokázat v OSN demonstrací nalezených fragmentů z bezpilotního letadla a záznamů z registračních systémů pohybu ve vzdušném prostoru.

Neúspěch amerických scénáristů provokace spočíval především v tom, že bezpilotní letadlo bylo atakováno sovětským systémem S-200 nebo jeho íránskou obdobou. Oba mají autonomní naváděcí systémy, nepřipojené k širokým počítačovým sítím a dostat je do nefunkčního stavu pomocí kybernetického útoku je prakticky nemožné.

Podle všeho nezdar provokace velmi rozhněval poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost, Johna Boltona. Během svého pobytu v Izraeli tvrdil, že Írán „nemá povolení k odstřelování na Blízkém Východě“ a že „Írán nesmí považovat americkou moudrost a ostražitost za slabost“. Z podtextu těchto jeho výroků lze vyčíst, že provokace budou pokračovat. Trumpa se v těchto provokacích budou pokoušet slepě oklamat.