Kudy vede afghánský obchod s drogami?

2. – 3. května se v Taškentu konalo jedenácté setkání ministrů zemí, které se účastní memoranda pro regionální spolupráci v oblasti kontroly narkotik. Setkání odhalilo řadu alarmujících tendencí, souvisejících s růstem výroby drog v Afghánistánu a jejich šířením za hranice této země.

Konference se účastnili diplomaté ze zemí SNS, které nejvíce pociťují negativní důsledky afghánského obchodu s drogami (Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Ázerbájdžán) a také zástupci pracujících v oblasti mezinárodních struktur jako je Organizace Aga Khan Development Network, Šanghajská organizace pro spolupráci, Středoasijské regionální informační a koordinační centrum (CARICC) zřízené pro boj proti šíření nelegálního obchodu s drogami a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).

Mezi účastníky konference nebyl však Afghánistán, odkud vychází hlavní drogová hrozba pro svět. Od té doby, co se vláda v Kábulu v r. 2001 dostala pod kontrolu Spojených států, výroba afghánských narkotik vzrostla desetinásobně, bylo by proto poněkud divné spoléhat se na efektivní účast Afghánistánu v boji s drogovými dealery.

Tvrzení, že výroba drog v Afghánistánu je na vzestupu, není vůbec přehnané. Podle údajů UNODC se v r. 2017 produkce opiového máku v zemi zvýšila ve srovnání s r. 2016 o 87 % a dosáhla rekordní úrovně 9 000 tun. Rekordní hodnoty dosáhla i rozloha osevní plochy opiového máku. V r. 2017 vzrostla na 328 000 hektarů, což je ve srovnání s předešlým rokem zvýšení více než jeden a půlkrát (o 63 %). Hlavní příčinou rozšíření produkce drog je především rozšíření osevních ploch máku, které svědčí o pevném kurzu afghánských kontrolorů ve zvyšování výrobních kapacit obchodu s drogami.

Zároveň se v průběhu roku zdvojnásobila rozloha zlikvidovaných výsevů opiového máku. Jestliže v r. 2016 bylo zlikvidováno 355 hektarů, v r. 2017 to bylo už 750 hektarů. Počet provincií, ve kterých došlo k likvidaci výsevu, se za rok zvýšil ze 7 na 14. To je však okázalá aktivita, která nemá žádný vliv na objem produkce narkotik. Jednorázová likvidace výsevu sotva přináší viditelnost boje s produkcí drog. Likvidovat tento byznys, přinášející báječné zisky se nikdo nechystá; měřítka obchodu se jen rozšiřují. V provincii Balkh osevní plocha máku vzrostla o 10 tis. hektarů, v Kandaháru o 7,5 tis., v Nimrozu o 6,2 tis., v Uruzghanu o 6 tis. A v Helmandu, nejrozlehlejší provincii  Afghánistánu ležící na jihu země, se rozloha výsevu opiového máku zvýšila rovnou o 63, 7 tis. ha (o 79%), což zajistilo asi polovinu z celkového přírůstku.

Provincie Helmand je hlavním centrem výroby drog v Afghánistánu, je zde zřízen obrovský počet heroinových laboratoří. Dříve byl Helmand zónou odpovědnosti britských okupačních vojsk, ale potom Angličany vytěsnili Američané. Celkově jih Afghánistánu poskytuje 57 % veškerého vypěstovaného opiového máku (5200 tun), sever – 16 % (1400 tun), západ - 13 % (1200 tun). Zbývající rajóny představují 12 % z celkové produkce narkotického lektvaru. V cenovém vyjádření objem produkce opiového máku v Afghánistánu za r. 2017 ve srovnání s předešlým rokem vzrostl o 55 % a dosáhl 1, 39 miliard dolarů nebo 7 % afghánského hrubého národního produktu.

Alarmující je také informace o množství narkotik, zachycených v posledním roce zeměmi Střední Asie. Podle uzbeckého ministra zahraničních věcí Abdulaziza Kamilova, který vystoupil 3. května na taškentské konferenci, v r. 2018 státní úřady zadržely okolo 1 tuny narkotických látek, což bylo o 41 % méně než v předchozím roce. Mezitím rekordní sklizeň z r. 2017 měla vstoupit na trh teprve v r.. 2018, tak aby se množství zachycených drog nesnížilo, ale vzrostlo. Je možné, že dodávky byly přesměrovány na jiné trasy.

Existuje několik cest pro dodávky afghánských drog na zahraniční trhy. Severní trasa vede přes Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, dále Kazachstán, Rusko, Ukrajinu, Bělorusko nebo Pobaltí do zemí Východní Evropy, do Německa a Nizozemska. Balkánská trasa vede přes Írán nebo Pákistán, dále přes moře do Turecka, balkánských zemí, do Jižní, Střední a Západní Evropy.

Kromě toho existují kanály pro dodávky drog do Indie a Číny. Balkánská trasa je kratší než severní a je na ní menší počet státních hranic; avšak zvláštním rysem severní trasy je transparentnost mezi zeměmi SNS, což obchod s drogami zjednodušuje. Nejzranitelnější pro pašování afghánských drog je rusko-kazachstánská hranice (po zemi měří více než 5 900 km), narkotika se převáží prakticky po celé její délce.

V březnu minulého roku napsal íránský tisk, citující afghánské odborníky, že hlavní zisk z obchodu s drogami připadá Američanům. Bez spolupráce s americkými vojáky by se afghánská narkotika v takovém měřítku nemohla dostat do Evropy. Američané používají k obchodu s drogami vojenská letadla, která překonají hranici bez kontroly.

Vojenská přítomnost USA v Afghánistánu zajišťuje šíření mezinárodního obchodu s drogami. Výjimečně výhodná poloha Afghánistánu umožňuje projektovat moc v severním (Střední Asie, Rusko), severovýchodním (Čína) a západním (Írán) směru. Jedním ze způsobů projekce moci je ,,drogová“ válka proti geopolitickým nepřátelům USA.