Trump se přibližuje k červené čáře – vojenskému konfliktu s Íránem

8. května je tomu rok od okamžiku, kdy se prezident USA Donald Trump rozhodl odstoupit od jaderné dohody s Íránem. Riziko ozbrojené konfrontace mezi Íránem a USA se v současné době stává hlavním tématem v objasnění událostí na Blízkém východě.

5. května Trumpův úřad oznámil, že americká úderná letecká skupina míří do Perského zálivu. Následujícího dne několik íránských informačních agentur naznačilo, že v Teheránu poukazují na výročí odstoupení USA od jaderné dohody odmítnutím pokračovat dál v jejím dodržování.

Podle slov Johna Boltona, poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost má rozšíření americké vojenské přítomnosti v Perském zálivu upozornit Írán, že Spojené státy budou na jakoukoliv agresi proti americkým vojákům reagovat silou. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti (SNSC - Supreme National Security Council) vyhodnotila Boltonovu hrozbu jako „nesmyslný” pokus o rozšíření hranic psychologické války. Tiskový mluvčí SNSC Keyvan Khosravi označil Boltonovo prohlášení za “vychloubání” a poznamenal, že Trumpovu poradci „nestačí znalost vojenské a bezpečnostní problematiky”.

V současné době není v oblasti operací Centrálního velení USA na Blízkém východě žádná letadlová loď. Úderná skupina letadlové lodi „Abraham Lincoln” se teď nachází ve Středozemním moři; dříve bylo v plánu poslat ji do Perského zálivu, ale sotva může být řeč o rychlejším přiblížení letadlové lodi „Abraham Lincoln” k íránským břehům.

Obavy z vojenské rétoriky Bílého domu však rostou. Hlavním architektem přísnější politiky vůči Teheránu je John Bolton. The Politico píše, že Trump se přiblížil k vojenskému konfliktu s Íránem více než kdykoliv dříve za období svého prezidentského úřadu. Úřadující ministr obrany USA Patrick Shanahan označil rozhodnutí urychlit vyslání letadlové lodi „Abraham Lincoln” ze Středozemního moře k íránským břehům za „prozíravé přemístění aktiv v reakci na známky reálné hrozby ze strany Íránu”.

Odborníci upozorňují na nebezpečné stanovisko ministra Pompea. Jeho odpověď na žádost novinářů o vyjasnění vojenského nasazení byla vágní. „Sledujeme eskalaci aktivit ze strany Íránců a povedeme Íránce k odpovědnosti za útoky proti americkým zájmům”, - oznámil Pompeo. Dodal, že ať už budou útoky provedeny skupinou šíitských milic, Hútiů nebo hnutím Hizballáh, odpovědnost za to v každém případě ponese Írán.

Boltonův projev zazněl několik dní poté, co íránská vláda vyjádřila znepokojení ze vtahování Trumpa do nové války. Pompeo a Bolton jsou náchylnější ke střetu s Íránem než Trump, který je v této záležitosti opatrnější a obává se vtažení do bojů na Blízkém východě. „Nevěříme, že prezident Trump chce konfrontaci. Ale víme, že existují lidé, kteří o ni usilují”, uvedl íránský ministr zahraničí Javad Zarif v pořadu CBS „Čelem k národu”.

Existje názor, že za agresivním Boltonovým prohlášením stojí izraelská špionážní služba. Téma možných spiknutí Íránu proti USA nebo jejich spojencům bylo vzneseno před dvěma týdny na jednání v Bílém domě mezi izraelskou delegací vedenou poradcem pro národní bezpečnost Meer Ben Shabbatem a Johnem Boltonem. Jsou známy děsivé scénáře MOSSADu a Trumpovo okolí k nim přistupuje s pozorností. Aby prezident USA argumentoval svoje rozhodnutí o odstoupení od jaderné dohody s Teheránem, poukázal na údaje izraelské špionážní služby o pokračování Íránu v jaderné těžbě.

Pro Izrael se uzavřením jaderné dokumentace Teheránu v íránské regionální strategii nic nezměnilo: íránské vedení zůstává stoupencem doktríny odmítnutí izraelského státu. Izrael je vice znepokojen změnou poměru sil ve prospěch Teheránu, který se vymanil z mezinárodní izolace a sňal jho americko-evropských sankcí. Bude to úplně jiný Írán, tedy i snaha vedení židovského státu za každou cenu zmařit vyjednávání „šestky” o íránském jaderném programu a následně se dostat ven z těchto dohod USA.

Jenže politika maximálního tlaku na Írán, kterou uplatňuje Trumpův úřad nepřináší Izraelcům stanovené výsledky. Vezměme si třeba jen íránský raketový program. Odstoupení USA od jaderné smlouvy nevedlo k redukci raketových zkoušek, naopak, zvýšilo v tomto směru íránskou aktivitu. Írán v r. 2018 ve srovnání s rokem 2017 více než zdvojnásobil množství raketových testů, íránští vojáci provedli sedm výstřelů raket středního doletu a pět vystřelů raket krátkého doletu.

Trumpovo odmítnutí Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), iniciované Izraelem je rozhodným momentem v porevoluční historii Íránu a velmi nešťastným krokem. Tento postup vedl k nárůstu íránského nacionalismu, k dalšímu podlomení důvěry k Západu a ke značnému posunu vnitroíránského diskurzu na stranu rigidity. Nyní se potvrdila pravda duchovního vůdce Íránu Ayatolláha Alího Chameneího, který řekl, že je nepřijatelné věřit Američanům. 

Trumpovo rozhodnutí zpochybnilo také transatlantickou solidaritu. USA odstoupily od dohody a tím se dostaly do konfliktu s evropskými spojenci. Trump zvyšuje tlak na Írán, ale evropské mocnosti slíbily, že 4. května podpoří jadernou smlouvu s Íránem v reakci na to, že Washington zrušil povolení pro malou skupinu zemí kupovat íránskou ropu bez ohledu na sankce USA. Nejvyšší představitel Evropské unie a ministři zahraničí Francie, Německa a Velké Británie vyjádřili ve svém projevu přesvědčení, že JCPOA je klíčem ke zvýšení stability a bezpečnosti na Blízkém východě. To znamená, že vtáhnout do války s Íránem Evropany (NATO) se Washingtonu nepodaří.

V Teheránu se budou všemi způsoby snažit vyhýbat konfrontaci do voleb v roce 2020 v naději, že Trump nebude znovu zvolen.