Deep state vs. WikiLeaks

Obžaloba Juliana Assangeho ze strany FBI skutečně vypadá jako chodící mrtvý muž. Žádné důkazy. Žádné dokumenty. Žádné zaručené svědectví. Jen křížová palba kondicionálů.

Ale nikdy nepodceňujte legální pokřivení úředníků americké vlády. Jakkoli Assange nemusí být charakterizován jako novinář a vydavatel, cílem místopřísežného prohlášení je obvinit ho ze spiknutí za účelem spáchat špionáž.

Ve skutečnosti se obvinění dokonce netýká toho, že Assange hacknul počítač americké vlády a získal utajované informace, ale toho, že mohl hovořit s Chelsea Manningovou a mohl mít v úmyslu hackovat. Obvinění z myšlenek spáchat trestný čin by v orwellovském stylu nevyznělo lépe. Jediné, co nyní chybí, je software umělé inteligence, který by je odhalil.

Assangeho právní poradce Geoffrey Robertson - který také náhodou zastupuje dalšího hvězdného politického vězně, Lulu z Brazílie - se k stíhání vyjádřil přímo (na úseku 19:22 minut): „Spravedlnost, jíž čelí, je spravedlnost, anebo bezpráví v Americe… Doufám, že britští soudci budou mít dostatek víry ve svobodu informací a zamítnou žádost o extradici.“

To má daleko od ujednané dohody. Tolik nevyhnutelný důsledek; Assangeův právní tým se připravuje na to, aby bez nějakých omezení dokázal před britským soudním dvorem, že toto obvinění ze strany americké vlády ze spiknutí za účelem spáchat počítačové hackování je pouze podružná záležitost, pokud jde o následnou obžalobu ze špionáže v případě, že Assange bude vydán na americkou půdu.

Vše o Trezoru 7 (Vault 7)

John Pilger a několik dalších zdůraznili, že již v roce 2008 - zcela na konci Cheneyho režimu - byl přednesen plán na zničení WikiLeaks a Juliana Assangeho, který vymyslela kybernetická kontrarozvědka, pochybná pobočka Pentagonu.

Vše se týkalo kriminalizace WikiLeaks a osobního pošpinění Assangeho za pomoci „úderných oddílů… naverbovaných do sdělovacích prostředků - těch, kteří mají vést záznamy přímo a sdělovat nám pravdu.“

Tento plán je nyní ještě více aktivní - vezmeme-li v úvahu, jak většina amerických a britských mainstreamových médií informovala o zatčení Assangeho.

Do roku 2012, již za Obamovy éry, WikiLeaks podrobně popsaly ohromující „rozsah vyšetřování ze strany velké americké poroty“. Americká vláda vždy popírala, že by taková velká porota existovala.

„Vláda USA se postavila za koordinaci společného meziagenturního vyšetřování trestných činů WikiLeaks, sestávajícího z partnerství mezi Ministerstvem obrany (DOD), včetně: CENTCOM; SOUTHCOM; Obranná zpravodajská agentura (DIA); Agentura pro obranné informační systémy (DISA); Ústředí armády (HQDA); Úřad pro kriminální vyšetřování při armádě USA (CID) pro USFI (americké jednotky v Iráku) a 1. obrněná divize (AD); Útvar pro vyšetřování počítačových trestných činů při armádě USA (CCIU); 2. armáda (Kybernetické velení armády USA); V rámci toho či kromě toho byla vedena tři vyšetřování ze strany vojenských zpravodajských služeb. Ministerstvo spravedlnosti (DOJ), Velká porota a Federální úřad pro vyšetřování (FBI), Ministerstvo zahraničí (DOS) a Diplomatické bezpečnostní služby (DSS). Kromě toho byly Wikileaks vyšetřovány Úřadem ředitele Národní zpravodajské služby (ODNI), Úřadem pro vedení národní kontrarozvědky USA (ONCIX), Ústřední zpravodajskou službou (CIA); Výborem pro dohled nad Sněmovnou; Meziagenturním výborem pro národní bezpečnost a PIAB (Poradní orgán zpravodajských služeb prezidenta).“

Ale teprve v roce 2017, v době prezidentování Trumpa, začal deep state skutečně zuřit; právě v té době WikiLeaks publikovaly sérii dokumentů pod názvem Trezor 7 (Vault 7) – které podrobně popisují rozsáhlou hackerskou/kybernetickou špionáž CIA.

Tehdy byla CIA jako nahý císař - jako nikdy předtím - včetně pofiderních dohlížecích operací Centra kybernetických operací, ultratajného protějšku NSA.

WikiLeaks dostaly dokumenty Trezor 7 na začátku roku 2017. V té době WikiLeaks již publikovaly soubory DNC - v souvislosti s tím důvěryhodní Zpravodajští profesionálové-veteráni za duševní zdraví (VIPS) systematicky prokázali, že jde o únik informací, nikoli hackování.

Zkostnatělá verze, tak jak ji podává frakce deep state v souladu s Clintonovou mašinérií, je, že „Rusové“ hacknuli servery DNC. Assange byl vždy neoblomný; to nebyla práce státního činitele - a mohl to dokázat technicky.

Došlo k určitému posunu, směřujícímu k dohodě, což zprostředkoval jeden z Assangeových právníků; WikiLeaks nezveřejní nejprůkaznější informace z dokumentů Trezor 7 výměnou za Assangeův bezpečný průchod, aby ho mohlo vyslechnout americké Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti chtělo tuto dohodu, a skutečně učinilo nabídku WikiLeaks. Ale poté to zhatil ředitel FBI James Comey. Otázkou zůstává, proč.

Je to únik informací, nikoli hackování

Existuje pár teoreticky rozumných vysvětlení Comeyho kroku. Klíčovým faktem však je, že Comey už věděl - prostřednictvím úzkého spojení s vedením DNC - že to není hackování, ale únik informací.

Velvyslanec Craig Murray stále dokola zdůrazňoval (viz zde), že soubory DNC/Podesta, které zveřejnily WikiLeaks, pocházejí ze dvou různých zdrojů v USA; jeden z vnitřku DNC a druhý z vnitřku zpravodajských služeb USA.

Takže Comey neměl, co by „vyšetřoval“. Nebo Comey mohl zahájit vyšetřování, kdyby nařídil FBI, aby prozkoumala servery DNC. Tak proč mluvit s Julianem Assangem?

WikiLeaks zveřejnily v dubnu 2017 informace o mechanismech škodlivého softwaru (malware), zabudovaného do frameworků „Grasshopper“ a „Marble“, a to byla skutečně šokující zpráva. Tímto způsobem CIA vkládá do zdrojového kódu cizojazyčná vlákna, aby je zamaskovala, takže to vypadá, že pocházejí z Ruska, Íránu nebo Číny. Neocenitelný Ray McGovern, člen VIPS, zdůraznil, že framework Marble „ničí tento příběh o ruském hackování“.

Není divu, že ředitel CIA Mike Pompeo obvinil WikiLeaks z toho, že jsou „nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturou“, s níž obvykle manipuluje Rusko.

Joshua Schulte, údajný zdroj uniklých dokumentů Trezor 7, dosud nestanul před americkým soudem. Není pochyb, že mu americká vláda nabídne dohodu, pokud bude svědčit proti Julianu Assangeovi.

Je to dlouhá a klikatá cesta, po níž je třeba projít za minimálně dva roky, pokud bude Julian Assange skutečně vydán do USA. Pro tuto chvíli jsou dvě věci křišťálově jasné. Americká vláda je posedlá zavřením webu WikiLeaks jednou provždy. A z toho důvodu se Julian Assange nikdy nedočká spravedlivého soudního řízení v rámci takzvaného „špionážního soudu“ ve východním okrese ve Virginii, jak podrobně popsal bývalý agent CIA pro boj proti terorismu a whistleblower John Kiriakou.

Mezitím bude stále pokračovat nepřetržitá démonizace Juliana Assangeho, jež je věrná směrnicím, které byly stanoveny před více než deseti lety. Assange je dokonce obviněn z toho, že byl agent zpravodajských služeb USA, a WikiLeaks jsou coby odštěpek deep state hluboce utajenou operací.

Možná, že prezident Trump bude obratně manipulovat s hegemonickým deep state, takže Assange bude moci svědčit proti korupci DNC; nebo je možné, že Trump zcela podlehl „nepřátelské zpravodajské agentuře“ Pompea a jeho gangu CIA, dožadujících se krve. Je to všechno stínová hra, a v sázce je neskutečně mnoho - přitom představení ještě nezačalo.