Americká tajná válka proti Venezuele

Jelikož výpadky elektřiny, které ochromily celou Venezuelu, nepřetrvává jen několik hodin, ale dnů, roste podezření, že tato jihoamerická země byla zasažena masovým útokem ze strany Spojených států.

Když se americký prezident Donald Trump a další hlavní představitelé Bílého domu dříve pochlubili tím, že „jsou na stole všechny možnosti“, týkající se cíle Washingtonu změnit režim ve Venezuele, lze se domnívat, že jednou z těchto možností byla zničující kybernetická sabotáž v oblasti infrastruktury.

Vláda prezidenta Nicoláse Madura je přesvědčena, že USA vedou „elektrickou válku“ a stojí za posledními výpadky proudu. Washington a jím jmenovaný venezuelský vůdce opozice Juan Guaidó tvrdí, že narušení je výsledkem „nekompetentního řízení“ země Madurovou socialistickou vládou.

Venezuela, jejíž populace dosahuje 31 milionů obyvatel, je údajně zvyklá na nepohodlí častých výpadků elektřiny. Ekonomický chaos v zemi během posledních let v důsledku klesajících příjmů za vývoz ropy, a také - což je možná hlavní faktor – sankcí ze strany USA, bránil obvyklému řízení země, což vedlo k opakovaným výpadkům elektřiny a dalším nedostatkům vůči spotřebitelům.

Avšak rozsah nejnovějších výpadků elektřiny poukazuje na bezprecedentní škody na energetické infrastruktuře země.

Venezuelská vláda zpočátku slibovala, že dodávky elektřiny budou obnoveny „během několika hodin“ od počátečního výpadku proudu, k němuž došlo ve čtvrtek. K obnově elektřiny však dosud nedošlo - a to ani po několika dnech.

Zdá se, že celá země je ochromena. Systémy veřejné dopravy, zahrnující vlaky a letiště, byly uzavřeny. Bez elektřiny nefungují čerpací stanice, takže nemohou jezdit auta, ani další doprava.

Hlavní město Caracas a další velká města jsou v noci zahaleny v temnotě, nesvítí domy, ani pouliční osvětlení, a nefungují ostatní základní služby.

Nemocnice mají údajně potíže zajistit provoz přístrojů na záchranu života, jako jsou například ventilátory pro novorozence.

Není přehnané tvrdit, že v důsledku rozsáhlých výpadků elektřiny dojde ke ztrátě životů.

Takový rozsah v celonárodním měřítku a doba trvání výpadků silně svědčí o tom, že narušení bylo způsobeno úmyslnou sabotáží - jak říká venezuelská vláda.

Zdá se, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, jak byla údajná sabotáž provedena. Ale je rozumné se domnívat, že došlo k nějaké formě kybernetického útoku na venezuelskou energetickou síť.

To by mohlo vysvětlovat, proč trvá tak dlouho lokalizovat problém a zjednat jeho nápravu.

Rychlá reakce Washingtonu na poslední energetickou kalamitu svědčí o předem promyšleném jednání. Politici, jako senátor Marco Rubio, který vedl kampaň za změnu režimu, nevynechali příležitost, aby okamžitě neprohlásili, že výpadky elektřiny jsou „důkazem“ špatného řízení a nezákonnosti Madurovy vlády. Tuto verzi začal také okamžitě vytrubovat vůdce opozice Guaidó, podporovaný USA, jehož Washington svévolně a nezákonně prohlásil za „uznaného prezidenta“ Venezuely.

Guaidó dále naznačil, že se zde provádí kolosální taktika vydírání.

Prohlásil totiž, že „světlo se vrátí, až bude uzurpátor Maduro svržen“.

Taktika, o kterou tady jde, je způsobit Venezuelanům maximum útrap a strádání - od systematických výpadků elektřiny - a poté jim říci, že „cena“ za pomoc spočívá ve svržení jejich prezidenta Madura. A to navzdory tomu, že Maduro byl vloni zvolen drtivou většinou obyvatel ve svobodných a spravedlivých volbách.

Je zde několik dalších důvodů, poukazujících na to, že USA uplatňují strategii „tajné války“.

Dobře víme, že Američané mají schopnosti vést závažné kybernetické útoky.

Před několika lety USA zahájily masový útok na íránskou infrastrukturu prostřednictvím tzv. počítačového viru Stuxnet. V té době se Američané dokonce veřejně chlubili, že spáchali sabotáž.

Ironií je, že USA a jejich spojenci z NATO neustále obviňují Rusko z pokusu o vyřazení civilní infrastruktury v jejich zemích.

Takové kybernetické tajné útoky jsou součástí údajné „hybridní války“, kterou Moskva vyvinula, aby se mohla zaměřit na „západní demokracii“. V západních sdělovacích prostředcích se často objevují nechutná a bulvárně vylíčená tvrzení o tom, že Rusko má v úmyslu zničit energetické a dopravní systémy prostřednictvím počítačového hackování.

Moskva popírá všechna tato tvrzení jako provokativní pomluvu. Není divu, že Rusko vyvinulo vlastní kybernetické zbraně, stejně jako mnoho jiných států, coby součást moderního arzenálu proti potenciálním nepřátelům. Avšak nepodložená obvinění Západu proti Moskvě jsou spíše tím, co psychologové nazývají „projekcí vlastní viny“, neboť oni tyto schopnosti skutečně mají a nasazují kybernetické zbraně. Venezuela je podle všeho ukázkovým příkladem.

Konvenční vojenský útok USA na Venezuelu - jedna z hanebných „možností na stole“ - by byl pro Washington neproveditelný a komplikovaný.

Venezuela má dobře vyzbrojenou a početnou armádu. Tyto ozbrojené síly nedávno ukázaly odvahu a odhodlání zůstat loajální vůči vládě a ústavě národa, a to navzdory obrovskému zastrašování a úplatkům ze strany Washingtonu a jeho opozičních zástupců. Trumpova administrativa si bezpochyby uvědomila, že jakýkoli vojenský avanturismus v Jižní Americe by se setkal s krutou a potenciálně ponižující reakcí.

Za druhé, Rusko minulý týden oznámilo, že nebude tolerovat žádnou americkou vojenskou intervenci do Venezuely, s níž má Moskva pevné spojenectví.

Spolehlivá vojenská obrana Venezuely, stálost armády a to, že většina civilistů podporuje Madura, stejně jako jejich ruský spojenec, pravděpodobně přesvědčili Američany, aby se rozhodli pro tajnou válku - v podobě sabotáže na energetickou síť v zemi.

Dodatečnou výhodou této možnosti je „přesvědčivé zapírání“. Vojenský útok na Venezuelu by mohl způsobit velké politické a právní problémy, neboť svět by byl svědkem bezdůvodné agrese.

Ochromením země prostřednictvím kybernetických útoků na dodávky elektrické energie pro domácnosti může Washington použít podvod, kterým zakryje, že nemá čisté ruce. Anebo ještě lépe, může svalit vinu na „špatné vedení“ Madurovy vlády.

Konvenční vojenský zásah ze strany Američanů by také zmobilizoval Venezuelany, aby bránili svou zemi před tím, co by považovali za imperialistickou agresi.

Oproti tomu abstraktní metoda tajné agrese uvede mnoho Venezuelanů v pochyby, kdo je skutečný pachatel. Washington a jeho nastrčená opoziční loutka je mohou dokonce přesvědčit, načež mohou obyvatelé dávat vinu za nejnovější útrapy prezidentu Madurovi.

Tajnou válku je těžké rozpoznat. Nicméně stále jde o monstrózní trestný čin agrese.