Hewlett-Packard vyhlásila válku kultuře kopírování z Internetu

Firma HP podnikla tento týden vysoce nezvyklý krok: Využila konference o spotřebitelské elektronice jako platformy k deklaraci války spotřebitelům a technologiím umožňujícím kopírování a sdílení digitálních děl.

Výkonná ředitelka HP paní Carly Fiorinová prošpikovala svou klíčovou řeč rétorikou o počítačovém pirátství. Řekla, že spotřebitelé vzájemným vyměňováním hudebních skladeb nahlodávají ekonomiku a morálku tohoto národa. HP bude první firmou, která nasadí všechny dosažitelné prostředky, aby veškeré své produkty vybavila technologií DRM (digital rights management). Takový krok vyhlášený známou a silnou firmou ukazuje, jak křehká je myšlenka otevřeného konceptu PC.

"Jen proto, že můžeme krást hudbu, neznamená, že bychom měli," řekla Fiorinová. "Je to protizákonné. Je to špatné. A my, jako technologická firma, máme prostředky tomu zabránit."

"Počínaje tímto rokem nasadíme všechny síly, abychom do každého našeho jednotlivého produktu zabudovali jednotku respektující digitální práva."

Fiorinová pak pokračovala prohlášením, že firma se bude snažit využít co nejlepší a nejmodernější technologie DRM, ať už to bude technologie vyvinuta přímo u nich nebo koupená. HP má bohatou tradici ve vývoji a výrobě zařízení pro počítačový průmysl.

Je rozumné, jestliže se firmy v tomto oboru podnikání snaží o to, aby umělci byli za svou námahu a kreativitu odměněni. Ale se současnou technologií DRM to vypadá spíše tak, že se spotřebitelé vzdávají svých svobod. Jsou limitováni tím, jak si hudbu přehrát a jak se o ni podělit. A teď čelní firma jako HP namísto aby pomohla svým zákazníkům, se rozhodla "pomoci" nahrávacímu průmyslu.

Sdílení je ostudou

HP jasně ukázala, kde stojí, když - ve snaze svou agendu podpořit - pozvala na pódium Jimmyho Iovina, šéfa nahrávací firmy Universal. Hubený šlachovitý muž středního věku, obléknutý jako výrostek, zaútočil na posluchače a obvinil je z kolektivní nemorálnosti, z vraždění hudebního průmyslu.

"Pirátství zraňuje děti, protože je to učí nerespektování základních vztahů mezi kreativitou a vlastnictvím. Zraňuje to rodiče, protože je to jejich ostuda."

Iovine pronesl svůj proslov prkenně, četl ho z teleprompteru s šikovností reportéra ze zapadákova. V celém svém projevu se zapomněl posluchačům zmínit, že to byl právě nahrávací průmysl, který (podle zjištění americké vlády) řadu let okrádal své zákazníky formou fixace cen. Jeden by doufal, že Iovinne ve své lekci o tom, jak máme vychovávat své děti, nezapomene na tuto ne právě slavnou historku. Když už pro nic, tedy alespoň aby lépe vysvětlil, oč mu jde.

Nedávno měl Iovine rozhovor s raperem 50 Cent. Hovořili o konkrétním případě, kdy student na střední škole vydělával prodejem pirátských nahrávek. "Kdo byl ten kluk?", ptal se 50 Cent. "Řekni mi, kdo to byl, protože já mu vezmu jeho oběd a jeho auto."

Iovine si nemohl vybrat lepší příklad. 50 Cent je jedním z hudebníků, kteří sdílením skladeb utrpěli nejvíce. Loni se prodalo 6,5 milionu kusů jeho alba Get Rich or Die Tryin. Opravdu je nám ho z celého srdce líto.

"Proč politikové nad tím neskáčou?", položil Iovine otázku.

Politikové sledují velmi pečlivě akce nahrávacího průmyslu. Doporučují, stejně jako právníci, soudit své zákazníky tradičním způsobem.

Mlčenlivá podpora

"Možná to zní osobně," řekl Iovine. "Je to osobní."

Jak moc? Iovine pozval na pódium některé hudebníky (Sheryl Crow, The Edge, Dr. Dre), aby jim umožnil vyjádřit odpor proti sdílení skladeb. Jenže ti zpěváci mlčeli. Jen tam tak pět minut stáli a pak odešli. Byla to silná ukázka.

Jakkoliv se může zdát, že Iovine by nás rád přesvědčil, že jeho vize trhu je objektivní, jiní mediální magnáti mají na pirátství jiný názor.

V nedávném rozhovoru řekl Phil Hendrie, majitel velkého vysílacího studia v Los Angeles: "V současnosti se majitelé nahrávacích studií snaží najít způsob, jak si udržet svůj životní standard plný kokainu, limuzín a začínajících hvězdiček, a co ještě by mohli dělat, aby o něj nepřišli. Jak se postupně nahrávací průmysl rozpadá, kazí, jak se příležitosti stěhují více na jih, je stále zřetelněji vidět bahno, v jakém jsou."

Shrnuto a podtrženo, debata kolem mediálního pirátství ještě neskončila, ale firmy jako HP se pokoušejí vzít věci do svých rukou a dělají to se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Fiorinová dlouze hovořila o technologii, která konečně splní očekávání a otevře spotřebitelům nový svět bohatý na kulturu. A stejným dechem vyhrožovala, že HP ve svých snahách omezit spotřebitele ve sdílení této kultury předběhne všechny ostatní technologické firmy. Firma, jejímž motem je "vynalézavost, tvořivost", dělá vše, co je v jejích silách, aby vynalézavost, tvořivost, nové obchodní modely a nové trhy potlačila.

K lepšímu pochopení tohoto tvrzení se musíme vrátit zpátky do roku 2001, kdy Hale Landis varoval před smrtí otevřeného PC.

"Výrobci diskových jednotek nemohou přežít, neskloní-li se před zábavním průmyslem. Lze říci, že "počítač k obecnímu použití" neboli "domácí počítač" je historií."

Takže se dobře bavte ve svém odboji proti CPRM a podobným, ale prosím, nebuďte překvapeni, jestliže prohrajete. Konec konců všechny tyto války byly ztraceny. Ať žije Nový světový pořádek: jednotky se zabudovanými vlastnickými obvody, propojeními, ochranou proti kopírování, omezenou funkčností. A připravte si kreditní karty pro všechny ty měsíční platby za pronájem a servisní poplatky, které budete platit za každou počítačem ovládanou spotřebitelskou jednotku, kterou používáte.

Článek HP declares war on sharing culture vyšel 9. ledna na serveru theregistr.com

Doplnění vydavatele

Málokdo z nás spotřebitelů si dokáže představit, jak bude náš život vypadat po plném zavedení DRM do každé hlouposti. Obrázek, který pořídíte svým digitálním fotoaparátem, budete moci kopírovat pouze na počítač znající váš osobní klíč. Vidět ho budou jen ti, kterým konkrétně klíč pošlete. Budete moci omezit čas (jak dlouho budou obrázek vidět) a počet shlédnutí. Samozřejmě také kopírování dále a tisk. A to hovořím pouze o vlastní produkci.

Za veškeré obrázky na Internetu, pokud si jejich držitel autorských práv bude přát, budete platit a platit a platit. Totéž v případě hudby, filmů, dokonce i obyčejných textů.

Stáhli jste si včera zajímavou skladbu a chcete si ji dnes poslechnout znovu? Zaplaťte. Chcete ji někomu poslat? Smůla - až po zaplacení. Chcete si udělat kopii? Opět zaplaťte.

Nejspíše se nebude platit od jednotlivého použití, to by bylo nepraktické, ale nějaký měsíční paušál. Nezaplatíš jeden měsíc? Počítač oněmí a oslepne.

Vypnout DRM nebo jakkoliv obejít nebude možno. Jednak to bude zadrátováno hardwarově, jednak za každý takový pokus hrozí už dnes v USA 20 let vězení a milionová pokuta. I pouhá diskuze na toto téma je stíhatelná. Nebude možné ani postavit si např. vlastní počítač bez DRM. I kdyby se vám podařilo sehnat nějak pokoutně příslušné součástky bez DRM, nebude vám fungovat operační systém, který s nimi musí komunikovat.

Zdá se, že jediné, co zůstane, budou obrázky z reklam a banery. Ty naopak budou udělány tak, aby je spotřebitel musel vidět, i kdyby nechtěl. Vypnout grafiku nebude možné, stránka bez reklamy se prostě odmítne načíst.

Cokoliv, co budete ukládat na disk, bude neustále kontrolováno na digitální práva. (Samozřejmě to nezajistí vyšší soukromí, policie a státní orgány budou moci v rámci svého vyšetřování kdykoliv číst cokoliv.)

Už se nemohu dočkat.

Jiné zdroje

• Fair Use and Digital Rights Management
• Digital Rights Management (DRM)
• Digital Rights Management Continues to Divide Content

O tom, že tato technologie nenechává lidí lhostejnými, svědčí i fakt, že Prohledávač Google našel po vložení Digital Right Management téměř pět milionů odkazů.