Trump v tichosti nařídil odstranění Assangeho

Deník Washington Examiner publikoval 28. června článek, nazvaný „Pence naléhal na ekvádorského prezidenta kvůli ochraně Juliana Assangeho“, v němž se uvádí, že „viceprezident Mike Pence projednal azylový status Juliana Assangeho během setkání s ekvádorským lídrem ve čtvrtek, a to následně po tlaku ze strany senátních demokratů, kteří vyjádřili znepokojení nad tím, že zakladatel WikiLeaks je chráněn Ekvádorem“. Penceho pověřil tímto úkolem americký prezident Donald Trump. Následujícího dne Examiner upozornil na článek „Mike Pence projednával případ Juliana Assangeho s ekvádorským prezidentem, Bílý dům to potvrdil“, a oznámil, že Bílý dům sdělil novinám: „Souhlasili s tím, že zůstanou v těsné součinnosti ohledně dalších potenciálních kroků.“

V soudním spise žalobkyně Kellen S. Dwyerové pro Alexandrijskou divizi ve východní části Virginie z 28. srpna se uvádí: „Vzhledem k sofistikovanosti obviněného a publicitě, která je kolem případu, žádný jiný postup [než skrýt případ, skrýt jej před veřejností] pravděpodobně neutají fakt, že Assange byl obviněn… Tento návrh a předložený příkaz by musel zůstat utajen, dokud nebude Assange zatčen v souvislosti s obviněním ve věci obžaloby, a proto se už v této záležitosti nebude moci vyhnout zatčení a extradici.“

Tento text objevil Seamus Hughes, odborník na terorismus, který pracuje na Univerzitě George Washingtona v rámci programu o extremismu. 15. listopadu zveřejnil na Twitteru výňatek tohoto textu, jen několik hodin poté, co Wall Street Journal oznámil ve stejný den, že se ministerstvo spravedlnosti chystá soudně stíhat Assangeho. Nicméně nyní, když známe „fakt, že Assange byl obviněn,“ a že americká vláda prostě čeká, „dokud nebude Assange zatčen v souvislosti s obviněním ve věci obžaloby, a proto se už v této záležitosti nebude moci vyhnout zatčení a extradici,“ je jasné a veřejně známé, že na základě úmluv, které tajně uzavřel Trumpův zástupce Pence a současný prezident Ekvádoru, má být na Assangeho uvalena vazba v USA kvůli trestnímu stíhání, pokud dříve Assange nezemře na velvyslanectví Ekvádoru.

3. listopadu (což samozřejmě předcházelo tomuto vyzrazení ze dne 15. listopadu) Christine Ann Hawkinsová, matka Juliana Assangeho, podrobně popsala, co se stalo s jejím synem od doby, kdy se Pence setkal s ekvádorským prezidentem.

Řekla: „Právě teď je sám, nemocný, má bolesti, je umlčen na samotce, odříznut od všech kontaktů, a mučen v srdci Londýna… Je takto zadržen téměř osm let, bez soudu, bez obvinění. Za posledních šest let vláda Spojeného království odmítla jeho žádosti ohledně opuštění budovy kvůli poskytnutí základní zdravotní péče… [dokonce kvůli] vitamínu D… V důsledku toho se jeho zdraví velmi zhoršilo… Před našima očima se odehrává pomalá a krutá vražda… Oni se v ničem nezastaví… Když americký viceprezident Mike Pence nedávno navštívil Ekvádor, uzavřeli dohodu, že Julian bude předán do USA. Řekl, že vzhledem k tomu, že politická cena za vykázání Juliana z velvyslanectví je příliš vysoká, plán je, nechat ho, aby se psychicky složil… do takové míry, že se zhroutí, a bude nucen odejít… Soudní příkaz k vydání je držen v tajnosti, čtyři žalobci, ale žádná obhajoba, ani žádný soudce... bez evidentního důkazu prima facie. [Podle amerického systému může být nicméně výsledkem] neurčité zadržení bez soudu. Julian by mohl být držen v zálivu Guantánamo, mučen, odsouzen na 45 let v nejpřísnějším vězení, nebo čelit trestu smrti,“ za „špionáž“, v nějakém tajném řízení.

Její fráze, že „politická cena za vykázání Juliana z velvyslanectví je příliš vysoká“, se týká obav, že nový prezident Ekvádoru spolupracuje s režimem USA a plní jeho požadavky, a tudíž v podstatě přenechá suverenitu těmto cizincům (vládcům USA), pokud jde o ekvádorského občana Assangeho.

Tento nový konzervativní prezident Ekvádoru, který nahradil progresivního prezidenta, jenž Assangemu poskytl ochranu, samozřejmě dělá vše, co je v jeho silách, a snaží se vyhovět americkému prezidentu Trumpovi a požadavkům amerického Kongresu, aby Assange buď brzy zemřel na půdě velvyslanectví, nebo byl převezen do USA, kde by v podstatě prostě zmizel na Guantánamu nebo někde jinde. Ekvádorský prezident to chce udělat tím způsobem, aby mu to voliči v Ekvádoru nedávali za vinu, a mohl tak být zvolen znovu. To je ta dohoda, které zřejmě dosáhl s Trumpovým zástupcem Pencem. Je to všechno tajné, ale důkazy o tom, co bylo tajně z velké části odsouhlaseno, se zdá být jasné. Pravděpodobně existují ještě další podrobnosti ohledně této dohody, které však zatím nelze přesvědčivě vyvozovat z následných událostí.

Trump v podstatě zajistil, aby byl Assange odstraněn buď na základě nemoci, což podstrkuje jeho ekvádorský agent, nebo sebevraždy Assangeho, což by vyplynulo z tohoto „trápení“, nebo na základě amerického trestně-právního systému. Pokud by k jeho odstranění došlo uvnitř ekvádorského velvyslanectví v Londýně, bylo by to optimální pro amerického prezidenta a Kongres; ale pokud by se to stalo na americké půdě, potom by to bylo optimální pro prezidenta Ekvádoru. Americký prezident se patrně domnívá, že jeho „poddaní“, americký lid, bude dostatečně nepřátelský vůči Assangemu, takže i kdyby Assange zmizel nebo byl ve Spojených státech popraven, bude prezident schopen udržet si své příznivce. Trump samozřejmě potřebuje své příznivce, ale tohle je hazard, ke kterému se uvolil. To vše je jasné, i když zbytek tajné dohody mezi Pencem a ekvádorským prezidentem znám není.

Scooter Libby, který zařídil očernění Valerie Plameové, jež se snažila zabránit nezákonné invazi do Iráku v roce 2003, byl odsouzen na 30 měsíců, ale nikdy nestrávil ani den ve vězení, a americký prezident Trump zašel tak daleko, že mu 13. dubna 2018 udělil milost. (Autobiografické drama „Fair Game“, zpracované na základě pečlivého zkoumání, dobře popisuje celý případ Plameové.) Libby řídil zničení kariéry odvážné agentky CIA Plameové, která se zachovala správně, a byla za to vyhozena; a Trump udělil milost Libbymu, čímž retroaktivně podpořil invazi do Iráku v roce 2003, k níž došlo na základě lží.

Oproti tomu je Trump odhodlán k tomu, aby byl Julian Assange zabit nebo jinak odstraněn, a dokonce i demokraté v Kongresu na něj v této věci naléhají. Nový prezident Ekvádoru koná na jejich příkaz. Bez tlaku vlády USA by byl Assange svobodný člověk. Takže buď Assange brzy zemře (bude zavražděn) na velvyslanectví, nebo jinak zmizí a bude očerněn v tisku v rámci nařízení USA. Samozřejmě to bude uděláno tak, aby nikdo nebyl stíhán za vraždu nebo chybné uvěznění. Trump slíbil, že „vyčistí močály“, ale jakmile byl zvolen, odvrátil se od tohoto předstírání; a jako prezident byl v této věci bipartijní, aby zakryl bipartijní americký systém, takže se v politice až pozoruhodně podobá svým předchůdcům, které ostře kritizoval, když se ucházel o prezidentství.

V každém případě k rozhodnutí o zničení Assangeho zcela jasně došlo na nejvyšší vládní úrovni USA, stejně jako zavraždění Džamála Chášakdžího zařídila vláda Saúdské Arábie; a stejně jako v případu Chášakdžího, vůdce národa má pod kontrolou prokurátory, takže si může dělat, cokoliv se mu zamane, co zbytek aristokracie národa považuje za přijatelné.

Útok proti pravdě není namířen jen proti Assangeovi, ale také vede k uzavření těch nejlepších, nejodvážnějších, nejvíce nezávislých zpravodajských webů, jako je washingtonsblog. V případě Assangeho je však trest za jeho neústupnou oddanost pravdě obzvláště krutý, a téměř jistě skončí jeho předčasnou smrtí. To je prostě realita. V rámci systému, v němž žijeme, je 100% oddanost pravdě jasnou cestou k zapomnění. Assange prožívá tuto realitu naplno. Děje se to teď.