Je to jako westernový film: schyluje se k zúčtování

Americkému vojensko-bezpečnostnímu komplexu trvalo 31 let, než se zbavil posledního úspěchu prezidenta Reagana v oblasti jaderného odzbrojení - smlouvy INF, kterou podepsali prezident Reagan a sovětský prezident Gorbačov v roce 1987.

Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu (INF), kterou ratifikoval americký senát 27. května 1988, vstoupila v platnost o několik dní později, 1. června. V zákulisí jsem v tom sehrál určitou roli, a jak si pamatuji, touto smlouvou bylo dosaženo, že Evropa bude v bezpečí před jaderným útokem sovětských raket krátkého a středního doletu, a Sovětský svaz bude v bezpečí před útokem amerických raket krátkého a středního doletu v Evropě. Díky tomu, že byly jaderné zbraně omezeny na ICBM (mezikontinentální balistické rakety) - které dávají prostor pro varování, a tak zajišťují možnost odvetného úderu, což vede k tomu, že nukleární zbraně použity nebudou - se na smlouvu INF pohlíželo tím způsobem, že sníží riziko, aby Američané zaútočili na Rusko jako první, nebo aby Rusové zaútočili jako první na Evropu. Bez smlouvy INF by totiž údery mohly být provedeny i nízko letícími raketami krátkého doletu, což by neumožňovalo žádné varování.

Když mě prezident Reagan jmenoval do tajného prezidentského výboru, kdy jsem měl kompetence v rámci obsílek vůči CIA, řekl členům tajného výboru, že jeho cílem je ukončit studenou válku, s tím výsledkem, aby „ty strašlivé jaderné zbraně byly odstraněny“, jak sám řekl. Prezident Reagan na rozdíl od těch vyšinutých neokonzervativců, které vyhodil a soudně stíhal, neviděl žádný smysl v jaderné válce, která by zničila veškerý život na Zemi. Smlouva INF byla podle Reaganova názoru začátkem odstraňování jaderných zbraní z vojenského arzenálu. Smlouva INF byla důležitým začátkem, protože podstatně neohrozila rozpočet amerického vojensko-bezpečnostního komplexu, a vlastně navýšila bezpečnost před sovětskou armádou. Jinými slovy, bylo to něco, co Reaganovi a Gorbačovovi mohlo projít před jejich vlastním vojenským establishmentem. Reagan doufal, že když bude vybudována důvěra, bude pokračovat i další jaderné odzbrojování.

Teď, když byl tento zbývající úspěch prezidenta Reagana zničen, jaké budou důsledky koncese Trumpovy administrativy vůči ziskům amerického vojensko-bezpečnostního komplexu?

Bude jich mnoho, ale žádný není dobrý.

Obrovské zisky amerického vojensko-bezpečnostního komplexu se zvýší, protože ve stále větší míře nedostatkové americké zdroje potečou do výroby raket středního doletu, aby pomohly čelit „ruské hrozbě“. Republikáni to budou chtít zaplatit tím, že přistřihnou sociální zabezpečení a lékařskou péči Medicare. Pochybuji, že by demokraté byli jiní.

Sionističtí neokonzervativci nyní oživili naději, že zavedou americkou a izraelskou hegemonii, neboť budou moci nepozorovaně provést první jaderný útok na Rusko.

Více tlaku bude na Putinovu vládu klást Alexej Kudrin, židovská lobby, a milionáři oligarchové, nasazení Washingtonem a Izraelem v době vlády Jelcina, kdy bylo Rusko degradováno na americký vazalský stát. Tito ruští zrádci jsou tak silní, že je musí Putin tolerovat. Washington plný neokonzervativců dělá vše pro to, aby mohl poškodit ruské hospodářství a odčerpat ruské zdroje z ekonomických a infrastrukturních potřeb na vojenské výdaje. Kudrin a Západem podporované skupiny z ruských sdělovacích prostředků budou chtít vyhovět Washingtonu, a budou jej podporovat v tom, aby vyvíjel ještě větší tlak na Rusko s úmyslem dovést tuto zemi k vazalskému postavení vůči Německu, Británii, Francii, a zbytku Evropy společně s Kanadou, Austrálií a Japonskem.

Ruská vláda svou mírnou reakcí na silné provokace jen povzbuzuje další provokace, neboť USA a jejich vazaly to nic nestojí. To, že ruská vláda toleruje zrádce, jako je Kudrin, nepřesvědčilo obyvatele Západu, že Rusko je otevřená společnost, kde je svoboda projevu. Místo toho věří Kudrinovi, ne Putinovi. Američané věří, že Putin je kriminálník, který odcizil 50 miliard dolarů, a je jedním z nejbohatších lidí na světě. Slyšel jsem to včera od mého bratrance. Západní média nikdy nevykreslí korektní obraz života v Rusku. Jediným výsledkem nekonfrontační reakce ruské vlády na Západ a tolerování zrady v rámci vlastní vlády je, že to přesvědčí Washington o tom, že Putin může být svržen, stejně jako proruský prezident Ukrajiny a prezidenti Hondurasu, Brazílie, Argentiny.

Ve 20. století byli Američané, nebo to malé procento vnímavých osob, ovlivněni dystopickými romány, jako je Kafkův Proces, Orwellův román 1984 a Huxleyův Konec civilizace aneb překrásný nový svět. Tyto romány jsme si spojovali se životem v Sovětském svazu, báli jsme se, že si nás podmaní a podrobí, a že povedeme takový život. Je to už dávno, co jsem si uvědomil, že „sovětská hrozba“ je mystifikace, stejně jako „zbraně hromadného ničení“ Saddáma Husajna, „íránské jaderné zbraně“, „použití chemických zbraní Asadem“... sami můžete uvést příklady.

Většina lidí na celém světě nemá ani tušení, co se děje. Snaží se najít si práci, nebo se udržet ve svém zaměstnání, zajistit si bydlení a jídlo, získat peníze na hypotéku nebo splácení kreditní karty (USA), a ve velké části světa se snaží zajistit si vodu na pití a trochu toho jídla. Lidé jsou vystresovaní. Nemají energii na to, aby mohli čelit špatným zprávám nebo přijít na to, co se vlastně děje. Všude se jich vláda zřekla. Kde kromě Ruska, Číny, Íránu a Venezuely existuje vláda, která zastupuje svůj lid?

Dokonce i v Rusku, Číně, Íránu, Venezuele a Severní Koreji existují vlády, které skutečně věří sobě, nikoli západní propagandě.