Bezpečnost, bezpečí! - diktatura demokracie
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2018/10/7721-bezpecnost-bezpeci-diktatura-demokracie.htm
Peter Koenig
Nedávno, když jsem byl na evropském letišti, kde jsem se odbavoval na mezinárodní let - což zabralo asi hodinu času, než jsem odbavil zavazadla, prošel jsem letištní bezpečnostní kontrolou, přes detektory kovů, zařízením pro osobní kontrolu, procedurou spojenou s automatickou čtečkou pasů, čekal jsem u odletové brány a konečně jsem nastoupil do letadla - jsem slyšel nebo četl slova bezpečnost a bezpečí upřímně řečeno snad více než stokrát. Dnes existuje spousta primitivních videí - ve skutečnosti urážlivě primitivních videí - které vám ukážou, jak máte dodržovat přesné postupy, abyste byli v bezpečí. Vše, co musíte udělat, je řídit se těmito pravidly, aby váš život byl bezpečný a v bezpečných rukou. Neustále nám vštěpují, že jsme v nebezpečí, a že nás demokracie kolem nás udržuje v bezpečí.
Nějaký papír v kapse u košile a kapesník, který jsem si nechal v kapse kalhot - musely projít speciální „čtečkou prachu“; mé ruce byly také „zbaveny prachu“, a speciální ubrousek, který byl k tomu použit, také prošel tou „čtečkou“ - teprve potom, když byl výsledek skutečně negativní, jsem si mohl posbírat věci, a znovu se obléknout. Nahlas jsem se podivoval nad tím, kolik cenných věcí, jako jsou mobilní telefony, notebooky, fotoaparáty, a tak dále, „zmizí“ nebo se „ztratí“ při těchto nepříjemnostech, a nemohl jsem si odepřít poznámku k tomuto nesmyslu: George Bush vymyslel nekonečnou válku 9/11 proti terorismu - což samo o sobě byla operace pod falešnou vlajkou, tj. dobrovolně přijatá událost 9/11 - která byla podnětem k tomu, že tyto nucené bezpečnostní procedury jsou ještě více ponižující a obtěžující. Sesypali se na mě asi tři příslušníci bezpečnostních složek, a ujišťovali mě - tentokrát musím říci, že zdvořilým způsobem - že je to všechno pro mou vlastní bezpečnost. Přirozeně. Jak jinak? Chceme, abyste byl v bezpečí, pane. Bingo. Je obtížné protestovat proti tak přílišné, starostlivé laskavosti.
Má někdo ponětí o tom, kolik stojí tento bezpečnostní průmysl - tj. stroje a zařízení, a stále nově vyvíjené bezpečnostní přístroje? A jaký zisk přinesou vojenskému a bezpečnostnímu průmyslu a akcionářům, z nichž mnozí jsou bývalí, vysoce postavení představitelé USA a vedoucí představitelé západních vlád? Samotný byznys s bezpečností na letištích se odhaduje na 25 - 30 miliard dolarů ročně.
Co na to mohu říci? Zaměstnanci letištní bezpečnosti mají práci; byli vyškoleni k tomu, aby uměli používat tato zařízení v hodnotě miliard dolarů, a zastrašují a obtěžují tím lidi, kteří jsou dohnáni k poslušnosti, slepé poslušnosti - bez kladení otázek - neboť se podrobují diktátu demokracie. Většina těchto příslušníků bezpečnostních složek toho moc neví o tom, co vlastně vykonávají. Mají ušlechtilou práci: chránit svět před teroristy, což je zaměstnání, které jim přináší pocit hrdosti, že se drží mimo okruh stále rostoucího počtu nezaměstnaných nebo špatně placených pracovníků. Není dovoleno svobodně myslet - ze strachu, aby vás nevyhodili ven na mráz, kde byste se museli přidat do řad žebráků, sociálně nezpůsobilých jedinců, kteří jsou závislí na vládních přídělech.
Když jsem jednou cestoval v letadle - nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Byla tam letuška jménem „bezpečnost a ochrana“. Dobrá, měla tam uvedenou funkci místo skutečného jména. Úžasný, pomyslel jsem si. To nikdy neskončí. Vymývání mozků v souvislosti s bezpečností se nám dostává až do morku kostí 24/7 v našem životě.
Bezpečnost a bezpečí über alles! - Poděkujte neokonzervativcům, poděkujte neonacistům, že převzali otěže našeho každodenního života. Nehovořím zde o politických stranách extrémní „pravice“ ve Francii nebo Německu, to jsou jen loutky pro neviditelnou elitu, pro ty představitele „deep state“, kteří tahají za nitky v pozadí lidí, jako je Trump, Macron, Merkelová a Mayová. Samozřejmě, že to vše je pro vaši bezpečnost, mou bezpečnost, maximálně pro národní bezpečnost - nikoli bezpečnost těch, kteří zavádějí tato nesmyslná pravidla, sloužící výhradně pro jeden jediný účel: utlačovat a deprimovat obyčejné občany, vymývat mozek obyvatelstva, aby věřilo, že je pod neustálou hrozbou útoku.
* * *
Zpět k letišti. Při rentgenové kontrole příručních zavazadel, kde každý musí vložit kosmetiku do průhledného plastového sáčku, vytáhnout notebook, tablet a fotoaparát, přičemž je všem sděleno, jaké věci nejsou povoleny na palubě letadla - což je směšné, ohromně legrační, kdyby to ovšem nebylo tak závažné, a přirozeně kvůli vašemu bezpečí - jsem musel udělat místo pracovníkovi obsluhy, který doručoval přepravku s banány do restaurace v hale. Banány, které nesl, musely projít rentgenovou kontrolou. No jen si to představte! Vždyť mohly být předmětem, použitým k teroru, možná i zbraní hromadného ničení.
O skutečných zbraních hromadného ničení, které každodenně zabíjejí miliony lidí v Jemenu, Sýrii, Iráku, Somálsku, Súdánu a Afghánistánu - seznam je delší - nikdo nemluví. Staly se běžnou součástí našeho „bezpečného“ světa. Organizace OSN během probíhajícího každoročního shromáždění v New Yorku prohlásila, že Jemen je země, v níž vládne teror - no ano, vždyť Jemenci umírají hladem jako žádný jiný národ v moderní historii - a podle stejné organizace OSA vyplývá, že 5 milionů dětí čelí velkému riziku úmrtí kvůli hladomoru. Ani Saúdové, ani Spojené státy americké nebo Spojené království, Francouzi, či Španělé, kteří dodávají Saúdům válečná letadla a bomby, skutečné zbraně hromadného ničení, nejsou teroristické státy. Ne, je to Jemen. V jakém světě to žijeme?
Vládne nám skupina zločinců a podvodníků, kteří těží z naší nevědomosti a duševně postižených mozků. Poddajný a poslušný západ, který má zcela vymytý mozek, a populace, která je už touto dobou zcela otupená, jsou upozorňovány na to, že jsme kontrolováni z bezpečnostních důvodů, pro naši vlastní bezpečnost. Pokaždé, když jsou šrouby bezpečnosti přitaženy o trochu víc, a naše ruce jsou zkrouceny o trošku víc - nikdy nezapomeňte, že je to jen kvůli naší bezpečnosti. Do té doby, než si drazí spoluobčané uvědomíme, že máme zlomené ruce, a že naše lebky a mozky jsou roztříštěné natolik, že není možná záchrana, bude příliš pozdě.
Jak nám připomínají naši páni, kteří se starají o naši bezpečnost, že žijeme v jediné demokracii, která existuje na planetě, totiž v demokracii západního stylu. Vůbec přitom nevadí, že tato demokracie je často, spíše více než často, vnucována zbytku světa silnými argumenty nebo dokonce zbraněmi hromadného ničení. My to samozřejmě nevíme; je nám vnucováno, abychom věřili, že všechny země, které jsou donuceny ke „změně režimu“ nebo jsou zničeny v zájmu demokracie, jsou ničeny za účelem zlepšení životních podmínek občanů. Tomu nás nutí věřit. Neexistuje žádná jiná skupina národů - s tisíciletou historií vykořisťování, zabíjení, znásilňování, rabování, lhaní - než je západ. A západ dodnes pokračuje v lhaní a manipulaci s míněním lidí, a to mnohem sofistikovanějším způsobem, než dokonce i Goebbels snil.
Umíte si představit, že „peruánská šestka“, neokonzervativci - velmi blízcí neonacistům - v Americe (Argentina, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru a Kanada), samozřejmě všichni řízení Washingtonem, měli tu neuvěřitelnou drzost, že podali žalobu na Mezinárodním soudním dvoře v Haagu proti Venezuele za to, že mučí a utlačuje svůj lid, a že 2 miliony obyvatel musely opustit svou zem. Jedná se o tak zjevnou, mnohonásobnou lež - je to vlastně zločin proti lidskosti, proti jediné, ano, opravdu jediné skutečné demokracii, která ještě na západě zbyla, proti Venezuele - až se z toho zvedá žaludek.
Maximálně 500 000 - 700 000 Venezuelanů, kteří podle UNHCR a Mezinárodní organizace pro migraci odešli do sousedních zemí, odešli kvůli hrozným ekonomickým podmínkám v zemi, které přivodily zahraniční země - ano, USA, EU a také hanebně neutrální Švýcarsko uvalily sankce proti Venezuele. Vláda prezidenta Madura se snaží tuto situaci zvrátit tím, že odděluje venezuelskou ekonomiku od dolaru, a vytváří nové spojenectví s východem, zejména s Čínou a Ruskem. A jelikož existují náznaky, že by se kolo osudu mohlo zvrátit ve prospěch Venezuely, migranti se již pomalu začínají vracet zpět.
Dokážete si ale představit, jak těchto šest latinskoamerických podlézavců poškodí pověst Venezuely? Může nastat i to, že skutečně budou v Haagu vítáni, zvláště poté, co John Bolton, neokonzervativní „bezpečnostní poradce“ v Trumpově vládě - opět poděkujme bezpečnosti! - varoval soudce tohoto mezinárodního soudního dvora, který kdysi míval ušlechtilé záměry, aby se měl na pozoru a choval se slušně, a nikdy se nezabýval (válečnými) zločiny, které spáchaly Spojené státy a Izrael, což jasně naznačuje jediné - podrobte se a dělejte to, co je v zájmu výjimečného národa (národů), nebo jinak uvidíte. Takže Mezinárodní soudní dvůr v Haagu může být skutečně donucen, aby se zabýval zlomyslnou a naprosto falešnou a podvodnou stížností peruánské šestky.
A to vše ve jménu demokracie.
Probuďte se, drazí spoluobčané! Je nejvyšší čas. Žijeme v naprosté bezpečnostní diktatuře, zvané demokracie. Ta neustále rozšiřuje militarizaci, stává se stále brutálnějším policejním státem - nebo lépe, spolkem brutálních policejních států - aby se ujistila, že pokud se probudíte, vaše probuzení bude rozdrceno vnitřní silou legalizované, zcela legitimní bezpečnostní diktatury. Pokud nebudeme jednat nyní - začněme něco dělat s těmi strašlivými, ponižujícími a obtěžujícími bezpečnostními hloupostmi, které každodenně akceptujeme na letištích po celém světě - budeme usmaženi jednou provždy. Proberte se, lidi! Postavte se za svá práva, a proti každodennímu vymývání mozků, které vás udržuje v bezpečí. Vezměme si zpět svou bezpečnostní svrchovanost: My, a zase jen my, jako občané, kolegové a přátelé, jsme zodpovědní za svou vlastní bezpečnost. Ať nám naši bezpečnost a bezpečí nevnucují zločinecké, štváčské a děti zabíjející bezpečnostní demokracie - totiž naše západní vlády.
Security, Safety, Security! – Dictatorship by Democracy vyšel 29. září 2018 na ICH. Překlad v ceně 585 Kč Zvědavec.
Poznámka editora
Příšerné ponižující prohlídky na letištích spolu s nesmyslnými zákazy toho, co si smíme vzít do kabiny, samozřejmě mají jen velmi málo společného s bezpečím. Jsou designovány k ponižování lidí, k degradaci jejich lidské důstojnosti a mají působit výchovně: jsi proti nám TAKHLE maličký, človíčku. Můžeme zařídit, že nepoletíš dnes nebo nikdy. Odvolat se nemáš kam. Tak koukej odevzdat boty a pásek a opovaž se ušklíbnout, nedej bože něco nevhodného poznamenat. Desítka kamer sleduje každý rys tvého nicotného obličeje, poznáme, když se bojíš, když něco skrýváš i vzpurnost a revoltu v tvé mysli.
Jde hlavně o to, abychom si na to přivykli, abychom to brali jako samozřejmost, abychom se ochotně obnažovali a plazili před všemocnými autoritami v uniformě.
Vždycky mě fackuje hanba, když čekaje v řadě na prohlídku vidím před sebou nějakého příliš ambiciozního blba, jak tupě a devotně odevzdává pásek a boty ještě dřív, než byl vyzván.
A kvůli buzeračním kontrolám na letištích jsem také omezil cestování letadlem na nejmenší možnou míru.
Cestování letadlem se stalo utrpením, které nekončí bezpečnostní kontrolou; pokračuje odpuzujícími zjevy zvanými letušky, dnes tedy spíše letušáky (musejí je zřejmě vybírat podle nějakého zvláštního indexu odpudivosti, protože není v běžné populaci tolik ošklivců a ošklivek, kolik je mezi palubním personálem) na palubě letadel, zlomyslnými a nesmyslnými zákazy kouření i elektronických cigaret, neustále se zmenšujícím prostorem mezi sedadly, které aerolinky po centimetrech mačkají těsněji k sobě v honbě za větším ziskem a rušením přímých linek mezi některými destinacemi, takže tam, kde člověk před dvaceti lety létal přímo, dnes cestuje s mezipřistáním.
V rámci hesla „je to pro vaši bezpečnost“ také některé aerolinky vyžadují, aby člověk měl zapnuté pásy po celou dobu letu a tato zhovadilost se dostává už i do autobusů, proto jsem také přestal cestovat autobusy Student Agency. Ovšem při rychlostí, se kterou se tímto heslem zaštiťuje stále více akcí, to vypadá, že brzy už přestanu vycházet z domu úplně. Báječný, nový (bezpečný) svět.
Článek byl publikován 6.10.2018
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.