Rusko zřídí neoficiální bezletovou zónu nad Sýrií

Ministr obrany Šojgu oznámil informaci o opatřeních, která dalece přesahují to, v co jsem doufal. Konkrétně Šojgu oznámil, že:

1. v následujících dvou týdnech Rusko dodá Sýrii systémy protivzdušné obrany S-300 (s rozsahem 250 km).

2. Rusko dodá pokročilé automatizované systémy řízení protivzdušné obrany, které *dramaticky* zvýší schopnost syrské protivzdušné obrany a zabrání budoucím incidentům s „přátelskými útoky“.

3. Rusko využije možnosti, které má v souvislosti s elektronickou válkou, aby potlačilo satelitní navigaci, palubní radarové systémy a komunikaci bojových letounů, útočících na cíle na syrském území - v regionech nad Středozemním mořem, které sousedí se Sýrií.

Je to velmi flexibilní a elegantní řešení, a to z následujících důvodů:

1. Vytvoří se tím de facto bezletová zóna nad Sýrií, ale nikoli zóna de jure. Rusové tak budou flexibilní, a budou se moci rozhodnout v každém případě zvlášť - národ po národě, letadlo po letadle - které letadlo by mělo být zadrženo/zapojeno, a která letadla by měla být pouze sledována a monitorována. To poskytne Rusku velmi silnou vyjednávací pozici se všemi účastníky této války.

2. Samozřejmě se tímto novým vojenským potenciálem, který bude nasazen v Sýrii v reakci na izraelské akce, také dramaticky posílí možnosti Sýrie, pokud jde o jakékoli potenciální agresory, včetně USA a zemí, závislých na USA. Systém S-300 umožní Sýrii odhalit a dokonce sledovat izraelské letouny ihned poté, co vzlétnout, dokud ještě budou v izraelském vzdušném prostoru.

3. Zatímco Rusové nenaznačili, jaký automatizovaný systém řízení protivzdušné obrany plánují dodat do Sýrie, je pravděpodobné, že se bude jednat o typ, který se obvykle používá k řízení zapojení protivzdušných obranných systémů S-300 a Buk - Poljana D-4. Dodání tohoto systému výrazně zvýší schopnosti letecké obrany ruských bojových jednotek v Sýrii, takže to neokonzervativci à la Bolton budou mít mnohem těžší, když si budou chtít vybrat za terč ruské jednotky.

Musím přiznat, že mě překvapuje rozsah a kvalita této reakce. Je zřejmé, že se arogance Izraelců nevyplatila, a tentokrát se jejich obvyklá nestoudnost (chutzpah) střetla s velkým hněvem Ruska (třebaže pečlivě kontrolovaným hněvem). Pro Bibiho Netanjahua představuje reakce Ruska absolutní katastrofu, neboť to podkopává celou jeho politiku vůči Sýrii (a také Libanonu a Íránu). Útoky Izraelců (přes 200, přičemž se Rusku obtěžovali oznámit pouze asi 10% případů) nepřinesly Izraeli žádný hmatatelný přínos, avšak nyní zásadně podkopaly vztahy Izraele s Ruskem. Jak jsem již mnohokráte řekl, přes veškerou jejich vypočítavou propagandu o tom, jak jsou inteligentní, Izraelci jsou vlastně docela nekompetentní ve své zaslepenosti, která je daná jejich arogancí, jež se zdá bezmezná.

Mějte však přitom na paměti, že ve válce neexistuje nic takového, jako je kouzelná stříbrná kulka. Na jedné straně budou mít Izraelci stále možnost zaútočit na cíle v Sýrii (ať už pomocí letadel nebo raketových střel, které mohou být vypáleny z moře), ale obtížnost úspěšného provedení takového útoku se zvýší v řádové hodnotě. To samé se týká USA/NATO/CENTOM, atd. Jednou z možností by bylo provést velice důkladný útok s použitím mnoha raket, protože syrský a ruský vojenský potenciál je přeci jen omezen co do počtu: dokonce i v ideální situaci (vyjma elektronické války), tj. dokonce i když poměr počtu sestřelených ruských raket bude 1:1, Rusové budou moci sestřelit jen tolik nepřátelských raket, kolik jim dovolí jejich zásoby. Zásoby raketových střel USA + Izraele v tomto regionu jsou mnohem větší.

Za druhé, USA i Izraelci mají velmi sofistikované prostředky pro vedení elektronické války, a můžete se spolehnout, že je v případě potřeby použijí. Ano, Rusové jsou v této oblasti kvalitativně před ostatními zeměmi, ale nikdy bychom neměli podceňovat schopnosti nepřítele.

Za třetí, anglosionisté nyní udělají jednu ze tří věcí: buď budou předstírat, že je jim to jedno a v zásadě budou akceptovat situaci, stejně jako to udělali v případě Jižní Osetie a Krymu, nebo se pokusí vyjednat nějakou dohodu s Ruskem, nebo budou reagovat hysterickými výhrůžkami a provokacemi v naději, že Rusové přimhouří oči. Zatímco můžeme doufat v možnost č. 1, musíme si také uvědomit, že možnosti č. 2 a č. 3 jsou daleko pravděpodobnější. Jinými slovy, je to zatím daleko.

A konečně, tato nejnovější zpráva jednoznačně vyvrací názor, že Putin je slaboch nebo zaprodanec, a že Rusové jsou buď neschopní, nebo neochotní čelit anglosionistům. Každý, kdo vinil Putina z toho, že je izraelský „šabat gój“, se nyní bude cítit zahanben. Skutečnost, že si Rusové dali na čas a zabývali se důkladnou analýzou toho, co se stalo, a připravili patřičnou reakci, nebyla příznakem jejich slabosti, ale zodpovědného chování ve velmi nebezpečné situaci. Reakce Ruska je navíc důkazem toho, že jakmile je v sázce otázka národní bezpečnosti, pátý sloup, zastoupený „atlantickými integracionisty“, se stále podrobuje „eurasijským suverenistům“. To samo o sobě představuje velmi kladný a povzbudivý vývoj.