Hádejte, kam jedu

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2018/09/7704-hadejte-kam-jedu.htm

Kateřina Janouchová

Autorka na svém blogu zveřejnila rozhovor s policejním důstojníkem v rámci přípravy své cesty a dává čtenářům otázku: „Hádejte, kam jedu — do brazilského Rio de Janeira, venezuelského Caracasu, syrského Rakka anebo někam jinam?“

„Články v novinách mě trochu vystrašily. Musím během své cesty dávat na něco pozor?“

Policista: „Osobní bezpečnost je samozřejmě extrémně důležitá. Předtím jsme ženám výslovně radili, aby nikdy nenavštěvovaly některé oblasti města. Nyní platí tato rada již 24 hodin denně.“

„To i za bílého dne?“

Policista: „Ano i za bílého dne. Jinak vaši bezpečnost nemůžeme garantovat. Doporučujeme vám, brát si od dveří ke dveřím taxi a pouze od autorizovaných taxi firem. Vyskytuje se totiž mnoho kriminálníků, kteří jezdí jako taxikáři na pohled normálních taxíků.“

„OK. Musím zohlednit ještě něco?“

Policista: „Neopíjejte se a neberte drogy. V restauraci nenechávejte svou sklenku nikdy bez dozoru. Neberte si nikdy nápoje od cizích. Kriminálníci totiž zneužívají při své práci drogy.“

„Mám se vyhýbat některým oblastem?“

Policista: „Měl bych vám říct, vůbec tam nejezděte. Ale člověk by neměl zbytečně strašit. Měla byste ale vědět o no-go-oblastech (oblasti kam se nesmí chodit). Ty se rozšiřují už i do centra města, které bylo předtím bezpečné. Vyhýbejte se parkům. Také nechoďte do nákupních center. Právě tak se vyhýbejte veřejným toaletám a parkovacím domům.“

„Ještě něco?“

Policista: „Ženy jsou v nebezpečí nezávisle na svém věku. A především ženy se světlými vlasy a modrýma očima. Je opravdu jedno, jak jste stará. Doporučuji neukazovat vůbec kůži a zahalit si vlasy. Zakryjte si hlavu a noste dlouhé zapnuté oblečení. Nedívejte se nikomu do očí. Dobré je nosit sluneční brýle. Jeden jediný pohled stačí, například ve veřejném dopravním prostředku, k nastartování násilí. A někdo může být při tom zraněn. Samozřejmě také skryjte všechny náboženské symboly.“

„Dobře. Je ale léto a teplo. To nosím normálně šortky a tričko.“

Policista: „Potom nosíte toto oblečení na vlastní riziko. Nemůžeme vám to samozřejmě zakázat, ale je to na vás — je důležitější se nepotit nebo nebýt zbitá nebo znásilněná? Vyhýbejte se také botám s vysokými podpatky. Noste tenisky, ve kterých můžete utíkat. Výhoda je, mít dobrou kondici a nejlépe umět sebeobranu. To může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.“

„Samozřejmě nechci, aby mě někdo znásilnil.“

Policista: „To je dobře. Také doporučujeme, nenosit viditelně šperky. Tyto náhrdelníkové zločiny, jak tomu říkáme, se nám silně rozmnožily. Ostatně — nenoste s sebou drahé věci. Vezměte si jen trochu peněz, které můžete při loupežném přepadení postrádat.“

„To je všechno?“

Policista: „Ne. Chci ještě dodat, že během jízdy musíte mít auto neustále zamčené. Když stojíte na červené a dveře vašeho auta nejsou zamčené, hrozí nebezpečí únosu. A to i v minulosti v »lepších, čtvrtích«.“

„To zní opravdu strašidelně. Já tam ale jdu jen na krátkou dobu.“

Policista: „Dobře. My se jen snažíme, ochránit civilní obyvatelstvo. A tato doporučení jsme sepsali po konzultaci s našimi nadřízenými.“

„Jak se mohu bránit, když mě někdo napadne?“

Policista: „Jsme nejraději, když civilisté nepoužívají žádné zbraně.“

„Když se mi ale něco přihodí — přijde pak policie a pomůže mi?“ (Ticho.) „Odpovězte, prosím, na mou otázku!“

Policista: „Momentálně se to neodvažuji slíbit. Ale mělo by to tak zafungovat. Je ale velké nebezpečí, že budete stíhána a odsouzena, když budete mít u sebe nelegální pepřový sprej anebo použijete při své obraně nějakou jinou zbraň.“

„Já?“

Policista: „Ano vy.“

To byla opravdu katastrofální diskuse.

A já se ptám, milí čtenáři, zda jste uhodli, kam mám jet? Ne, nejsem na cestě do Ria, ani do Caracasu nebo Rakka.

Já musím do … Göteborgu! Máme rok 2018 a ta země se jmenuje Švédsko.

Myslete na to — ještě nikdy jsme nežili bezpečněji.

Článek převzatý z webu Svobodný svět.

Článek byl publikován 18.9.2018


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.