Hrách na stěnu házet

Seznam, který vám předkládám, není žádný důvěrný dokument. Lze jej lehce najít na Internetu, ale v novinách jej zřejmě tak rychle neuveřejní. Nehodí se do krámu, jak by řekl Werich. V každém případě je to zajímavé čtení.

Červenec 1974, rezoluce S/10974

Hlasy: 13 hlasů pro, 1 veto (USA), 1 se zdržel hlasování

Rezoluce ostře odsoudila osm let trvající izraelskou okupaci arabských území a vyjádřila vážné znepokojení nad neochotou Izraele spolupracovat se zvláštními vyslanci generálního tajemníka OSN.

Leden 1976, rezoluce S/11940

Hlasy: 9 hlasů pro, 1 veto (USA), 3 se zdrželi

Rezoluce požadovala, aby se Izrael stáhl z okupovaných arabských území, které obsadil v roce 1967, a odsuzovala jeho odmítnutí podřídit se předchozím rezolucím. Dále potvrdila právo Palestinců na sebeurčení a právo na jejich návrat domu.

Březen 1976, rezoluce S/12022

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA).

V návrhu vyjádřila rada bezpečnosti OSN hluboké znepokojení nad snahou Izraele změnit charakter okupovaných území, konkrétně Jeruzaléma, na vytvoření izraelských osad, na porušování lidských práv a požadovala ukončit tyto praktiky.

Červen 1976, rezoluce S/12119

Hlasy: 10 pro, 1 veto (USA), 4 se zdrželi

OSN znovu potvrdilo právo palestinského lidu na sebeurčení, na návrat do Palestiny a právo národní nezávislosti.

Duben 1980, rezoluce S/13911

Hlasy: 10 pro, 1 veto (USA), 4 se zdrželi

Rezoluce potvrdila právo Palestinců na vytvoření nezávislého státu, právo na návrat a právo na kompenzace za ztracené majetky utečenců, kteří se nechtěli vrátit. Požadovala, aby se Izrael stáhl z okupovaných arabských území za hranice z roku 1967.

Duben 1982, rezoluce 14943

Hlasy: 13 pro, 1 veto (USA), 1 se zdržel

V návrhu odsoudila RB vměšování Izraele do vládních záležitosti ve West Bank a porušování práv a svobod obyvatel West Bank a pásma Gazy. Rezoluce dále požadovala, aby Izrael ukončil všechny aktivity porušující 4. ženevskou konvenci.

Duben 1982, rezoluce S/14985

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Návrh ostře odsoudil masakr modlících v Haram Al-Sharif 11. dubna 1982. RB znovu žádá Izrael, aby dodržoval a aplikoval dohody 4. ženevské konvence a další mezinárodní zákony.

Červen 1982, rezoluce S/15185

Hlasy: 14 pro, 1 veto

Návrh odsoudil neochotu Izraele spolupracovat při plnění rezolucí 508 a 509. Opakovaně žádal zúčastněné, aby dodržovaly haagské dohody z roku 1907 a znovu oznámil požadavek RB, aby se Izrael stáhl z Libanonu.

Červen 1982, S/15255, 2. verze

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce požadovala okamžité stažení izraelských a palestinských sil z okolí Bejrútu a dodržování rezoluce 508. Dále požadovala, aby generální tajemník vyslal do prostoru vojenské pozorovatele OSN, kteří by monitorovali dodržování příměří a odzbrojení v okolí Bejrútu. Generální tajemník měl za úkol připravit návrh na umístění pořádkových sil OSN do týlu libanonské armády.

Srpen 1982, S/15347, 1. revize

Hlasy: 11 pro, 1 veto (USA), 3 se zdrželi

Rezoluce ostře odsoudila Izrael za neplnění rezolucí 516 a 517. Požaduje jejich okamžité dodržování a varuje, že státy OSN nebudou zásobovat Izrael zbraněmi a dalším vojenským materiálem, dokud se Izrael nestáhne z libanonského území.

Srpen 1983, S/15895

Hlasy: 13 pro, 1 veto (USA), 1 se zdržel

Rezoluce žádá Izrael, aby přestal zakládat nové osady na arabském území okupovaném od roku 1967. Dále žádá, aby zrušil existující nelegální osady a dodržoval ženevské konvence týkající se ochrany civilistů v době války. Rezoluce dále odsoudila deportaci a násilné vystěhování palestinských civilistů Izraelem a vyjádřila lítost nad útoky Izraele proti arabskému obyvatelstvu. RB vyzvala ostatní státy, aby neposkytovaly Izraeli žádnou pomoc týkající se zakládání nových osad a vyjádřila záměr studovat vlastní možnosti jak zajistit dodržování rezolucí v případě, že by Izrael odmítl spolupracovat.

Září 1985, S/17459

Hlasy: 10 pro, 1 veto (USA), 4 se zdrželi

Návrh odsoudil represivní opatření Izraele použité proti palestinské populaci na okupovaných územích a požadoval jejich okamžité zastavení, včetně stanného práva, deportací a věznění.

Leden 1986, S/17769

Hlasy: 13 pro, 1 veto (USA), 1 se zdržel

Rezoluce vyjadřuje hluboké politování nad neochotou Izraele plnit dřívější rezoluce RB a žádá Izrael, aby začal tyto rezoluce plnit a stejně tak aby dodržoval normy a mezinárodní zákony týkající se vojenské okupace, jako např. 4. ženevské konvence. RB také vyjádřila hluboké znepokojení nad porušením práva bezpečného azylu v Haram Al-Sharif a nad izraelskými metodami které mění charakter okupovaných území, včetně Jeruzaléma.

Leden 1988, S/19466

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce žádá Izrael, aby akceptoval de jure (podle práva) použitelnost ženevských konvencí týkajících se ochrany civilních obyvatel v době války na území okupovaném od roku 1967. Rezoluce dále žádá Izrael, aby upustil od praktik porušujících lidská práva lidu Palestiny.

Duben 1988, S/19780

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce vyjadřuje velmi vážné znepokojení nad způsobem, jakým uplatňuje Izrael kolektivní tresty, včetně demolice domů. Odsuzuje politiku a praktiky použité izraelskými vůdci, zejména porušování lidských práv co se týče lidu Palestiny. Zvláště odsuzuje zabíjení a mrzačení bezbranných Palestinců izraelskou armádou. Vyzývá Izrael, aby dodržoval 4. ženevskou konvenci a naléhá, aby upustil od deportace Palestinců.

Únor 1989, S/20463

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Resoluce ostře odsuzuje izraelskou tvrdohlavost a neustálé a opakované porušování lidských práv, konkrétně střelbu do palestinských civilistů a jejich zabíjení, včetně dětí. Želí skutečnost, že Izrael ignoruje rozhodnutí RB a žádá, aby Izrael dodržoval 4. ženevskou konvenci a příslušné rezoluce RB.

Červen 1989, S/20677

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce projevuje lítost nad porušováním lidských práv palestinského lidu ze strany Izraele. Požaduje, aby Izrael přestal deportovat palestinské civilisty z okupovaných území a aby umožnil bezpečný návrat těch, které už deportoval. Požaduje, aby Izrael dodržoval 4. ženevskou konvenci a ukládá generálnímu tajemníku OSN, aby vypracoval návrh na prostředky, které by zajistily dodržování ženevských konvencí a ochránily palestinské civilisty na okupovaných územích.

Prosinec 1989, S/20945, 1. revize

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce odsuzuje porušování lidských práv Izraelem a provokační akce vůči Palestincům, včetně obléhání jejich měst, rabování domů, konfiskace jejich majetků. Požaduje, aby (1) Izrael dodržoval 4. ženevskou konvenci, (2) ukončil obléhání a vrátil zabavený majetek Palestinců. Rezoluce ukládá generálnímu tajemníkovi povinnost osobně na místě monitorovat situaci na okupovaných územích.

Květen 1990, S/21326

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Návrh rezoluce požadující ustanovení komise, která by prošetřila situaci kolem způsobů a praktik, které používá Izrael na okupovaných územích, včetně Jerulasema.

Květen 1995, S/1995/394

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce potvrzuje, že vyvlastnění palestinského území ve východním Jeruzalémě bylo protiprávní, a požaduje, aby se Izrael takových akcí zdržel. Vyjadřuje podporu mírovému procesu na Středním východě a požaduje, aby zúčastněné strany dodržovali podepsané závazky.

Březen 1997, S/1997/199

Hlasy: 14 pro, 1 veto (USA)

Rezoluce vyjadřuje hluboké znepokojení nad plánem Izraele vybudovat nové osady ve východním Jeruzalémě a žádá Izrael, aby od podobných plánů upustil, včetně budování nových osad. Takové jednání by mohlo ohrozit výsledky mírového procesu. Rezoluce znovu žádá Izrael, aby se držel ženevských konvencí.

Březen 1997, S/1997/241

Hlasy: 13 pro, 1 veto (USA), 1 se zdržel

Rezoluce požaduje ukončení výstavby osady Jabal Abu Ghneim ve východním Jeruzalémě a všech dalších činností spojených s budováním nových osad.

Březen 2001, S/2001/270

Hlasy: 9 pro, 1 veto (USA), 4 se zdrželi

Rezoluce požaduje okamžité a úplné zastavení všech aktů násilí, provokací a kolektivních trestů, stejně tak žádá okamžité zastavení budování dalších osad na palestinském území a požaduje volný přístup pro zahraniční pozorovatelé na okupovaných územích. Rezoluce dále požaduje dodržovat smlouvu ze Sharm El-Sheikh a vyjadřuje ochotu RB vytvořit mechanismus k ochraně palestinských civilistů. Současně navrhuje vyslání pozorovacích jednotek OSN do okupovaných území.

Prosinec 2001, S/2001/1199

Hlasy: 12 pro, 1 veto (USA), 2 se zdrželi

Rezoluce odsuzuje všechny akty terorismu, popravy bez soudu, neúměrné použití síly a ničení majetku a požaduje ukončení všech násilných činů, destrukce a provokací. Rezoluce žádá zúčastněné strany, aby se vrátily k jednacímu stolu a přijaly návrhy Mitchellova dokumentu. Doporučuje vytvořit monitorovací systém, který by dohlížel na plnění dohod.

Z právě přečteného vyplývá několik zajímavých faktů

(1) Především je nad slunce jasné, že Izrael nechce a nikdy nebude spolupracovat. Času na ukázání dobré vůle měl dost. Izrael provádí nesmírně arogantní a obojakou politiku dvojího metru. Na jedné straně odmítá dodržovat zákony a smlouvy civilizovaného světa. Na druhé straně vyžaduje, aby civilizovaný svět plnil (často velmi zcestné) závazky vůči němu do posledního puntíku.

(2) Právo veto (z latinského zakazuji) bylo původně v řecké demokracii ustanoveno k tomu, aby bránilo zájmy slabých a utlačovaných. Disponovali jim tribunové lidu, kteří sami nemohli zákony navrhovat. Mohli pouze vetovat ty, které byly (podle jejich mínění) namířeny proti lidem. V původním pojetí bylo tedy právo veto vysoce ušlechtilým mechanizmem a hlídačem demokracie.

V RB OSN došlo k jeho degradaci. Nesloužilo už zájmům slabých a utlačovaných, ale naopak zájmům velkých a silných. Mělo za úkol zastavit rezoluce, které směřovaly proti zájmům mocných členů RB. Nicméně ani to nestačilo a došlo další k jeho degradaci. Z práva veto se stala účinná zbraň, jak umožnit grázlům, aby zůstali nepotrestáni. Nebo aby mohli pokračovat ve své nechutné činnosti. Žádná z vetovaných rezolucí neobsahuje nic, co by nemohlo nebo nemělo být schváleno. Neobsahuje ani nic, co by mohlo nějak přímo ohrozit zájmy USA, když pominu skutečnost, že Bílý dům potřebuje na Blízkém východě při kradení arabské nafty kumpána.

Všimněte si poměru hlasů. Ani v jednom případě nebyl nikdo proti. To, jak Spojené státy s právem veto zacházejí, je krystalově čistým příkladem amerického vazalství vůči Izraeli a zneužívání moci.

(3) Sionisté (a Židé obecně) byli odjakživa fascinováni příběhy, ve kterých slabý a chytrý človíček ovládne (=porazí nebo podřídí si) silného a hloupého. Viz podobenství z Bible o Davidu a Goliášovi. To, co dělají Sionisté s USA, ovšem nemá nic poslečného s chytrostí. Sionisté vítězí svou drzostí, nedostatkem etiky, morálky, úcty k ostatním národům, vítězí protože sami sebe pasovali do role nadřazenosti nad ostatními národy.

(4) OSN je bezzubé, ale zdráhám se poslat je na smetiště dějin. Domnívám se, že má své místo. Mohlo by fungovat, pokud by se odstranily některá jeho nesmyslná omezení a hloupé zákony. Konkrétně právo veto. Nějaká společná platforma být musí. Stále se domnívám, že OSN, jako volné sdružení víceméně nezávislých států, je lepším řešením, než to, co má nevyhnutelně přijít po něm. Totiž jedna světová vláda podle New World Order. Pak totiž bude Izraeli stačit, aby obsadil v této vládě klíčové pozice a všichni se můžeme jít klouzat na stovky let, které přijdou. Že přesně o to Izraeli jde, nepochybuje snad ani můj pes.