Špehování Trumpa ze strany Izraele

Je ironií, že vyšetřování Roberta Muellera o nějaké tajné dohodě mezi ruskou vládou a volební kampaní Donalda Trumpa nic nepřineslo, zatímco důkazy o vměšování Izraele do amerického politického systému, které se neustále objevují, nepobuřují ani média, ani americké politiky.

Nejnovější odhalení se týká platby ve výši 10 000 dolarů, která byla předána Georgeovi Papadopoulosovi, bývalému poradci Trumpovy kampaně, v jednom izraelském hotelu v červenci 2017. Charles Tawil, který sám sebe označuje za izraelského podnikatele, mu předal peníze na schůzce, která byla sjednána poté, co Tawil přiletěl na řecký ostrov Mykonos, kde se setkal s Papadopoulosem a pozval ho do Izraele, aby prodiskutovali případný obchod, týkající se ropného a plynového projektu v Egejském moři. Papadopoulos se setkal s Tawilem prostřednictvím izraelského „politického stratéga“ Davida Ha'ivriho, nekompromisního izraelského osadníka, který má úzké vazby na vládu Benjamina Netanjahua. Papadopoulos souhlasil a odcestoval na schůzku bez své manželky Simony, kterou zanechal v Řecku.

Papadopoulos převzal peníze jako honorář a podepsal smlouvu na dodatečné poradenské služby ve výši 10 000 dolarů měsíčně. Po návratu do Řecka předal peníze svému příteli advokátovi do úschovy. Brzy poté odletěl do USA, kde byl 27. května zatčen na mezinárodním letišti Dulles poblíž Washingtonu, a obviněn z toho, že poskytl FBI falešné údaje. V říjnu byl obžalován, a příští týden bude nad ním vynesen rozsudek.

Ha'ivri v e-mailu uvedl: „Diskutovali jsme o potenciálním poradenství ohledně obchodní činnosti v Egejském moři, na Kypru a na Středním východě, se zaměřením na obchod s plynem a ropnou infrastrukturou kvůli síti Charlesových kontaktů a Georgeově specializaci. Honorář měl nejprve pokrýt [Georgeho] potřeby, neboť tvrdil, že má finanční problémy.“

Ha'ivri také popsal, jak se dohoda rychle rozpadla kvůli „nezralosti“ Papadopoulose. Zprávu uzavřel slovy: „Poté se to celé rozpadlo. Charles odletěl zpět do Washingtonu a bylo po všem.“

Simona Papadopoulosová v rozhovoru uvedla, že se několik „podezřelých osob“ dostalo do blízkosti jejího manžela během prezidentské kampaně v roce 2016, a následně i po skončení kampaně. Zmínila „nějakou osobu, se kterou jsme se setkali v Mykonosu, člověka z Izraele, který přiletěl do Mykonosu, aby projednal obchodní záležitosti.“ Na Papadopoulose se také obrátila řada dalších podezřelých jedinců, kteří se s ním jednoznačně snažili nějak sblížit - Joseph Mifsud z Malty, který měl zřejmě napojení na ruskou energetickou společnost; Sergej Millian, údajný zdroj pro nechvalně známý Steeleho spis; a informátor FBI jménem Stefan Halper.

Tawil, který se neobjeví při normálním vyhledávání záznamů, nemá na síti Linkedin žádné životopisné údaje. Tvrdí, že je konzultantem společnosti Gestomar v Silver Spring ve státě Maryland, která však, jak se zdá, vůbec neexistuje. Papadopoulos se údajně domníval, že je izraelský špion, a sdělil detaily ohledně tohoto kontaktu Robertu Muellerovi, který však s těmito informacemi vůbec nic neudělal.

V případě George Papadopoulose šlo o typickou špionážní praktiku za účelem získání zdroje. Papadopoulos měl finanční potíže, a dohoda měla být pro konzultanta neznámé společnosti, zastupované jedincem s krycím jménem. Patrně předpokládali, že nový špion bude moci sdělovat detaily přímo z Trumpovy vlády, která se v té době tvořila. Ha'ivri - který je dobře známý v politických kruzích, a tudíž je důvěryhodnou a bezpečnou osobou - seznámil Papadopoulose s představitelem Mossadu Tawilem. To je samozřejmě z velké části spekulace, ale člověk se musí podivovat nad tím, proč byl zcela ignorován tento pokus ze strany Izraele tajně sledovat novou Trumpovu administrativu.

V dřívější manifestaci Izraelgate byl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn také nakonec přinucen přiznat, že lhal FBI o obsahu dvou telefonních rozhovorů s tehdejším ruským velvyslancem ve Spojených státech Sergejem Kisljakem.

Oba zmiňované telefonáty neobsahovaly absolutně nic, co by se týkalo nějaké tajné dohody s Ruskem, která měla mít vliv na výsledek amerických voleb. Údajně to však byl důvod pro zřízení zvláštní vyšetřovací komise Roberta Muellera. Oba telefonáty se uskutečnily po více než měsíci po volbách, a oba iniciovali Američané.

První telefonát Kisljakovi uskutečnil Flynn 22. prosince na pokyn Jareda Kushnera, kterého zase oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Netanjahu se dozvěděl, že Obamova administrativa se zdrží hlasování na půdě Organizace spojených národů, které se mělo týkat odsouzení politiky o izraelském osidlování, což by poprvé po letech znamenalo, že by byla schválena rezoluce OSN, tak kritická pro Izrael, bez vynesení veta Spojenými státy. Kushner, který jednal za Netanjahua, požádal Flynna, ať kontaktuje všechny delegáty z různých zemí Rady bezpečnosti, aby tuto rezoluci odložily či zamítly. Flynn s tím souhlasil, což zahrnovalo i telefonát Rusům. Kisljak tedy hovořil s Flynnem po telefonu, avšak nesouhlasil s vetováním rezoluce Rady bezpečnosti 2334, která byla posléze jednomyslně schválena 23. prosince.

Trumpův zeť Jared Kushner je hlavní osoba v Bílém domě, která se zaměřuje na Střední východ. On a jeho rodina mají rozsáhlé vazby jak na Izrael, tak na Netanjahua osobně. Netanjahu dokonce pobýval v rodinném domě Kushnerů v New Yorku. Nadace rodiny Kushnerových financovala založení několika nezákonných izraelských osad a také řadu konzervativních politických skupin v této zemi. Jared fungoval jako ředitel této nadace, a bylo zjištěno, že neoznámil tuto spojitost, když vyplňoval pro vyšetřovatele osobní údaje o svém zázemí a původu do dotazníku v rámci bezpečnostní prověrky. To vše naznačuje, že pokud hledáte nějakou tajnou dohodu mezi cizí vládou a Trumpovými, nemusíte dál hledat.

Kushner se ve skutečnosti snažil tajně zvrátit rozhodnutí, které učinila zákonně vytvořená americká vláda, a jednal jménem Netanjahua. Požádal Flynna, který se měl zakrátko stát poradcem pro národní bezpečnost, aby přiměl Rusy k podkopání a rozvrácení toho, co vykonávala americká vláda ve Washingtonu, jejímž prezidentem byl dosud Barack Obama. Z právního hlediska by to mohlo být chápáno jako „spiknutí proti Spojeným státům“, které Muellerovo vyšetřování využilo proti Paulu Manafortovi, bývalému spolupracovníkovi Trumpa.

Jak Papadopoulosova, tak Flynnova kauza nasvědčují tomu, že to je Izrael, a nikoli Rusko, kdo se snaží uzavřít tajné dohody a dokonce špehovat Trumpovu administrativu, což by zřejmě nemělo nikoho překvapit. Bohužel navzdory všem důkazům je naděje, že by toto „vměšování“ bylo někdy předmětem jakéhokoli vyšetřování ze strany Kongresu, velmi nepravděpodobná.