Skleníková Země: Zánik planetárního systému pro udržení života?

V klíčové studii, nazvané „Trajektorie systému Země v antropocénu“, publikované ve sborníku Národní akademie věd USA (6.8.2018), skupina 17 vědců, zabývajících se změnou klimatu a životním prostředím (Will Steffen, Johan Rockström, Katherine Richardson , Timothy M. Lenton, Carl Folke, Diana Liverman, Colin P. Summerhayes, Anthony D. Barnosky, Sarah E. Cornell, Michel Crucifix, Jonathan F. Donges, Ingo Fetzer, Steven J. Lade, Marten Scheffer, Ricarda Winkelmann a Hans Joachim Schellnhuber) vydala vážné varování pro lidstvo ohledně budoucnosti vyspělého života na Zemi (viz tento článek).

Ve studii se uvádí:

Prozkoumáváme riziko, že samozesilující zpětné vazby by mohly posunout systém Země směrem k prahovým hodnotám planety, které, pokud budou překročeny, by mohly zabránit stabilizaci klimatu při zvyšování středních teplot a způsobit pokračující oteplování, vedoucí ke „Skleníkové Zemi“, a to dokonce i v případě snížení emisí. Překročení prahových hodnot by vedlo k mnohem vyšší globální průměrné teplotě, než v jakémkoliv interglaciálu (tj. doba meziledová, pozn. překl.) za poslední 1,2 miliony let, a hladiny moří by byly mnohem vyšší, než kdykoliv jindy v holocénu (tj. mladší čtvrtohory, od roku 9700 př.n.l. do současnosti, pozn. překl.). Zkoumáme důkazy, že by taková prahová hodnota mohla existovat, a kde by ta hranice mohla být. Pokud se tato hranice překročí, výsledná trajektorie by pravděpodobně způsobila vážné narušení ekosystémů, společnosti a ekonomik. Aby systém Země vybočil z potenciálních prahových hodnot a stabilizoval se v obyvatelném interglaciálním stavu, je zapotřebí kolektivního lidského jednání. Takové jednání znamená spravování celého systému Země - biosféry, klimatu a společnosti - a může zahrnovat dekarbonizaci globální ekonomiky, posílení propadů uhlíku, změnu chování, technologické inovace, nová kontrolní opatření a změněné sociální hodnoty.

Pokud se ukáže, že ostatní metody jsou nedostatečné, bude kromě toho zapotřebí splnit nezbytný požadavek na snížení atmosférického CO₂.

Klíčové body oznámila společnost ABC (Elise Pianegonda):

• Studie zjistila, že klima směřuje ke zlomovému bodu, který by mohl způsobit, že planeta bude neobyvatelná
• Mohlo by to vést k tomu, že teploty budou až o 5°C vyšší, než průměrná teplota v preindustriálním období
• Je „nepravděpodobné“, že by současné globální úsilí o omezení emisí zabránilo nebezpečné situaci

Studie zjistila, že Země směřuje ke zlomovému bodu, známému jako „skleníkové“ klima, které by mohlo vést k průměrným teplotám až o 5°C vyšším, než jsou preindustriální teploty, a ke zvýšení hladiny moří o 10 - 60 metrů. Vedoucí badatel Will Steffen, profesor na Australské národní univerzitě (ANU), ohledně toho sdělil, že velká část Země by byla neobyvatelná. Uvedl, že pokud by emise zvýšily globální teploty o 2°C oproti teplotám z preindustriálního období, mohlo by to vyvolat procesy systému Země nebo zpětné vazby, které by potom mohly způsobit další oteplení.

Máme vážné obavy, že se tyto zlomové prvky mohou chovat jako kostky domina,“ řekl profesor Steffen. „Jakmile se strčí do jedné, přitlačí to Zemi k další.

Profesor Steffen řekl, že globální průměrné teploty v současné době převyšovaly preindustriální teploty jen o 1°C, a že každých deset let stoupaly o 0,17°C. Je „nepravděpodobné“, že by snahy, které jsou vyvíjeny v současnosti, pomohly zabránit zlomovému bodu (viz tento článek).

Nicméně podle institutu Berkeley Earth se globální teploty na kontinentech zvýšily o 1,5°C.

Autoři studie zkoumali 10 procesů zpětných vazeb, z nichž některé by mohly způsobit ‘nekontrolovatelné uvolňování‘ uhlíku zpět do atmosféry po jeho uložení do země. Některé z těchto procesů také zahrnovaly rozmrazování permafrostu, usychání amazonských deštných pralesů, redukci sněhové pokrývky na severní polokouli, ztrátu mořského ledu během léta v arktické oblasti a redukci ledu v Antarktickém moři a redukci polárních pevninských ledových příkrovů. Studie neurčila časový rámec, kdy by se tyto události měly začít projevovat, ale teoreticky - pokud by došlo k překročení prahových hodnot - by to mohlo být během jednoho nebo dvou století. (Viz toto).

Časový rámec může být kratší, a to vzhledem k extrémní rychlosti vzrůstu koncentrace atmosférických skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu.

Tato pozorování jsou v souladu s poznatky profesora Jamese Hansena, bývalého hlavního klimatologa NASA, který uvedl (2012):

Spalování všech fosilních paliv by vytvořilo jinou planetu, než je ta, kterou lidstvo zná. Na základě paleoklimatických záznamů a probíhajících změn klimatu je zřejmé, že klimatický systém by byl posunut za zlomové body, čímž by došlo k nevratným změnám, včetně rozpadu pevninských ledových příkrovů a neustále se měnícího pobřeží, vyhubení podstatné části živočišných druhů na planetě, a stále více zničujících regionálních klimatických extrémů.

Tato zjištění jsou rovněž v souladu s prohlášením současného předsedy vlády Austrálie z roku 2010:

Jsme jako lidé, kteří s touto planetou provádějí obrovský vědecký experiment. Je to jediná planeta, kterou máme... Víme, že důsledky nekontrolovaného globálního oteplování by byly katastrofální... My, jako lidský druh, máme vnitřní a neustálou povinnost vůči této planetě a generacím, které přijdou po nás.

Homo „sapiens“ je v pokročilé fázi ničení obyvatelnosti planety Země.