Ekonomická migrace pomáhá stagnaci a zaostávání

Podle expertů a odborníků na slovo vzatých z různých think-tanků prý ekonomická migrace napomáhá hospodářskému růstu. Tvrdí to studie. Chybí už jen zaručená studie nějakého think-tanku potvrzující, že negramotní nelegální migranti ze subsaharské Afriky jsou všichni do jednoho univerzitně vzdělaní Syřané, přičemž podle této studie budou jistě téměř všichni z těch mladých mužů ve vojenském věku navíc vlastně nezletilé dívky.

Uvedený agitační článek přináší rovněž obvyklé litanie na nedostatek levných pracovních sil ze strany neschopných ´manažerů a neschopných majitelů firem. Úmyslně nepíši podnikatelů, protože k podnikavosti má jejich lenost a neschopnost opravdu velice daleko.

Teze, že k rozvoji a ekonomickému růstu je potřeba dovážet stále levnější a levnější pracovní síly, je tezí trvalého zaostávání, stagnace a úpadku. Na co vynalézat kolo, když stačí „dovézt“ lacinější nosiče? Na co šicí stroj, když stačí „dovézt“ lacinější švadleny a dát jim staré, dobré, osvědčené jehly a nitě? Na co jakýkoli vynález, jakékoli zlepšení novou technologii nebo efektivnější organizací výroby, když přeci stačí dovézt odněkud dostatečný počet dostatečně levných pracovních sil? Reálný socialismus v plné parádě!

Reálný socialismus také řešil ekonomické obtíže nikoli inovací, efektivností, ale tupým extenzívním rozvojem. „Je v obchodech málo hřebíků? Postavíme další dvě továrny na hřebíky, přijmeme třikrát tolik zaměstnanců, postavíme další dvě hutě, k nim další dva doly, k tomu další cementárnu, sakra, nemáme dost stavebních dělníků, nejsou lidi, takže to celé vlastně nedostavíme a hřebíků už máme méně, než předtím, protože jsme jich hodně spotřebovali na stavbu továrny na hřebíky.“

Ale vážně. Lamentování nad nedostatkem pracovních sil je protitržní, protikapitalistické neo-komunistické blábolení. Je to snaha popřít fungování trhu, je to společná snaha politické nomenklatury a feudálních „firem“ místo tržního mechanismu a fungování zákona nabídky a poptávky zavést socialistické plánování a feudální privilegia (pro vybrané).

Jak vše funguje? Zopakujme si alespoň základy ekonomie, milí „podnikatelé“, kteří voláte po dovozu laciných pracovních sil. Když je ekonomika v poklesu, roste nezaměstnanost. Tím roste tlak na mzdy směrem dolů. To po určité době motivuje firmy znovu začít nabírat zaměstnance, umožňuje to vznik nových příležitostí a nových firem, které si mohou „dovolit“ najmout lacinější pracovní síly, DOMÁCÍ pracovní sílu. Protože to zase posílí koupěschopnou poptávku, která dodá další impulsy pro další nabírání pracovních sil a tak dále a tak dále. Naproti tomu když je ekonomika v konjunktuře, je nízká nezaměstnanost. To vede k růstu mezd – a k růstu životní úrovně obyvatelstva jako celku. To vede k růstu koupěschopné poptávky, k rozvoji nových firem, následně ke vzniku nových produktů a nových sektorů ekonomiky. Tím vším roste dále poptávka po pracovních silách, tím rostou mzdy a tak dále a tak dále a tak dále. No, vždyť to znáte. Tedy vlastně neznáte, protože neo-marxistická „ekonomie“ zapomněla učit úplné základy ekonomické vědy.

Zároveň situace na trhu práce v období konjunktury vede k tlaku na podnikatele – ti nejschopnější přichází s novými technologiemi a zaměřují se na efektivitu. Neschopní „podnikatelé“ lamentují nad drahými zaměstnanci a krachují, čímž uvolňují prostor těm aktuálně schopným a přínosným podnikatelům. Přežívají a bohatnou schopní podnikatelé, inovátoři.

V „moderní“ byrokraticko-feudální ekonomice ale je vše jinak. Když je ekonomika v krizi, mzdy klesají, přinejmenším v reálném vyjádření kupní silou. A když ekonomika roste, dovezou se noví nevolníci ze zahraničí s menšími nároky na mzdy. A mzdy nerostou. A neroste ani koupěschopná poptávka. Proto je prý nutné dovézt ještě více a ještě lacinějších pracovních sil ze zahraničí, protože tím se prý tento začarovaný kruh úpadku „vyřeší“. A nikdo neinovuje. Mezi podnikateli přežívají úspěšně jak schopní inovátoři, tak pitomci. Inovátoři většinou naopak krachují, protože jejich silnou stránkou jsou inovace, nové technologie a efektivnost a jejich slabou stránkou zpravidla monopolistické praktiky, lobování za zákony proti konkurentům nebo souboj o dotace a daňové úlevy. Výsledkem je technologické zaostávání, nulový tlak na inovace, značně oslabený tlak na efektivitu. Je to stejné, jako kdybyste řekli podnikatelům, že když spotřebují příliš elektřiny, tak jim dodáte na státní útraty požadované množství elektřiny za nízké ceny. Kdo vyhraje na „trhu“? Pitomec, který spotřebuje na výrobu jednoho špendlíku 15 megawathodin elektřiny, ale umí získat stání zakázku, přednostní příděl dotované elektřiny nebo EU dotace. Kdo prohraje? Inovátor, který se snaží novou technologií snížit spotřebu elektřiny při výrobě špendlíků.

Nedostatek pracovních sil lze prostě řešit dvěma způsoby. První, kapitalistický způsob je cesta růstu mezd (vede k růstu životní úrovně od feudální bídy k dnešní moderní západní, původně kapitalistické společnosti), cesta inovace, efektivnosti, nových technologií. Mj. rostoucí mzdy stimulují i početnější rodiny. Dlouhodobě všechny tyto faktory, všechny tyto cesty, nástroje a nemilosrdné tlaky na řešení vedou k technologickému rozvoji ekonomiky, růstu životní úrovně všech obyvatel. Druhá cesta, polo-feudální, vede k trvalému poklesu reálných mezd (v USA trend probíhající již desítky let), k eliminaci tlaku na efektivitu firem, k soustředění „tržní“ soutěže na získání administrativně zaručených monopolů a polo-monopolů, k postupnému technologickému zaostávání (minimálně proti potenciálu), ke stagnaci a postupně až k ekonomickému kolapsu.

Myslíte si, že se naše země může stát technologicky založenou efektivní moderní ekonomikou, pokud budeme stále dovážet další a další laciné pracovní síly, aby jich bylo dost a byly dost laciné i pro tu nejzaostalejší výrobu? Myslíte si, že může růst životní úroveň obyvatel naší země, když za krize klesají mzdy a za konjunktury nerostou? A mimochodem – kdo si myslíte, že ponese náklady na sociální dávky, zvýšenou kriminalitu atd. až všechny ty za konjunktury dovezené zahraniční pracovní síly přijdou v krizi o práci? Nebo až kvůli nim ztratí práci mnohem více Čechů, než by muselo z prostého fungování ekonomického cyklu? No, zase ti, kteří jsou v kategorii „pracovní síly“; určitě ne ti líní neschopní „podnikatelé“, kteří si ty laciné zahraniční pracovní síly nechali státem dovézt. Nebo snad při svém dnešním požadování dovozu laciných pracovních sil složí kauci na jejich budoucí sociální dávky a další náklady? Leda .......

Dovoz stále dalších a dalších a stále lacinějších a lacinějších pracovních sil je škodlivý. Krátkodobě neviditelně. Ale dlouhodobě smrtelně likviduje základní mechanismy ekonomického a technologického rozvoje země a životní úrovně všech jejích obyvatel.

Budeme-li v této strategii pokračovat, bude to Déjà vu pádu komunismu. Hutě vyráběly železa na jednoho obyvatele pomalu nejvíc na světě, ale v krámu jste nesehnali hřebík. V současné podobě: ekonomika a HDP „rostou“ ale kromě vybrané šlechty (polo-feudální monopolistické mega-korporace, dotovaní „podnikatelé“) a lokajů u dvora (státní úředníci, finanční sektor ekonomiky, show-business apod.) všichni ostatní třou bídu s nouzí. (A proto bude prý potřeba dovézt ještě další a ještě lacinější pracovní síly.)

Za komančů býval vtip:

Jaké jsou dvě fáze budování reálného socialismu?
První: potíže růstu. Druhá: růst potíží.

Pomalu se v EUsocíku překlápíme do druhé fáze.